MART1NKA: jo, při úzkosti to mívám taky. Hlad, ale zároveň sevřenej krk, přes kterej prostě nic neprojde. A zesílené vnímání chutí. Všechno je nějak moc. Moc kyselé, moc sladké, moc slané, moc hořké, moc něco.

MAR_TINA: no kdybych chtěl rejpat, tak řeknu že se bazál sníží, ergo...
ale ano, mechanismus kterej popisuješ existuje.

S tím souvisí Energy constrained hypothesis.
Slyšeli jste o tom?
a jestli jo, co si o tom myslite?


TAPINA: no něco v tom smyslu jsem měl na mysli. A jo znam to. Ovšem upřímě mam problem to rozeznat. V tomhle mi pomahaji číslíčka. "sežrals dneska 2700kcal vole, nemůžeš mít hlad". když číslíčko nemam, jsem ztracenej

Já u sebe pozoruju rozdíl, jestli jím málo (nevím, jestli pod bazál) protože nemám chuť a nebo jestli jím málo proto, že nechci jíst víc, ale chuť by byla. Prostě když je to přirozeně, není chuť, tak se nejí, tak po tom zpátky nemívám ty žravé záchvaty, co přichází po fázi "ne, prostě si víc už nedáš".

KURE: no, ne tak jednoznačně.
Při jedení pod bazál se aktivují různé stresové hormony, sníží se spotřeba energie a často člověk nezhubne nebo po nějaké době přestane hubnout.
Pak při zvednutí příjmu výše, i kdyby jen kousek nad bazál, tělo zachová nízkou spotřebu a vše "navíc" rve do zásob. Pak dochází k tloustnutí na příjmu, na kterém jiní i hubnou.

ARGANNAH: Drzim palce, mavam to ked mam uzkostne zachvaty. V nedelu som do seba cpala obed hodinu, ale nejak som to zvladla. A to vsetko kvoli strachu zo zubara. Jest nasilu nie je ziadna zabava.

KRISKA: jenže nikdo neztloustne tim že jí pod bazál. Ztloustne tím expozivním jedením, který nevyhnutelně následuje. vyprovokuje

KRISKA: Upřímně řečeno, v tuhle chvíli situace vypadá tak, že je mi mírně nevolno a pomyšlení má jídlo mě lehce odpuzuje, ale stejně si jdu dát normálně večeři, protože prostě je třeba večeřet. A včera se pěkně ukázalo, že po fitku jsem měla celkem i hlad, ten prášek evidentně skutečnou biologickou potřebu nepřetlačí (na rozdíl od chutí a sklony k mlsání). Naštěstí. Že bych jedla pod bazál je myslím naštěstí velmi nepravděpodobné.

Nepochvaluju si to. Ta nauzea je nepříjemná a nejezení fakt není cesta, jak píšeš. Ale tři týdny to vydržím a jako ochutnávka toho, co možná s tělem dělají léky na hubnutí, je to zajímavá zkušenost.

LUSINDA: Nerozumím otázce. Ten lék mám na dobu omezenou na zdravotní problém, který nemá s jídlem a hubnutím nic společného. Až se ta věc vyléčí, zase ho brát přestanu.

Mimochodem, zdravím z fitka. Pohyb, zda se, tu nauzeu trochu tlumí.

ARGANNAH: v čem je pak rozdíl oproti poruchám příjmu potravy?

Na předchozí téma: léky na hubnutí neberu sice žádné, ale teď jsem dostala cosi sice úplně jiného, ale způsobuje to ve významném procentu nechutenství a nevolnosti. A potvrzuju, způsobuje. Nemám už dva dny hlad ani chuť k jídlu, popravdě se mi při pohledu na jídlo až mírně navaluje. Dneska jsem jedla v podstatě jenom ze zvyku. Fujtajksl. Jako asi bych měla slavit, protože v tomhle stavu nemůžu po dobu braní toho léku nezhubnout, ale v reálu je to kvalita života dolů o desítky procent. A to ještě navíc uvidíme, jestli to v tomhle stavu zvládnu zítra do fitka.

Bleh.

KURE: to je moc hezká snídaně.

Snídám tak 400 - 600 kCal, ale já mám 4 jídla denně, tak aby mi na ně zbylo místo.

ELIZHANNAH: K pláči to je. Hlavně tam nasrat proteinak a rostliny mliko protože produkt placement a buzzwords.
Jestli to je dost, to záleží na tom jak je kdo zvyklej. Ja tihnu k tomu jíst večer a moje nutriční poradkyně tvrdí že je lepší jíst spíš dřív, a večer už málo.
Takže mam snídani kolem 900kcal.

ELIZHANNAH: nechápu to rvaní rostlinného mléka a proteiňáku, to radši normální mléko a 25g proteiňáku a trochu ovoce