ARGANNAH:
Však tak by to mělo i bý. Přece plus size nebudou prezentovat na velikosti 38. Nicméně jo, je to obrovský pokrok.

DELIRIUM: Jo, to je přesně ta reklama, na kterou jsem narážela v první části toho článku o propagaci obezity.

Btw teď jsem sháněla plus size sportovní hadry a zjistila jsem, že eshop Adidasu má celou svoji úctyhodnou plus sice kolekci nafocenou na tlustých modelkách. Teda až mě zaskočilo, jak si mě tím koupili a jakou jsem na to měla silnou emoční reakci.

VRATENKA:
Jo, to je přesný.
Lidi s nadváhou sice mají sportovat, nicméně asi jen v noci, aby neobtezovali okolí. To same u prezentace oblečení. Musí byt max velikost 38, jinak lidi chytaj infarkt.
Třeba toho času Lelosi měli reklamu s plus size holkou v leginach u kola. Tehdy se veřejnost prela, zda tohle mohou ukazovat. Jeden tabor: tlustý lidi můžou nosit leginy, nicméně jenom na ten sport, druhý tabor: leginy sou pro tyhle lidi tabu. A takový ti, co říkají, že prezentace oblečení na plus size lidech je oslava obezity, tam byli taky.
Po přečtení všech tech názorů by mě člověk pocit, že je celá ČR plná krásných a stihlych lidi. :")

VRATENKA: nečti diskuze, nečti diskuze, nečti diskuze.
Píší tam lídé, kteří mají sami problém se sebou a hojí se na jiných.

ARGANNAH: jinak teda, jak teď hodně hledám sportovní věci a koukám na sportovní videa, tak mi začaly na sociálních sítích ve velkém vyskakovat reklamy na sportovní oblečení a vybavení. Docela často (o hodně víc než dřív) v těch reklamách vídám modelky, které jsou v kategorii nadváhy nebo obezity, jsou oblečené ve tom sportovním oblečení a sportují. A vždycky mě úplně zděsí ta diskuze pod tím reklamním příspěvkem, takovej hate, posměšky, totální nedůvěra v to, že někdo takových tvarů doopravdy může sportovat. A do toho kecy, že je potřeba být k lidem upřímný pro jejich vlastní dobro, a nejvíc mě dostává, když se autor navíc přizná k tomu, že pracuje ve zdravotnictví, tak přece ví, jaké má nadváha zdravotní dopady a o to víc považuje za svoje poslání komentovat podobné výjevy, ať už na sítích nebo naživo.

Přitom mně to přijde skvělý, v takových reklamách vidím sdělení - pokud vypadáš podobně jako naše modelka, tak na tebe máme tohle super cool sportovní oblečení, ve kterým se ti bude dobře cvičit, protože ti skvěle sedne, prostě s tebou v naší sportovní kolekci počítáme. A to je přesně to, co po lidech s nadváhou a obezitou přece celá společnost chce, aby cvičili. A měla by taky chtít, aby se při tom cvičení cítili dobře, aby měli chuť to opakovat, pokud možno s radostí a celej život. Ale přijde mi, že tlouštík musí při cvičení trpět v pytli od brambor, nejlíp někde ve sklepě, jinak to jeho cvičení tak nějak neplatí, nebo co.

VRATENKA: Joo, ono to samozřejmě jde samo - takovým těm mladým silným chlapům, co hubnou prvně. Ti potom taky nejvíc rozdávají rozumy - a zcela souhlasím, házela bych to ze skály, bejvá to čistá arogance. Ta představa, že všechny těla fungujou stejně, zvládají stejný věci, a kdo tvrdí něco jinýho, se jenom vymlouvá, je něco fakt ultra toxickýho.

Jinak držím palce, přijde mi, že to děláš skvěle, možná si jenom potřebuješ porovnat momentální množství pohybu a množství jídla a přidat nebo ubrat příjem. A dost odpočívat, samozřejmě. Plus jestli máš za sebou dlouhodobý stresy, může chvíli trvat, než se srovnáš a telo se uklidní. Ale za mě teda pořád lepší žít zdravě a sportovat bez valnýho efektu na váze, než nasadit nějakou riskantní hovadinu, po který sice čísla poletí dolů, ale zas to časem všechno nabereš zpátky a poškodíš si u toho zdraví. Hodně štěstí!

Asi taky potřebuju trochu někde vyventilovat svoji lehkou frustraci. Po letech, kdy jsem řešila hlavně jiný věci, hlavně svojí slušnou duševní nepohodu, práci, nějaký rodinný trable, velký změny v osobním životě, se moje životní situace stabilizovala a uvolnil se čas a mentální prostor konečně začít řešit svoji postupně vzniklou obezitu a ztrátu fyzické kondice. Nejsem chronický dietář - nikdy jsem nedržela žádnou drastickou dietu, jídlo mě neděsí, jím v zásadě všechno, spíš mám občas trabl s emočním zajídáním smutků, ale nikdy to nebylo takový to úplně nekontrolovatelný přejídání, takže nějakou hranici PPP jsem asi nikdy nepřekročila. Vlastně většinu času jím vcelku v pohodě, jenom tam pak jednou za čas pošlu dort, nebo nějakou prasárnu. Jednou za čas si pro zajímavost týden zapisuju do kalorických tabulek a vypadá to, že většinu času jím něco mezi 1800 - 2500 kcal, vzhledem k mojí maso a vejcožravosti, ani nemám moc problém s nedostatkem bílkovin. Říkala jsem si, že bych se svojí jídelní historií nemusela mít nijak rozjebaný metabolismus, hlad normálně cítím, pocit sytosti taky. Obecně mám spíš kladný vztah k různým pohybovým aktivitám, kde mě vždycky spíš brzdily nějaký moje úzkosti, ať už sociální, nebo nějak různě jinak zamaskovaný. Rozhodla jsem se, že na to půjdu spíš přes pohyb, protože mi to přišlo jednoduší a měla jsem pocit, že ten mi v životě chybí mnohem víc než redukční jídelníčky.
Tři měsíce tak držím svůj denní průměr kroků nad 10k (dřív to bylo spíš 5-6k), dva měsíce chodím do fitka zvedat železo + nějaký kardio 2-3x týdně (dříve 0), o víkendech obvykle nějakej pěší výlet (to je asi stejný).
A váha se nehla ani o píď, dokonce ani centimetry se za ty tři měsíce nehly víc než o chybu měření. Doufala jsem, že změna pohybový aktivity bude třeba za těch pár týdnů mít aspoň nějaký minimální měřitelný efekt. A ono úplný nic. Má to samozřejmě jiný benefity, přece jenom první posuny v kondici vidím, tak přestávat rozhodně nebudu, ale s obezitou spolu teda ještě nějaký čas asi budem.
Až mi někdo zase bude říkat, že stačí vystoupit o zastávku dřív, trochu cvičit a nejíst sračky a ono to půjde samo, tak ho asi rovnou hodím ze skály.

ACIDQA: Kdysi jsem potkala pani, co na tom byla a prej musela dost suplementovat vitaminy, prirozene do sebe nedostala zadouci mnozstvi a prej ji straslive padaly vlasy (tou micro vyzivou). To je taky potreba zvazit.

ACIDQA: má hlad a z jídla blije je dost děsivý výsledek

ARGANNAH: Meli jsme na VS kolegyni a presne jsi popsala jeji fungovani. Brali jsme to normalne, 150kg se nepohybuje jako 50-80kg. Ale ji to bylo hodne neprijemny. Ve finale prestoupila na veterinu a ta vaha ji pila krev cely zivot ale kdyz nemohla na konci studia vylezt na kone (na podstavci pred fakultou stal obrovsky zelezny, cerstvi absolventi na to lezli a pozovali s diplomem a trubkou) a musela jsem za ni lezt ja, tak ji to hodne zasahlo. Videla jsem na ni, jak si najednou uvedomila to vycleneni ze spolecnosti. Strasne me to za ni mrzelo.

ACIDQA: takhle, ono to prý mění vylučování všech možných hormonů sytosti a hladu a metabolismus. Krom principu jím tak málo, že skoro hlady umřu. Ale pokud se učíš jíst a hubneš, tak sestrvávej a pozoruj.

Já bych do toho ve svojí situaci nešla, vnímám, že potřebuju hodně živin a pití.

MAR_TINA: no, ja proste (mozna zatim) nechapu, proc si nechat zmensit zaludek, kdyz jsem na hmotu jedla roky stejne/min nez bych mohla se zmensenym zaludkem. Protoze mne evidentne maly porce nebo nejidlo na stihlou linii nefungujou. To jsem ted roky zila.

Rozumim benefitu u meho kolegy, kterej se naopak celej svuj dospelej zivot preziral, nemel potiz snist dva obedy a jeho bolavou nohou bylo zmensit porci nebo si nedat pred spanim jeste misku gulase.

Ale treba prijde medicina jeste s nejakym dalsim napadem! :)

ACIDQA: to chce opravdu jíst takhle rok, dva a pak to vyhodnotit.

Mně přijdou šílené ty mikroporce pro kohokoli, kdo má pohyb a nespěchá v boji o život.

MAR_TINA: no, ja mam pohybu docela dost a s ohledem na to, ze se vlastne ucim jist, zatim o operaci neuvazuju. Neprisla jsem na zadnej benefit, krome toho, ze bych ty puvodni mikroporce sypala do zmensenyho zaludku. Ja hlad totiz nepocituju, ani kdyz nejim celej den. :/ Ja proste roky nejedla.


KURE: jasna vec :)