KRISKA: Mne vzdycky otevre hubu, kdyz mi mamka vozi svoje stary obleceni a natahuje je prede mnou a rika "Do toho by ses mela vlezt, je to DOST siroky." nebo je v obchode, vola mi pres videohovor a rika "Kdyz se to hodne natahne, bude ti to.".
Neuvedomuje si to, ale me to stve. Uz planuju, ze ji to reknu, ale chci to podat tak, aby se neurazila.
Nedavno si koupila v New Yorku saty a prohlasila "No to je neco, tady by mi sedlo i M.".
Prvne hubla zdrave, ted uz to je problem, kterej si neprizna. Kontrolovani jidla u ni uz nezvladam, vahu ji schovat nemuzu.
Z extremu, do extremu, no.
Ma 172cm a 50kg. A nechce pribrat.
Taky jsem byla drobnejsi, taky jsem se v tom tele citila lip, ale dodatecne jsem to neocenila. Mlada a blba. 🤦🏼♀️
Ja uz se bojim zvat i navstevy, co me dlouho nevideli, aby si neryply, ze jsem zas pribrala.
Jednou jsem u kamosky nechala spodni pradlo, kdyz jsme byly v bazenu. Donesla mi je tehdy do hospody a jeste to ona a zbytek fakt "vtipne" komentoval.
Ja vim, jak by to jidlo melo fungovat, ale nedokazu to uvest do praxe. Potrebuji proste plan. Obcasnou podporu, ze to za to bude stat. Ale asi chci moc.