GALE: Moment, já neobviňuju oběť, já celou dobu obviňuji rodiče, že učí děti si toho nevšímat. Což nefunguje a kurví to dětem sebevědomí. Nehledě na to, že i když si skutečně myslím, že se lze naučit nebýt oběť a lze se v těchhle situacích zachovat způsobem, který může předejít eskalaci tý šikany, pořád to ještě neznamená, že když se to nepodaří, je to vina oběti. Vždycky je to vina agresora, to je snad jasný. Přesto považuju za důležitý nevychovávat děti k tomu, aby byly pasivní receptory toho, co se kolem nich děje, aby nezískaly pocit, že musí všechno vydržet, a nedejbože že si to třeba zaslouží, protože kdyby nebyly takové a makové, ostatní by je nechali na pokoji. Naopak, děti je potřeba naučit, jak se ohradit, bránit se, chápat, že takhle nikdo nemá právo s nimi jednat, a že agresorovi je třeba se postavit. Ano, nemusí to vždycky zabrat, plus bohužel se stává, že systém promptně potrestá toho, kdo se bránil, a ne agresora, nicméně i tak stojí za to se za sebe vzít. Sebeúcta neroste na vrbě.