VALENTINA: Tak jako nelze popírat, že některé situace jsou výsledkem nějaké minulé smlouvy s ďáblem, možná dokonce spousty takových. A je třeba je vyřešit. Jenomže to je úplně jedno, pokud to bude jenom další podpis vlastní krví v řadě. Ze svých vlastních zkušeností tenhle typ řešení problemu doopravdy nic neřeší a jen přidělává další problémy, které se vrství dál a dál. Zhubnout nebývá takový problém, ostatně pořád někdo hubne, obézní mají takových pokusů kolikrát za sebou třeba pět, deset, patnáct. K čemu to je, pokud se jenom opakuje předchozí chybný vzorec, kterým je "dieta", respektive nějaký nepřirozený, dočasný, dlouhodobě neudrzitelny režim, který tělo nějak vydrží, ale po jeho skončení má o argument víc, proč se chtít vrátit na původní váhu. Ten člověk si ale zdravou váhu udržet neumí (kdyby uměl, tak si ji udržel) a drastickými režimy se to ani nenaučí, takže se po jejich skončení vrátí k tomu, co zná, a zase přibere. A pribere ještě víc a další hubnutí mu půjde ještě hůř a ještě bude mít navíc zjizvené břicho. Z perspektivy člověka, který obézní nikdy nebyl a ty mechanismy nikdy nezažil, se může zdát, že je to oprávněně drastické řešení kde účel světí prostředky. Ale není, protože žádného účelu dosaženo nebylo, jen se té nemoci na chvíli potlačily příznaky.
Zrovna v tomhle případě bych už byla mnohem radši pro permanentní brání ozempiku, se všemi vedlejšími účinky. Akorát by to ten člověk fakt nesměl nikdy vysadit, což vzhledem k stávajícím datům není moc nadějné.