TAPINA, ACKO: 12/12 se někdy bere jako varianta přerušovanýho půstu, někdy ne. Ale zapomínáte, dámy, že jsem po PPP. Moje dosavadní praxe byla "máš hlad, najez se." Tzn. i třeba v půl jedenáctý večer (což se pravda většinou nestává, ale když jo, kus ovoce nebo třeba půlku rohlíku jsem si dala, prostě anti-PPP prevence). Ono to tak na těch 12/12 stejně plus mínus vycházelo, když chodím spát kolem desátý a vstávám v šest. Nicméně načítala jsem poslední dobou nějaký věci o prevenci diabetu 2. typu a inzulinový rezistence, o autofagii, která začíná tak po těch asi 12 hodinách o hladu a která má pozitivní účinky (aspoň v první fázi), a rozhodla jsem, že to zkusím. Cíl je etablovat těch 14/10, nic přísnějšího si myslím že po PPP absolutně nepřipadá v úvahu, a ráda bych na to najela víceméně permanentně, primárně kvůli tý cukrovce (když u toho něco zhubnu, zlobit se nebudu, nějaká vedlejší motivace to taky je). Ale nečekala jsem, jak moc mě to rozhodí, tak uvidím, jestli to ještě nepřehodnotím. Trochu doufám, že se to po tom počátečním chaosu srovná a půjde to, ale chce to pomalu, 12/12 by nemělo mít žádnej negativní psychologickej efekt.

ACKO: tak víte jak to je s těma nálepkama :) přerušovanej půst = časově omezený okno na jídlo.
A pochopitelně můžeme se tu bavit kde je ta vhodná hranice. A pokud někdo přirozeně tíhne k tomu zobat furt a ještě ze spaní chodit okusovat salám do lednice o půlnoci, tak je pro něj omezení i to 12/12. Což je pro někoho přirozený.

KURE: pointa je v tom odbobí "půstu" kdy tělo nezpracovává nový jídlo a spouští se procesy který se nespouští když furt něco přikusuješ.

12/12 se taky bere jako přerušovaný půst? To mi přijde jako normální denně-noční režim, v 7 ráno snídám, nejpozději v 7 večer večeřím a pak přes noc nejím.

JOPS: 14hodin nejíš a 10 hodin ano. Takže třeba snídaně v 8:00 a večeře v 18:00.

ARGANNAH: S mlíkem z farmy bych třeba já osobně měla problém, že není homogenizované. Fakt nejsem příznivce nostalgických vzpomínek na škraloup na kakau z dětství a homogenizaci mléka považuju za jeden z předních vynálezů lidstva po automatické pračce :D

No a nakonec ohledně té kvality života zvířectva, taky jsem už viděla "farmy", ze kterých by ty kravky těm z velkochovu záviděly.

ARGANNAH: co nějaký cvičení na ruce/ramena, grip? když už ležíš, tak aspoň nějakej svalovej zápřah. /mansplaining end.

:) hele já hrozně obdivuju jak to sem píšeš a co jsi dokázala.


VESTIGIA: děkuju :)

A teda jestli se předháníme, kdo snědl v poslední době víc prasáren, hlásím se do soutěže, ten poslední tejden byl STRAŠNEJ. Sbírám odvahu to sem přijít celý vysypat a pobrečet si, ale v kostce, vrátil se mi ten problém s nohama, jsem od neděle zavřená doma a snažím se co nejmíň chodit, aby se to uzdravilo. Do toho jsem zkusila najet na přerušovanej půst 14/10, když se jakože stejně nehejbu, tak nepotřebuju tolik jíst, akorátže starý PPP démoni zařvali jako jeden muž a já se X dní zmítala v kombinaci depky, hladovění a přejídání. Jsem kráva, já fakt potřebuju čas od času zkusmo znova nabourat hlavou do zdi, abych si ověřila, že ji neprorazím. Zkouším se teď uklidnit, přejít na 12/12, nějak rozehnat tu depku a přestat blbnout, ale teda váha už mi stihla dát výchovnejch pár facek. Dobře mi tak.

KURE: nejsem na to odborník, sama je spásám nemáčené, ale tady je na to článek
Proč a jak dlouho namáčet ořechy před konzumací?
https://zdravinaroda.cz/clanek/proc-orechy-pred-konzumaci-namacet

KURE: ořechy se namáčí z důvodu lepší stravitelnosti a využití prospěšných látek, protože obsahují antinutrienty a kyselinu fytovou.

TAPINA: Ta chuť je trochu jiná, to zas je třeba uznat. Vždycky když zkraje léta dojde mojí farmářce loňská úroda brambor a ta letošní ještě není sklizená, kupujeme brambory v supráči a nadáváme jak špačci, ten rozdíl je znát. O mlíku z farmy versus mlíku že supráče, i třeba biomlíku, ani nemluvím. Nicméně ve finále je to otázka, jak velkej je člověk na tohle hnidopich, já strašnej, nicméně podle mě je to potřeba chápat jako extrém, ne jako standard.

(Jinak mám vždycky hroznou radost, když píšeš o tom, jak je v Evropě ta kvalita masa vysoká. Z USA sem táhnou všechny ty mýty o hormonech a antibiotikách v mase, každou chvíli mě o tom někdo přesvědčuje a to jsou vždycky jedny z momentů, kdy jsem ráda, že žiju v Evropě. :))