Přirozenou regulaci závidím hlavně dceři, plus nastavení, kdy pije jen čistou vodu nebo mliko, miluje hlavně maso, dlouho nejedla sladkosti vůbec, teď už jo, ale sem tam trochu, vůbec neznám scény, že nedám bonbon nebo čokoládu. A jakmile má dost, tak ani sousto navíc.
Syn to má složitější, ale tam to souvisí s postižením a tím, že ji asi deset surovin celkem, tam se to řeší blbě. Ale všechny ty bublinkovy preslazeny sračky a barevný divnoslaďárny z večerek by tam klopil velice rád ve velkým... Naštěstí rád dělá věci správně a už ví, jak moc je to nezdravý, takže ani tady nemusíme nějak dramaticky bojovat, ale ta přirozená regulace tam tak docela nefunguje. Dřív nejedl skoro vůbec, neměl pocit hladu, nedokázal zpracovat, co ten nepříjemný pocit v bříšku znamená, hrozně složité jsme ho piplali a roky trvalo, než začal jist s chutí. I ta skladba potravin se naštěstí extra pomalu rozšiřuje, tak jsem zvědavá, kam dojdeme.