ANNIKA: To se asi nedá brát jako jediný "výsledek".
U nás sladké bylo běžně, domácí pečené i kupované, táta si vždycky sladil čaj i kafe, u babičky žranice, jen se odnesly talíře po obědě (a vždycky byla polévka i hlavní jídlo), tak se nesl na stůl koláč. Velikonoce, Mikuláš, Vánoce - tuna cukru a čokolády. Nikdy mi nikdo sladké nějak zásadně neomezoval. (Pití jo, práce babička s dědou u jídla, dodnes jsem to nepochopila.)
Mám závislost na cukru a kofeinu jako dospělá, klasicky tím doháním nevyspání a únavu.
A synovi jsem (přidaný) cukr do dvou let omezila striktně, protože si nemyslím, že je potřeba, ovoce a mléčných výrobků jedl spoustu.