ARGANNAH: Potvrzuji. Při posledním měření jsem měla najednou o půl kila svalů méně a poradce hned, jak jsem na tom s pitným režimem. Ano, zapomněla jsem po obědě na svou sklenici vody. Příště si ji schválně pohlídám.

ARGANNAH: ja mela desnou zacpu ty 2 roky zpet, myslim, ze mi to taky pridalo svaly:D byla sem o prazdjinach 2022, nejvyssi cas si zajit znova ke 40 narozeninam :D

JANOCKA: vím kam míříš.
Jeste bych přimhouřil oko u nohou, ale on se rozplýval nad tim, jak mam tu muskulaturu správně rovnoměrně rozloženou.
Přitom nejširší místo na ruce mam loket a když mám zvednout balík vody z podlahy na stůl tak musím opravdu zabrat. A tři dřepy jsou pro mě hardcore cvičení.

ARGANNAH: já chodím momentálně spát dřív než nestvůry :D

ANNIKA: to je masakr no.
Zcela beze srandy bych zkusila se zápasníkama tu spací jógu. Sice to nepůjde podle představ doktora a instruktorů, ale třeba by to mohlo hodit zajímavé zklidnění celého týmu. Anebo ne.

Prostě It's yoga o'clock, leháme a nene, nespíme, cvičíme přece :)

------------------
U starších by ten odchod matky ve 20:00 na procházku mohl mít efekt, že s učením přijdou za otcem nebo už v sedm. Anebo to bude šílenější, přijdou s úkolem po procházce aebo ho neudělají.

MAR_TINA: My máme večer každej jedno. A i tak je to masakr. Hlavně dcera je na řeckořímskej zápas... Navíc syn beze mě neusne. A jako nouzově to s tátou dá, ale je z toho pak rozhozenej... Takže se toho jen tak nezbavím.

ANNIKA:
ELIZHANNAH: nešlo by zahánění dětí přehodit na partnery a jít se projít mimo ten chaos? Výměnou za jiné nepříjmené části péče o děti?

ANNIKA: koukám, že už s tím máš taky pěkné zkušenosti, se spoustou z toho, co píšeš, souhlasím a znám to... Jo, večer bývá i u nás největší hluk atd. Děti si na poslední chvíli vzpomenou, že vlastně potřebují xy na zítra a že ještě mají psát úkol a číst povinnou četbu a naučit se tamhleto (když se jich ptám s předstihem, tak prý nee, nemají nic) a pak zase jsou hrozně rozverné a do postele se jim nechce a dělají srandičky a všechno protahují a mně se hromadí únava a naštvání (jj, stresové hormony jsou na spaní mor)...

ELIZHANNAH: Já už to bohužel řeším dlouho - a loni jsem prostě přestala spát úplně. Vyzkoušeli na mně kdeco, buď to nefunguje (aneb co od doktora potěší "To jsem ještě neviděla, že by po tomhle někdo nespal"), nebo jsem zombie tři dny. A co funguje dobře, to je návykový. Takže malér.

Pohyb mi nejlíp funguje průběžný celodenní - hodně chodit, pořád něco dělat... Jenže to v mým aktuálním životním stylu nejde. Servat se je rizikový - člověk nesmí být unavený moc, aby usnul. Nebo se dostat moc do tempa, to pak taky založí na zírání do zdi. Taky to nesmí být moc brzy v průběhu dne, ale ani ne moc těsně před spaním. Takže je to balancování, ale teď se mi to zrovna balancuje líp. A nějaká lehká procházka už mi nepomůže, ale musím fakt makat. Navíc je to pořád podmínka nutná, nikoliv však postačující. Radost, tohleto.

Doktor mi doopručoval nějakou jogu vyloženě na spaní, prý s tím mají dobré zkušenosti... Ale tam se mi zase nedaří to akorát načasování, protože před spaním je u nás největší kongo se zaháněním dětí, a ne zenovej klídeček na jogu.

ANNIKA: zaujalo mě to „pomáhá na spaní“. Taky mám při zvýšení množství pohybu větší potřebu spaní – jenže už bohužel ne také větší schopnost spaní, takže při zvýšení množství pohybu akorát tak velmi rychle začnu rýt držkou v zemi. Ten spánek mám špatný dlouhodobě (čím větší deficit, tím víc jde kvalita spánku a schopnost usnout a spát dolů) a vyhrabat se z toho jde těžko.

https://www.mujrozhlas.cz/leonardo-plus/obezita-u-deti-resime-jidlo-ale-klicem-pro-zivot-je-pohyb-rika-obezitolog-matoulek. Docela fajn rozhovor s Matoulkem.