Další průběžný ozempic report.
Osoba, o které jsem mluvila, tu chřipku nějak zvládla, postupně se dala dohromady, zmizel ten pocit, že zvládne jíst dvě sousta denně a dost. Postupně se to srovnalo na stav před chřipkou, navíc zmizel pocit na zvracení, v tu dobu pořád brala poloviční zvykací dávku. Teď před asi dvěma týdny zvedla na plnou dávku, na cca týden se vrátila nauzea. Teď to ale vypadá, že je to podstatně lepší, dokonce se trochu vrátila i normální chuť k jídlu a pocit hladu. Říká, že se výrazně upravilo vnímání jídla - že mnohem víc než chuť řeší kvalitu a účinky, že třeba sladké, což předtím byl fakt trigger, najednou vůbec nevábí. Co se týče váhy, něco šlo dolů, ze začátku poměrně skokově, teď už pomaleji. V tuhle chvíli to vypadá fakt příznivě, tak držte palce, ať to pokračuje stejně dobře. Machytka říkal v nějakém videu, že ty nevolnosti jsou jenom ze začátku a pak se to většinou srovná, tak zdá se, že je to tak i v tomhle případě, tak hlavně aby to vydrželo.
Negativa - říká, že citlivost šla celkově dolů, nejen u jídla, ale u života obecně, menší chuť do života, míň příjemných pocitů, taková jako trochu otupělost. Viděla jsem teď pár videí nějakého amerického vědce zaměřeného na metabolismus, hodně upozorňuje, že ozempic vede k poklesu pocitu potěšení, prudce stoupají depresivní příznaky a částečně i sebevražednost a že to asi částečně i kvůli tomu asi 70% lidí do dvou let vysadí. To, co ta osoba popisuje, odpovídá tomu poklesu pocitu potěšení ze života, deprese prý nepozoruje (a naopak v poslední době mi přijde, že jde i psychickým stavem naopak nahoru). Což je pozitivní, přesto je to zas podle mě něco, co by měl člověk dopředu vědět, než si to šlehne, aby na to byl připravený a počítal s touhle možností.