ARGANNAH: jo, dát si nějakou hranici, datum a pak začít řešit. Stejně je tam dlouhé vyšetřování, příprava, termín za nějakou dobu, dost času projít několik konzultací, který typ je vhodný a co s tebou udělá.

MAR_TINA: Mám kolem sebe příklady podobného rázu. Co ještě ve 40 bylo ok, v 60 je průser, natož v 70. A i tam, kde si lidi dají hubnutí jako prioritu, se to prostě jednou zasekne (protože se to vždycky zasekne) - a co pak. V mezičase cukrovka, problémy se srdcem, artróza a kdejakej další shit, hory prášků na to všechno, půlka z nich má nežádoucí účinky nebo blbě reaguje mezi sebou.

Mně je 43, nemám zatím žádné příznaky přechodu, jsem víceméně zdravá (ne úplně, ale prostě víceméně). A ráda se hýbu a až teď ve středním věku jsem objevila, jak pěkně moje tělo umí takové ty endorfinové rauše. To je všechno fajn. Ale mám za sebou, co mám za sebou, a každá ta fáze jde hůř a hůř. Prvních 10 kg jsem shodila jen na mindful eating a stavebních pracích na baráku. Těch dalších cca 10 už jsem musela poctivě počítat a začít víc chodit. Dalších cca 5 šlo dolů už podstatně obtížněji na kombinaci počítání a vytrvalostní chůze (kterou miluju, takže žádná oběť, ale stejně už to dřelo) v kombinaci s tancem, ke kterému jsem se mohla po patnácti letech vrátit (čert vem, jak vypadam a jakou nosím velikost, ale TOHLE byl největší výdobytek a odměna zároveň). No a teď mám fakt nálož - kombinace posilovny dvakrát týdně a nějakých kardio věcí mezitím (zase chůze a tanec). Ten silový trénink by to mohl rozhýbat a přeskládat mi hlavně složení těla, ale netuším, jak daleko mě to pustí a jestli mě to nezrakví. Uvidíme. Jestli budu mít na podzim pocit, že jsem za extrémní námahy a fyzického vypětí shodila nula nula nic a na svalech se to obrazilo minimálně, tak na tu bariatrii asi půjdu. Musí to celé mít nějaký minimální poměr cena-výkon, jinak nehraju.

ARGANNAH: koukáš na to špatně ;)
Schodit 25kilo je výkon, ale mít po 4 létech furt méně než na začátku a furtschazovat, to je super výkon.

ARGANNAH: ale prd, ti chlapi to naberou zpet, naopak hrajes uplne jinou obtiznostni ligu o niz normie judgemental xindlove z gymíku nemaj paru.
Big up

Díky, nicméně důležitá informace je, že jsem začala na podzim 2020. Není to ani deset kilo ročně. Jojo. Zamlada jsem 25 kilo dala za půl roku no problem, dávno tomu. A když vidím, jak to tímhle tempem padá zdravým chlapům vedle ve fitklubu, fakt si připadám jak lemra, ale nedá se nic dělat. Jak to je, tak to je.

ARGANNAH: tak to klobouk dolu. :)

MAR_TINA: Jo. Já s tou historií PPP myslím (mimo jiné) přesně na tohle: aby to nebyl trigger nějakého anorektického záchvatu, který se pak klasicky prostřídá s šíleným návalem žraní. Anebo, pokud žrát nepůjde, tak s něčím horším, zjm. chlastem.

Donedávna mi navíc přišlo, že mám za sebou tolik dekád historie zneužívání těla a dala jsem si tak zásadní předsevzetí, že už to dělat nebudu, že bariatrie nepřichází v úvahu. Zas je to nějaká smlouva s ďáblem, kde je moje tělo zase na obětním oltáři a musí nést všechnu zátěž a bolest naprosto nepřirozených nemocných ambic a životních stylů. Jenom jak jsem starší, tak si trochu víc uvědomuju, jaké benefity by to neslo - zejména úlevu kloubům a páteři. Ale nevím, zatím to prostě zkouším takhle a uvidíme.

MAR_TINA: Celých těch 22-25 kg je "jenom" režim, respektive tři různé fáze režimu (tohle je čtvrtá)

Léky spíš nechci, nejeví se mi, že splňujou moje nároky na permanenci úbytku. Bariatrie je v tom podstatně slibnější

zrovna sem dneska narazila na web, kterej zas koluje po fb na vselijakych tech zdarma webinarich, ktery maji nalakat ke koupi, tak sem mrkla a byla sem celkem prijemne prekvapena po precteni par clanku, ze to ma hlavu a patu.

a k tematu
PREČO MOJA VÁHA STÚPA?
https://vyzivovymentoring.sk/preco-moja-vaha-stupa/

No, takže zdá se opravdu voda, zřejmě pomsta za ty litry vína o víkendu. V pořádku, já teď piju jen při výjimečných příležitostech a tohle byla setsakra výjimečná příležitost, nelituju. Podstatné je, že to odteklo a pod tím se ukázal malý, ale přesto nesporný úbytek na váze. Vzdor tomu, že jim pořád konstantně kolem těch dvanácti. Ani teď se na to ještě nefixuju, ty tři týdny je ještě málo na to hodnotit, jak ten režim funguje nebo nefunguje. Ale že mi tak trochu spadl kámen ze srdce, to je teda fakt.

(Přesto se přiznám, že zas přemýšlím o té bariatrii. Tenhle režim je nadějný, ale připadám si přitom fakt jak vrcholový sportovec. Uvidíme, jak to půjde dlouhodobě udržet v tomhle tempu.)

KURE: Centimetry teď víceméně stojí, ale ta měření jsou strašně nepřesná, těžko říct

KURE: já když natáhnu vodu do svalů, tak jsou mi hned těsný kalhoty přes stehna a zadek. Ani centimetry mě neuklidní.

Ale moje nervózní kvadricepsy natahujou vodu i v předtuše chůze podle Labe.

KRISKA: Skutečně jsem víc jedla, v tuhle chvili bych ráda nasadila uz ne čisté hubnutí, ale nějakou kombinaci ubytku tuku a narustu svalů. Tak jsem přidala, ať to má z čeho růst. Voda to být může, svaly to být můžou, tuk to být může, ale spíš jsem předpokládala, že váha bude stagnovat. Tohle jsem spíš nečekala. Dost to ale připisuju tomu stresu a přetížení, no.