Já bych se tu zdovolením vyplakala.
Na konci září mi našli plicní embolii, dobře, že to nemělo špatný průběh a asi nemá žádné následky (vše vyšetření ideální, jen ty ucpaný plíce no :)). Ani nemá žádný špatný důvod (nejspíš po covidu).
Okamžitě po nasazení léků na ředění krve (blokace faktoru Xa) mi vylétla váha o 4 - 6 kg (dle konstelace) a jsou to viditelné nepříjmené otoky všude. Stehna, předloktí, i prsty u rukou, záda, někdy víčka... Nevejdu se do těla, stehna mi dřou při cvičení, tlačí mě (sorry jako) vulva při sezení, jak tam teče otok z vršku těla, vypadám jak medúza a vůbec. Zkusili mi vyměnit eliquis za xarelto, nic se nestalo. Dostala jsem léky na odvodnění (Indapamid), po kterých to maličko klesne, ale nijak dost. Pak se to ještě zhoršilo. Dostala jsem na měsíc fraxiparin (jiný druh ředění) a maličko se to zlepšilo, stále za braní léků na odvodnění, bez nich to nejde. Jdu na kontrolní CT a pak dostanu warfarin, očekávám stejný výsledek. Medúza.
Jestli to CT bude úplně nejkrásnější, ukecám braní léků tak do konce června. Jestli ne, tak konec září a déle.
Od přijatelné váhy mě dělí 6 kg tuku, to by se dalo sundat, kdyby ten metabolismus fungoval, a 6 kg otoku, který se nehne.
Byla jsem v lednu na in-body a sice jsem obézní, ale jakože nadějně. Aktivní hmotnost 63,3 Kg (jakože bez tuku), to je stejků :). Tuku 35 kg, to je hodně, ale stačí sundat 6 -9 kg tuku a bude to ok. Bazál 1737 kcal/den. Jakože dobrý, co. Samá pozitiva. Ideální hmostnost mám prý 82,2 kg, fajn beru, pomalu bych se k ní ráda dostala. (A pak poradce byl sympatický nesoudící mladý muž.)
Akorát že vůbec. Jenže se mě drží otok a tělo nereaguje na dietní režim, asi je rádo, že funguje. Vypadá to, že mu prostě vadí mít tu krev naředěnou, jakoby víc prosakovala tekutina do míst mezi sval a kůži, mám na některých místech klepavé kapsy něčeho. Zní to jako banalita, ale hrozně mě to tíží, na těle, objemu, při pohybu a na duši. A v kalhotách.
Co mě těší, je běhat, jsem začala v lednu indiánský běh bez ambicí a cílů a ono mi to dělá ukrutnou radost. Jdu jen, když mám chuť a já ji mám i 3x týdně (a čas, to je horší). Pokaždý se zlepšuju, to zírám a už jsem na 6 km v pohodě. To je vlastně jediný místo, kde vidím zlepšení, to mě těší.