ARGANNAH: prosím prosím, udělej párty, něčeho takovýho bych se rozhodně chtěla zúčastnit.

KURE: ano, nektere vypadaji super, jine ne.

ARGANNAH: konstruktivni je dobra psychoterapie. ;)

A viděly jste některý ty zplastikovany krasavice?

Synchronicita: začala jsem koukat na Netflixu na Lucifera [mixed feelings, slušnej seriál, ale to téma má imho mnohem větší potenciál] a jak tam ta postava umí vytáhnout z lidí jejich největší a nejvnitřnější přání, samozřejmě si člověk klade otázku, co si přeje on sám. A zas se dostávám k tomu samýmu: strašně si přeju zlikvidovat veškerou nadváhu, nakoupit si krásný oblečení (který teď v těchhle velikostech složitě sháním po všech čertech) a prostě naplnit ten konvenční společenskej ideál krásy. Upřímně řečeno, jako největší životní sen je to fakt hlubokej úpadek. Už proto, že jsem už překročila čtyřicítku a v tomhle věku bez plastik už z člověka klasická krasavice nikdy nebude.

Dá se s tím dělat něco konstruktivního? Existuje nějaká terapie na tohle? Např. poshánět si krásný hadry, nechat si udělat složitej drahej účes a zorganizovat Boubel Beauty party pro vystajlovaný boubelky a jejich fanoušky někde v nějakým pěkným podniku? Včetně třeba představení burlesky s plus size tanečnicema? Aby si člověk ten pocit, že je obdivovanej, prostě na chvíli vyzkoušel?

KURE: Diabetici dvojkaři si ty senzory musí hradit, jedničkáři je mají, tuším, na pojišťovnu.

BARA_ONLY_ONE: Třeba proto, abys zjistila, které potraviny ti zvedají glykémii a vybudí inzulín a ten zařídí, že se přebytek energie narve do tukových buněk.

BARA_ONLY_ONE: https://www.glucosegoddess.com/

Možná je to trochu trend, Možná že to konkrétně tahle paní drobet nafukuje.
Ale diabetes není digitální. Není to: vše ok, cvak diabetes.
A Hodně lidí je někde na cestě k tomu si diabetes vypěstovat.
A každý metabolismus je jiný a jinak reaguje na různá jídla v různých situacích. Když víš že ti něco vystřelí cukr do oblak, tak to třeba nebudeš jíst.

KURE: přesně tyhle senzory používá můj přítel, už rok a půl. Je to geniálně jednoduché na aplikaci, nebolí to, hodnoty vidíš v appce. Občas se ten senzor "nechytne" (špatné místo, přítel třeba může mít jenom na pravé ruce, na levé mu to blbne), občas se musí přes telefon reaktivovat, ale v zásadě funguje výborně a pořád.

KURE: Tento je na povrchu, píchneš si to sám a nebolí to, to bodnutí. Podkožní aplikuje doktor, ale s tím zkušenost nemám.

KURE: Já mám zkušenost s tímhle:
FreeStyle Libre 2 | Unizdrav.cz
https://unizdrav.cz/zbozi/4218/freestyle-libre-2?gad_source=1
Aplikuje se to snadno, hodnoty čteš přes aplikaci instalovanou v telefonu.

MART1NKA: noo, viděl jsm stáda třicetiletých co neměly ani zdaleka takovou jiskru jako [MADIETTA @ ISM || I Shot Myself aneb selfie, selfac, mojka, selfcvak, jacvak apod.]

S dovolením změním tema.
Máte někdo zkušenost s continual glucose monitoringem? Je to dostupný u nás? Jak moc komplikovaný je zavedení toho senzoru?

MART1NKA: děkuju, jsi hodná, já se s nikým neporovnávám, a už vůbec ne s mladšíma, já jsem fakt ráda, že už mi není 20. :D A objektivně vím, že to docela ujde a asi to docela ušlo vždycky, ale na ten vnitřní pocit to nemá prakticky žádný vliv. Považuju za úspěch, že mi to postupem času přestalo vadit. Ale když ARGANNAH psala o dětských snech, tak to byl jeden z nich.

A vlastně mi připadá smutný, že jsem mohla snít o daleko zajímavějších věcech, než o tomhle.

Bohuzial ani to, ze sa o vas kluci na strednej doslova biju (ano, tiekla krv) vam nezaruci absenciu body dysmorphie a neustaleho pocitu tloustky s BMI 21.

NAVARA: Staci mat par mozgovych buniek v hlave a tu pretty privilege si clovek uvedomuje velmi dobre. Tie dvere sa neotvaraju same.
Naopak ta obcas sere ze je ludom uplne jedno, aky si clovek.

Madietto, ja viem, ze to moc nepomoze, pretoze problem je zakoreneny hlbsie, ale po 40 si sa sustavnou peci o seba vysupla na top par percent krasiek vo vlastnej vekovej kategorii :). A nelzu.
Porovnavat sa s mladsimi nema zmysel.

KURE: ježišmarjá! :D