• úvod
  • témata
  • události
  • tržiště
  • diskuze
  • nástěnka
  • přihlásit
    registrace
    ztracené heslo?
    ARGANNAHObezita
    rozbalit záhlaví
    MADIETTA
    MADIETTA --- ---
    ELIZHANNAH:
    IOM_NUKSO: máte pravdu obě.
    Ale neřeším to, chápu, že to potřebuje popřít.
    IOM_NUKSO
    IOM_NUKSO --- ---
    ELIZHANNAH: anebo obvinila Madiettu, ze proc nic nerekla a ze ona proste nevedela :/
    ELIZHANNAH
    ELIZHANNAH --- ---
    MADIETTA: a kdybys jí to řekla teď, tak by to zlehčovala, viď. :( To je prostě příšerný :(( Jsem tak naštvaná, že se tohle dělo a děje a že někdo, kdo může zasáhnout, může podpořit, to prostě neudělá...
    FIFI
    FIFI --- ---
    MADIETTA: 😓
    BERUSKA_CA
    BERUSKA_CA --- ---
    MADIETTA: No to je fakt strasny, normalne na presdrzku.
    ARGANNAH
    ARGANNAH --- ---
    MADIETTA: Tohle je teda fakt ŠÍLENÝ. Učitelce se o tom říct nedalo?
    MADIETTA
    MADIETTA --- ---
    MAJKA: myslím, že je to poměrně jednoduchý a zároveň strašně složitý. Musíš zajistit, aby v tebe dítě mělo absolutní důvěru a věřilo, že v tobě má zastání.

    Jak jsem psala, moje máma se zasnažila řešit šikanu přesně jednou, a to bylo všechno ještě v nějakých řekněme mezích, kdy se to možná dalo zastavit. Učitelka s ní vyběhla a moje máma to prostě vzdala a od té doby už to jednoduše nechtěla řešit a nechtěla o tom slyšet. Řešit to "nešlo", tak proč by měla poslouchat moje stížnosti? No tak už jsem si nestěžovala, resp. když jsem to párkrát přece jen zkusila, dostalo se mi mantry "neumíš se zapojit do kolektivu". Takže moje matka dodneška neví, že mě děti každé pololetí volily za "antimiss třídy" a dávaly mi pak odpovídající "ceny", že jsem na školách v přírodě musela spát na zemi místo na posteli, že jsem neměla oblečení a nesměla jíst, že mi spolužáci v mé přítomnosti rituálně "oběsili" milovaného plyšáka, že mě na dvě hodiny zavřeli do řopíku a vysvobodili až na konci vycházky... a tak podobně. A myslí si, že vlastně to tak hrozný nebylo, že jsem byla prostě jenom osamělá a "neuměla se začlenit".
    BERUSKA_CA
    BERUSKA_CA --- ---
    ACKO: Halina Pawlowska na tom zalozila karieru - delala si ze sebe legraci a lide platili za to, aby se ji mohli beztrestne smat.
    Uz tehdy mi to prislo zvrhle.
    ACKO
    ACKO --- ---
    Hodim vám sem odkaz na jedno video, přišlo mi docela jako poučný vhled do situace. Zvlášť smutný považuju to, jak paní říká, že tlustýho člověka lidí akceptují, když on sám sebe prezentuje jako někoho, kdo je se svým tělem nespokojený, selhává v pokusech o zhubnutí a přes celou obrovskou snahu mu to nevychází. Pokud je tlustý člověk celkem v pohodě, je to považováno za opovrženíhodné.
    Moje tělo je moje | Ahmedová, Jarkovská, Krchňáková @ Meltingpot 2024
    Moje tělo je moje | Ahmedová, Jarkovská, Krchňáková @ Meltingpot 2024
    https://www.youtube.com/watch?v=UTGjVH0l0SI&t=3055s
    NAVARA
    NAVARA --- ---
    NIGHTFURY: Což u té umělkyně přeci ale bylo
    ARGANNAH
    ARGANNAH --- ---
    Čímž se vracím k pointě tý debaty, kolem který se celou dobu točíme, totiž že oběť může ovlivnit aspoň jeden faktor z tohohle. Totiž svoje vlastní chování. A tím snížit šanci, že šikana vznikne nebo se rozvine. Je to zároveň jeden z důvodů, proč si myslím, že by lidi měli hlasitě a zásadně reagovat na bodyshaming, ať už se děje jim nebo někomu jinýmu a ať už okamžitej výsledek tý reakce bude jakejkoli. Protože je potřeba plošně tuhle kulturu naučit, že se to nědělá. A toho nedocílíme pláčem v médiích na sítích, co hroznýho se nám stalo (přestože i ten je samozřejmě potřeba, ať společnost pěkně vidí, co způsobuje), ale tím, že si to od týhle chvíle už nikdy nenecháme mlčky líbit. A budeme stejnej přístup učit svoje děti.
    ARGANNAH
    ARGANNAH --- ---
    RSZ: Šikana ale taky není "běžný lidský chování" v tom smyslu, že velká většina lidí ve velké většině situací nikoho nešikanuje. Já si uvědomuju, že platnost Stanfordskýho experimentu je mnohem omezenější, než by si bejval Zimbardo přál, nicméně všimni si, jak jsem tu větu záměrně formulovala: když lidi dostanou možnost a příležitost beztrestně dělat druhýmu, cokoli se jim zamane, tak to aspoň někteří z nich fakt udělaj. Takže pokud mám nějakej potenciál zmrdovství, jsem v situaci, kdy se dá čekat, že se na moje chování buď nepřijde, nebo mě třeba rodiče zaštítěj, a mám proti sobě někoho, u koho smysluplně předpokládám, že se mi nepostaví a nechá mě, ať ho trápím, tak jsem v situaci, kdy můžu v podstě šikanovat, co hrdlo ráčí.
    RSZ
    RSZ --- ---
    ARGANNAH: Stanfordský experiment a jeho výsledky jsou imho dneska překonané a víme, že to chování bylo ovlivněné demand biasem. Podobně hodnotit tu performanci jako běžný lidský chování je nesmysl. Pokud jsem účastníkem takové performance, a vysloveně dostanu nástroje a úkol, klidně ty nástroje použiju. To ale neznamená, že jinak na ulici mlátím záchodovou štětkou lidi na potkání..
    ARGANNAH
    ARGANNAH --- ---
    Já bych v tom nehledala žádný složitosti, agresivní chování je vrozený, instinktivní, a mimo jiné slouží potřebám ustavování hierarchie mezi jedincema. Agresor se potřebuje ujistit, že je silnej, dominantní, na koni, a ponižování oběti ho o tom na instinktivní úrovni opravdu ujistí. Protože se tím opravdu ustanovuje nerovnej vztah. Naše kultura má k agresi strašně absurdní vztah (podobně jako křesťanská kultura k sexualitě), odmítá ji, tabuizuje, a je přesvědčená, že když ji budeme odnaučovat, ignorovat a vytěsňovat tak zmizí. Akorátže vůbec, žeo.
    NIGHTFURY
    NIGHTFURY --- ---
    NAVARA: Jenže BDSM musí být z podstaty konsensuální, jinak to není BDSM.
    KURE
    KURE --- ---
    NAVARA: ne, raději knihu.
    NAVARA
    NAVARA --- ---
    KURE: BDSM? :)
    KURE
    KURE --- ---
    Mě na tom děsí ta ochota někomu ublížit. Pro zábavu, nebo jen tak.
    LUCIASHECK
    LUCIASHECK --- ---
    ARGANNAH: A podstatná je asi ta větší skupina. Protože v tý se už vždycky najde někdo, kdo to bude mít posunutý. A jakmile jeden tu bariéru překročí a nic se nestane, ponoukne to i ty, co nějaký podobný sklony maj schovaný hloubš. A když se furt nic neděje, převáží asi ta euforie z toho, že člověk dělá něco, co by ho jinak v životě nenapadlo udělat a prostě může
    ARGANNAH
    ARGANNAH --- ---
    KEMENTARI: Tak podle mě to má podobnou rovinu jako stanforskej experiment, totiž že když lidi dostanou možnost a příležitost beztrestně dělat druhýmu, cokoli se jim zamane, tak to aspoň někteří z nich fakt udělaj. Třeba ne hned, může chvíli trvat, než padnou ty navyklý bariéry toho, co se sluší a patří, ale když dostanou dost času, tak to fakt může eskalovat solidně.

    Četla jsem kdysi vyprávění nějakýho chlapa, jak ho začal někdo provokovat v autobuse. Nic hroznýho, prostě na něj dělal snad ksichty nebo něco. Kluk ho srdnatě ignoroval, protože byl naučenej, že na agresi reagovat nemá. Akorátže ten agresor s tím nepřestal a pořád přidával, a jak si ověřoval, že se ten kluk opravdu neozve a jen tak tam bude pasivně sedět a čekat, kdy už to skončí, tak nebyl k zastavení. Fyzicky mu sice neublížil, ale snad ho pomočil a poplival, jestli si dobře pamatuju. Ten kluk psal, že z toho měl obrovský, letitý psychický trauma, který v době, kdy to psal, ještě nebylo vyřešený.
    KEMENTARI
    KEMENTARI --- ---
    ARGANNAH: Tu performanci znam a uz leta mi to vrta hlavou. Proste nechapu, jak muze neco takovyho navstevnika galerie napadnout. Ja bych ji tak maximalne prerovnala veci na stolecku. Spis bych se ostychala jakkoli zapojit.
    IOM_NUKSO
    IOM_NUKSO --- ---
    BIRMA: jo to souhlas, bylo to jiny. Biti zaka ucitelem taky byvala norma jeste generaci predtim.
    Kliknutím sem můžete změnit nastavení reklam