ACIDQA: Osobní zkušenost s Nasavrkama nemám, ale údajně to tam jedou dost těžařsky (ve smyslu těžení medu/ ekonomie/ zisky), což je trochu jiná filosofie, než kterou mám zvnitřněnou já... ale mají víc a lepší vybavení než Blatná. V Blatný je mikroskopárna (např na pitvu včely, indikaci nosematózy atd), truhlárna (výroba nástavků), kotel na tavení vosku, medomet a odvíčkovací linka pro střední provoz (a dost možná jsem na něco zapomněla).
Kolik času jsem tomu věnovala? :) fakt nevím, moc ne... a ano, jsem socka jako ty a časový údaj také cca sedí :D
Výuka je 1x měsíčně PÁ- SO, rozvrh je na webu. Chybět se dá, ale ne nějak masivně...
test je kroužkovací a pamatuju si otázky: co to je bentos, kam se řadí lasice, kolik chromozomů má trubec a pak už vážně nevím... určitě tam byla nějaká "kytkologie". Kalkulačka, myslím, byla, ale to bude určitě předem avizováno (pokud to není na webu).
A možná ještě platí to, že když se nedostaneš na první pokus, máš další rok nějaké body za to, že to zkoušíš znova :)

ACIDQA: Pokud netrváš na titulu, tak já byl moc spokojený s víkendovou roční MVŠ v Hranicích: https://www.psnv.cz/stranka/mvs-hranice/ . Curriculum je hodně podobné té Blatné, stojí za tím podobní lidi. Je to zaměřené hodně prakticky. Chtějí, aby studenti už měli za sebou aspoň rok včelaření. Já tam chodil takhle za začátku mého včelaření a myslím, že mi to hodně dalo a dobře mě to nasměrovalo.

EVAKRA: kdybys nasla otazky, to bych mela radost. Zajima me alespon typove, co ocekavat.

Pripravovat se na to moc nechci. Spis omrlnout, jestli na to mam/nemam a podle toho se rozhodnout, jestli je vubec zkusim

Max jsem ochotna dva dny predem projet stredoskolskou ucebnici biologie a dat si par rovnic. :)

Prijimacky jsou s kalkulackou/tabulkama nebo nic? Odpovedi se krouzkuji?

ACIDQA: osobně vřele doporučuju. Dělala jsem zkoušky 2020 a po 1,5roce na 2 roky přerušila. Končím teď v červnu. Zkoušky nebyly úplně triviální, ale dost mi pomohlo, že jsem si nastudovala slovníček ekologických pojmů- tenkrát to bylo v doporučené literatuře. Matematika mi přišla spíš logická než počítací (myslím, že jen jeden příklad byl vyslověně počítání). Jede se tam léčení kyselinami a za mě super, že si můžeš ošahat a vyzkoušet i jiné typy úlů (aktuálně je tam klát, Warré, ležany od Bezrukova, langy, teď se pořídily plastové- prý se to musí vytkoušet, i když plastu učitelé naklonění nejsou.. byla medná kráva). Chtěla jsem původně včelařit ve Warré úlech, ale díky Blatné jsem od toho upustila :) Učitelé jsou pohodáři, hned na úvodní hodině nabízejí tykaní a nic není špatně, pokud si to dobře obhájíš/ vysvětlíš, proč to děláš zrovna takto.. Jedině předmět Biologie včely přednáší postarší věděc v důchodu, který rád fotí, takže se toho o anatomii moc nedozvíš, ale zrovna to se dá v pohodě naučit samostudiem... Zároveň člověk potká zajímavé lidi z různých koutů republiky. Stačí takto?

pokud si dobře pamatuju pohořela jsem z matiky, na nějakých výpočtech, biologie byla dobrá, možná mám někde doma ještě sešit s otázkami co byly u přijímaček, pamatuju si že jsem si to tenkrát po zkoušce snažila hned sepsat kdybych je někdy v budoucnu chtěla opakovat...pak jsem porodila, pak druhý dítě a pak už jsem se na to vyprdla.

Byla jsem tam na přijímačkách v 2018, ten rok bylo hodně zájemců. Přijímačky jsem neudělala. Připravovala jsem se asi týden předem? Na to že mám přírodovědný vzdělání a tou dobou jsem včelařila 2 roky mi přišly docela těžký. Co bys chtěla vědět? Jinak s odstupem let to hodnotím jako dobře že mě nevzali, naučila jsem se doma sama co mě zajímalo, taky jsem byla na kurzu PSNV a kolem sebe jsem měla spoustu letitých včelařů co včelařili způsobem, který mi byl blízký....a nemusela jsem dojíždět takovou dálku..

Trochu koketuju s myslenkou zkusit ucnak v blatny na vcelare. Nemate nekdo za sebou? Spis nez samotne studium me zajimaji prijimacky… z gymplu i vejsky uz jsem dost let, ma smysl to zkouset bez pripravy? :) Mam se obavat prijimacek z matiky? (Vzpominam si, ze matice jsem nikdy nijak zasadne nevladla. :)

a další vzdělávací akce

Moderní včelaření s elektronikou | PSNV
https://www.psnv.cz/vzdelavani/akce/moderni-vcelareni-s-elektronikou

Sršeň asijská aktuálně - konference 2024 | PSNV
https://www.psnv.cz/stranka/srsen-asijska-aktualne-konference-2024/

a případné přihlášky na

https://soublatna.cz/vcelar-info/ (za sebe doporučuju)

Den otevřených úlů | PSNV
https://www.psnv.cz/stranka/den-otevrenych-ulu/

přeposílám:

posílám informace o přednášce v rámci projektu "Se včelaři o včelách"
Místo konání: Goethe Institut (Masarykovo nábřeží 32, 110 00 Praha 1- Nové Město
Datum a čas: 16.1. 2024 v 18:00
Přednášející: Ing. Jaroslav Bajko
Odkaz na on-line přenos (stream) https://youtube.com/live/dfeJcqwGPUw
zvou Vás Včelařský spolek pro Prahu 6 a 7 a Spolek Hájovna
O lektorovi:
V letech 2014-18 absolvoval celkem 13 měsíční stáž v Austrálii pod vedením profesionálního včelaře a lektora Timothy Malfroye, průkopníka přirozeného včelaření v Austrálii a chovatele v úlech Warré. Od roku 2015 je členem Mendelovy společnosti pro včelařský výzkum, kde se zabývá vývojem biologických a technických adaptační metod pro udržitelný chov včel. Vede rodinnou, organickou a experimentální farmu na Tišnovsku.
O přednášce:
Úl Warré nabízí alternativu ke klasickému chovu včel ve velkoprostorových úlech typu 39x24 nebo Langstroth. Jedná se o nástavkový úlový systém zdůrazňující přirozený rozvoj včelstva ve vertikálním směru. Míra úlu umožňuje včelaření s volnou stavbou - pouze s horními loučkami a vodícími proužky, ale také s rámky a mezistěnami. Flexibilita úlového systému dovoluje včelařit přírodě blízkou cestou, stejně tak jako aplikovat moderní chovatelské postupy a metody.
Přednáška se zaměří na praktické poznatky a zkušenosti, vývojově slepé i nadějné cesty za 10 let včelaření v tomto úlovém systému.
Vstupné: při on-line registraci 100,-Kč; bez předchozí registrace 150,-Kč.
Odkaz na registraci – https://forms.gle/hcDchLfE3xg3eCjm7
Registrace se uzavírá 6 hodin před konáním akce.

MAJA: tom jsi ale nepodchytil to hlavni a to je ochrana zimni generace pred klestikem

ZAHRADKAR: Já se amitrazu resp. Varidolu bráním, s kyselinou mravenčí si připadám pro včely nebezpečnější - někdy "prolétne" úlem za den/dva a někdy za týden, přijde mi drastičtější, ale asi vhodnější, když není úplně vedro.

Já letos ošetřil KŠ s glycerinem na utěrkách na horních loučkách pozdě na podzím, tak nezbývá než doufat. Dno jsem teď, jak pořád prší, raději vyndal, aby úl lépe větral.

KVETACEK: Stalo se mi loni. Varroa oslabuje zimni generaci a funguje jako prenasec, ale primarne kolaps vcelstva zpusobuji virova onemocneni. To muze byt i u silneho vcelstva zpusobeno tim, ze vykradaji chvipaky a z materi kasicky se nakazi. Mezi loupezi a padem muze byt trebas jen generace delnic.

Ja kvuli tomu rezignuji na medovici, zakrmeni a leceni provadim do poloviny cervence, abych mel garantovanou silnou zimni generaci.

MAJA: aha, diky. Ten pokap KS je doporucovan jen 1x a jen v zime v bezplodovem obdobi, protoze to zkracuje zivot vcelam. To bych v zari pouzivat nechtel. No tak "prinejhorsim" proste budu muset ostreji sledovat vcelstva v sprnu/zari a rychle reagovat s vaporizerem KS.

MAJA: Sad ti nepomuze. Nektere vcely maji holt loupezivy instinkt a kdyz nejake vcelstvo v okoli najdou kolabovat, dorazi je a natahaji si to domu. Jeste, kdyz jsem zil v Praze na Brevnove, tak jsem s reinvazi v zari pravidelne bojoval. Hlidal jsem to a jakmile jsem zjistil nakazu, nasadil jsem stavelku.

Ale ted na Vysocine jsem se takhle s reinvazi setkal poprve. Myslim, ze to muze byt tim velmi teplym zarim, kdy zrejme oddelky jeste i hodne plodovaly. Jindy byva v zari uz vecer docela chladno a ony se uz stahuji.

Pristi rok zkusim asi nejakou tu dlouhodobejsi lecbu glycerinem se stavelkou (podobne jako RIVEEK s KM). I kdyz se mi to nelibi jim to tam takhle dlouho nechavat. Doted jsem si vystacil s vaporizaci 2x rocne (v podleti a na zacatku zimy).
--
Mimochodem, nemate nekdo tip na chovatele matek, ktery zimuje na medu? Chtel bych to zkusit a rad bych vhodny genotyp.

KVETACEK: viděl bych to jak píše POMYJAN, s největší pravděpodobností varroaza. Včely vědí, že je s nima něco špatně a odlétají zemřít mimo úl, aby v případě choroby nezůstala jejich mrtvolka v podmetu. Jestli jsi léčil až na podzim, je to už pozdě.

Spad kontroluju pravidelně a desky formidolu dávám 3-4x v létě podle spadu - potřebuje vyšší teploty, aby účinkoval. Na podzim dávám 1-2x varromed "pokapáním" přímo na včely mezi rámky a pak jsem měl 2x fumigaci varidolem zapálením knotu v listopadu (spad 4-5 roztočů na včelstvo) a teď akorát před silvestrem ještě varridol aerosolem a co jsem kontroloval, tak zatím spad nula.
A to mi chlapík ze svazu, co mi dělal aerosol, ještě říkal, proč proaktivně nevyřezávám zbylý plod a neklíckuju kvůli zamezení kladení plodu :-)

ZAHRADKAR: tohle mě štve. když jsem pozoroval ty boje na česnech, byl jsem rád, že mám včely trochu ostřejší. Sice se s nima hůř dělá, ale snáz se ubrání. Stačí pár lajdáků v okolí, co vytáčí, ale nedokrmují (a nedej bože i neléčí) a loupeže a přenos parazitů jede v plném proudu :-(