VODOMERKA: Z diskuse: "Dobrý den,
nemohu nezareagovat. Závěry uvedených autorů jsou v zásadě očekavatelné a logické. Je potřeba si ale uvědomit, že jedna věc jsou zemědělské plodiny (a i ty s určitými výhradami) a druhá plané druhy.
Pestřenky opylují hodně odlišným způsobem a zpravidla jsou méně efektivní. Věc, která nevadí u třešňového sadu, ale je problémem pro rostliny na louce, kde kvete 15-20 dalších druhů rostlin. Minimálně plané rostliny obecně spíše trpí nedostatkem opylovačů než, že by jim bylo úplně jedno, co na ně sedne.
S tím souvisí i druhá zásadní úvaha, která brání paušálnímu tvrzení typu "je to v pohodě, pestřenky nahradí včely a jedeme dál", a sice - když máte louku a vedle ní řepkový lán, koncentrace a množství zdrojů na řepce vede vcelku nevyhnutelně k tomu, že se drtivá většina opylovačů přesune z louky tam. To, že je méně včel neznamená, že je více pestřenek a spol., spíše mají širší pole působnosti. Vyšší množství dostupného nektaru díky nedostatku včel není zdrojem, který by je limitoval. Není třeba zdůrazňovat, že takovýto přesun opylovačů je problémem pro luční rostliny, jestli pro lidi, to je otázka pro každého z nás.
Ještě bych rád trochu varoval před paušálním počítáním druhů. Ano, samotářských včel i pestřenek je u nás hodně druhů, výrazně více než ve zdevastované "parkovité" ostrovní Anglii, ale v běžné krajině u nás mimo jaro moc samotářských včel všeho druhu neuvidíte. Z pestřenek se můžeme v daném období roku také bavit obvykle o do cca 20 druhů, které mohou být potenciálně významnými opylovači (tzn. jsou dostatečně hojné). V tomto ohledu je naše situace stejná jako v Anglii.
Závěrem mi prosím odpusťte trochu přihřání si vlastní i cizí polívčičky. Ano, pestřenkami se mnoha lidí u nás nezabývalo, stejně jako desítkami dalších čeledí hmyzu, ale "nikdo" opravdu není pravda, např. u nás působí jeden z předních taxonomů dr. Láska, dříve se také pestřenkami zabývali lidé z katedry zoologie na olomoucké universitě jako dr. Mazánek či prof. Bičík. A konečně se pestřenkami a jejich rolí v opylování již tři roky zabývá naše výzkumná quasi-skupina složená ze studentů botaniky a zoologie na přírodovědeckých fakultách UK a JČU, dokonce máme i webové stránky (http://botany.natur.cuni.cz/opylovaci/ , byť momentálně rudimentární), kde plánujeme postupně zveřjňovat i více informací o biologii pestřenek a ekologii opylování v loukách (okolo poloviny července plánujeme spustit nové obsáhlejší stránky, které se připravují).
Zdraví

Zdeněk Janovský
katedra botaniky PřF UK"

prekvapeni... http://osel.cz/index.php?clanek=5747

MRTS: ted jsem byl u znameho (vysomrovat matku) a ten ma grandiozni reseni tohoto problemu - med pastuje pod stojanovou vrtackou (takze u toho nemusi stat). rekneme treti ctvrty den, kdyz uz to zacina byt tuzsi, tak to rozmichava delsi dobu - treba hodinu, med se tim i trochu zahreje a rozhodne je tekuty. pak na konev pridela takovou trojnozku s ventilem, otoci ji vzhuru nohama a pres ten ventil krasne natoci med do sklinek. ja jsem z toho pochopil, ze med se nemusi pastovad dokud neni uplne tuhy, ale staci, aby byl takovy uz kremovy, polotuhy, i kdyz uz pak pastovat prestanes, staci to. tohle si rozhodne zavedu.

Nešlo by dát na nástěnku nebo do záhlaví nabídku vás šikovných včelařů, kteří prodáváte med?I s místem možného odběru? možná by to ocenili i jiní návštěvníci této diskuze, nejen včelaři (třeba já :))

KUATO: Díky. Ani po lepším prohřátí se mu moc téct nechtělo. Takže nakonec přišla na řadu naběračka...
Ventil by byl lepší, ale šlo to...

MRTS: co jsme hledali ted na netu odpovedi, tak se muze trochu rozehrat, my plnime rovnou

Jinak jsme byli dneska na exkuzi za panem Janem Sedláčkem v Přichovicích, bylo to velice zajímavé, má 350 včelstev a šlechtí matky, tak jsme si dvě objednali :-) http://www.vcelarstvisedlacek.eu/