ARGANNAH: ano, znám několik žen, které sice "objektivně" ideálu krásy tak úplně neodpovídají, ale jelikož jsou vnitřně přesvědčené, že ano, svět je tak bere.
Dodneška si pamatuju příhodu ze střední, kdy jsme byli na nějaké výměně v zahraničí a došlo tam k nějaké sázce, kdy mě jeden přitažlivý kluk z vyššího ročníku měl pozvat na pláž, snažit se mě svést a pak, když bych jeho zájem opětovala, měli se objevit ostatní a všichni společně se mi vysmát. K pozvání na pláž došlo, já se tetelivě těšila, ale jedna holka mi to ze soucitu včas prokecla a já jsem na to rande na pláž nešla. Ale od té chvíle jsem měla v sobě hrůzu, že nesmím za žádnou cenu nikdy dát najevo, že se mi někdo líbí, natož třeba s někým flirtovat, protože by se mi akorát vysmál.
Teď nad tím trochu povytahuju obočí, když to čtu, protože jsem pani ve středních letech a už nějakých pár let je mi úplně u prdele, co si o mně kdo myslí (a je to strašně úlevnej pocit!), ale tyhle raný zážitky v dětství a dospívání jsou prostě strašně, strašně formativní.