• úvod
  • témata
  • události
  • tržiště
  • diskuze
  • nástěnka
  • přihlásit
    registrace
    ztracené heslo?
    GREATDRAKEŠkolné na VŠ - diskuze o existenci a dopadech možných i historických u nás a ve světě
    Vzhledem k tomu, že fenomén školného na vysokých školách na naši společnost udeřil zcela naplno, rozbíhá se debata na toto téma napříč mnoha kluby i na nyxu. Považuji za dobrý nápad tomuto dát své místo pro centralizaci zdrojů, odkazů a debat. Jak nad aktuálním návrhem tak nad systémy v okolních státech.



    Pokud máte již hotový názor: "školné na vysokých školách je dobro/zlo/kretenismus/božské/zásadní/nezajímavé" - pak je to pro vás asi dobře, ale z hlediska diskuze nezajímavé. Vystříhejte se tedy prosím prostého shromažďování argumentů na podporu již předem připraveného názoru, to opravdu není cílem, protože negativních i pozitivních věcí se dá, s trochou snahy, nalézt mnoho.

    Stejně tak, je kontraproduktivní argumentovat "já zažil to a to a proto to vnímám negativně" - tomu se asi nelze moc vyhnout, ale uvědomte si prosím, že školné je něco, co se dotkne obrovského množství lidí ve velmi různých životních situacích a vaše zkušenost patrně vůbec není obecně aplikovatelná.

    Prosím všechny diskutující, aby si přečetli obsah tohoto odkazu, včetně pdf souborů na konci stránky: http://www.msmt.cz/pro-novinare/financni-pomoc-studentum-navrhy-jsou-na-stole

    Německá wiki o školném s krátkým popiskem pro mnoho států a v celku užitečnými odkazy
    http://de.wikipedia.org/wiki/Studiengeb%C3%BChr

    Dále jsou vítány studie z jiných států, kde již školné na vysokých školách zavedli, školné dlouho mají či jej zvažovali.
    Zde je souhrn z roku 2007 o školném v některých evropských státech. Pokud seženete novější, sem s tím prosím.
    http://www.euroskop.cz/607/sekce/skolne-v-eu/

    Listina základních práv a svobod (Článek 33, bod 2):
    Občané mají právo na bezplatné vzdělání v základních a středních školách, podle schopností občana a možností společnosti též na vysokých školách.

    [SERVER ERROR]
    rozbalit záhlaví
    MAZA
    MAZA --- ---
    RUDOLF: To je možné, ale tato diskuze je o školném, tedy o penězích. Nevím, proč by v tom případě neměla být lepšní finanční motivace diskutována se zvýšeným důrazem. Další motivace každého jednoho jsou většinou buďto subjektivní, anebo posunuté někam k "studium pro sebevzdělání / zábavu", kde nevidím jediný důvod, proč by to měl platit stát, tedy společnost jako taková, nebo "studium pro spásu lidství/lidskosti/lidského vědění", což je natolik vágní, že se o tom snad ani nedá rozumně diskutovat. Pravda, nečetl jsem úplně celou debatu, ovšem jediný skutečný problém vidím ve výzkumu (kde se školné asi bude muset řešit více systémově).

    Hlavně se ale jedná o odloženém školném, tedy, že každý zaplatí náklady, až když to pro něj bude finančně snesitelné. Ne, jak to vypadá z poslední diskuze, o aktuální situaci každého jednotlivce, který při škole nestíhá chodit do práce. Takové příspěvky mi nedávají v souvislosti s tématem moc smysl.



    BINARY_PARANOIC: Aha. Tak mi tedy, jako daňovému poplatníku, který na daních už teď odvádí státu nemalé částky za všechno možné, vysvětli, proč by mě měl Tvůj zájem o samovzdělávání zajímat, a nebo dokonce, co mě motivuje k tomu, abych Ti ho kompletně platil (a neber to, prosím, jako útok na Tvou osobu, nemyslím to nijak zle, jen se ptám). Je hezké, že máš zájem studovat a někdy v ideální budoucnosti zkrášlit své okolí hezčími reklamami, nebo spíše kvalitními grafikami, ale já Ti to musím platit. Čím mě přesvědčíš, že to, že vynakládám část svých daní na to, abys mohl zdarma (samozřejmě bez souvysejících služeb á la kolej atd.) studovat, a že není důvod, proč by ses nemohl na svém sebevzdělávání, byť se vzděláváš ze subjektivně ušlechtilých důvodů, sám podílet? Zvlášť v situaci, kdy má stát sám se sebou značné problémy, ze mě tahá peníze všude jinde, a snaží se ušetřit, kde se dá. Je to přeci Tvé studium, Tvá investice (zatím pouze časová) a povede k Tvému zdokonalení... Navíc je tu jistá pravděpodobnost, že se odstěhuješ někam do zahraničí (ano, kvůli penězům) a státu investici nikdy nevrátíš ani na daních. A neříkej, že na tom budeš finančně stejně, pokud vystuduješ takovou školu, jako studuješ. Už teď Tě jistě stojí studium jistě nemálo peněz (kolej, skripta, v Tvém případě i materiál), neříkej, že opravdu studuješ proto, abys na tom po škole byl v pracovním procesu víceméně stejně nebo hůř... Není tedy potom studium (a to i ž časového hlediska) v Tvém případě nerozumná, ne-li špatná investice (opět si to neber ve zlém)?

    Taková škola/obor je třeba (doufám, že nikoho nerozzlobím) bakalářské na FHS UK. Ano, sice mají velmi zajímavé předměty, absolutně free studium a umožnění volby předmětů bez jakékoli návaznosti, bohužel, aplikace v praxi nulová (znám víc než pár tamních studentů a osobně i několik profesorů). A navazující obory, jako např. gender studies... Ukažte mi jedinou rozumnou aplikaci v praxi. Já neříkám, že by se měli zrušit, ale k čemu je českému vysokému školství generovat dejme tomu 20 genderistů ročně? Kamarádka právě v tomto oboru nedávno promovala, a hádejte co? Nemůže sehnat práci, v oboru vůbec (protože rozumná aplikace v praxi snad ani neexistuje), takže ji všude berou jako středoškolačku s obecným gymplem.

    Reálný přínos oboru je vždy sporný, to ano. To je ovšem na zvážení každého jednoho člověka, zda to, co studuje, je opravdu přínosné. Spousta lidí z těch "oborů s nereálným přínosem" pak také v praxi narazí a musí dělat něco diametrálně odlišného, než to, co vystudovali. Osobně bych řekl, že tak se pozná obor, který má reálný přínos v praxi - všichni (nebo alespoň většina) jeho studenti najdou v tomto oboru i pracovní uplatnění. Pokud ho nenajdou, je jich jednoduše nadbytek, a pak už je něco špatně. Pokud z nich nenajde uplatnění nikdo, je obor asi opravdu zbytečný.

    (pozn.: písma k Windows nejsou zdarma, k umožnění jejich užívání je potřeba vlastnit licence Windows/Office, a za možnost jejich užívání se platí paušálně v ceně za tyto licence)



    CYBER_GEORGE: Ano, já tomu rozumím. Ale volba každého je přeci jeho věc. Nevidím důvod, proč by měla většina (tedy studujících jako soustavnou přípravu pro další povolání) doplácet na zájem jednotlivců, kteří studují pro své subjektivní důvody, ať už jsou jakkoli ušlechtilé. Máme demokracii, menšina se vždy podřizuje většině. Navíc, školství a vzdělání každého jednoho studenta je velice nákladné, proč by mělo být výjimkou a nemohlo se na něm šetřit, jako se bude (nebo by se alespoň mělo :-) ) všude jinde? Buďto na něj budeme nahlížet jako na investici do budoucna, ale pak je jak investicí nejen státní, ale i studujícího (nebo se zde snad najde někdo natolik nesobecký, kdo studuje jen a pouze pro dobro lidstva/státu/whatever?), a oba by se na ní podle toho měli podílet; a nebo ne, pak je ale přeci věcí každého jednoho z nás, a měl by si jí každý hradit zcela sám.



    A omlouvám se všem, chvíli mi to trvá, bohužel už mám školu dokončenou a musím i v sobotu pracovat. :-) A to, kupodivu, při studiu.
    BINARY_PARANOIC
    BINARY_PARANOIC --- ---
    MAZA: protože chci svůj obor dělat co nejlépe, protože chci pozitivně ovlivnit vizuální prostředí okolo nás a pokud možno co nejvíce eliminovat vizuální znečistění okolo nás. Vyšší příjmy mi to pravděpodobně nepřinese. Naopak v mém oboru (grafický design) bohužel vítězí nevzdělané diletanství. Takže zatímco já studuji, jiní (s vystudovanou střední) už se „zabydlují“ v reklamkách a produkují ty sračky, co okolo nás jsou. Prosadit se na trhu je tak pro vysokoškolsky vzdělané osoby v podsatě těžší než jen pro ty středoškoláky – protože vysokoškolsky vzdělaní grafici (většinou) produkují kvalitnější, tedy časově i finančně náročnější díla (a naopak nejsou ochotni bastlit sračky jen protože „klient to tak chtěl“). Bohužel ale pro čistě ekonomicky smýšlející klienty není rozdíl mezi Times New Romanem a Comenií Serif. Resp. jediný rozdíl – Times New Roman je zdarma k Windows, za Comenii se musí zaplatit, takže tato kvalita práce přináší přímý pozitivní efekt na výši honoráře spíše minimálně (a pokud, tak většinou nepřekračující zvýšené náklady na kvalitnější práci).


    Btw – na jaké škole/fakutlě hromadně studují studenti jen proto, aby nemuseli do práce? A kdo bude rozhodovat, jaký obor má a jaký nemá reálný přínos? Podle generovaného finančního zisku? Zrušíme religionistiku a historii jako nelukrativní z hlediska tržní ekonomiky?
    RUDOLF
    RUDOLF --- ---
    MAZA: Už se to tu řešilo vícekrat, vzdělání není nutně ekonomická investice, jsou i jiné stejně adekvátní perspektivy.
    RUDOLF
    RUDOLF --- ---
    JELENA: ale oni nejsou barbaři:-) jsou hodně schopní a extrémně pracovití a spolehliví - imho výborní spolupracovníci, imho i kvůli své muslimské kultuře. Ale všeobecný rozhled a kritické myšlení nemusí jít ruku v ruce a mluvil jsem o reflexi vlastní moderní turecké zkušenosti, chápaní mezinárodních vztahů atd. Některé názory nejsou na akademické půdě výtány a turecko jako takové se k nim neumí postavit, stejně jako mnoho jiných národů k vlastním přehmatům. A už to že jsi v kontaktu s turky který komunikují anglicky je věc která na tamních i velmi kvalitních vš není zas tak běžná. Ale jsme OT.

    Můj postoj byl tento: "A mezi univerzitou na firmou je jasná návaznost. Tj. oni studijí pro firmu. Přitom vědí že budou dělat práci která je nebaví, ale zaplatí jim pohodlný život. Jasně mají výběr, ale reálně není společnost o tom, budovat prostředí kde se jedinec může snáze rozvíjet a naplňovat svůj potenciál, spíš než si dělat továrnu na pracanty." -- z osobní zkušenosti si většina lidí vybrala obor kde najdou uplatnění, ale přitom vědí že je nijak bavit nebude.
    MAZA
    MAZA --- ---
    BINARY_PARANOIC: Co třeba zodpovědnost studenta za výběr oboru? Omezení studentů, kteří studují jen proto, aby nemuseli do práce? Omezení "zajímavých" oborů s obrovským počtem studentů, které ale mají v praxi nulovou aplikovatelnost? Vše povede ke snížení počtu studentů a lepšímu přerozdělování peněz (více pro studenty / fakulty, kteří to myslí vážně / mají nějaký reálný přínos).

    Ale zeptám se tě jinak - proč studuješ vysokou školu? Bereš jí jako investici do budoucna? Budeš díky ní mít vyšší příjmy?
    BINARY_PARANOIC
    BINARY_PARANOIC --- ---
    JELENA: ale já jsem zde již čtyřikrát (za což se omlouvám) odkázal na článek (autorem je mimochodem Jan Čulík, vysokoškolský pedagog na Univeristy of Glasgow, zároveň ale jeho „akademismus“ vyrovnává praxe, kdy sevého času také působil jako produkční a finanční ředitel podniků Persistent Vision Animation a Inner Workings, plc.), kde bylo na negativní dopad smýšlení o vysoké škole jako o „firmě“ konkrétně poukázáno, dvakrát na ten samý problém na NF VŠE (kupování si vzdělání, resp. titulu) a taktéž jsem poukázal na úroveň soukromých vysokých škol, která je obecně (tedy ne pouze jednotlivé výjimky) nižší než úroveň veřejných vysokých škol. Zároveň jsem ro doložil osobními zkušenostmi z několika škol, kde jsem tu čest měl (viz nástěnku), které alespoň v mém oboru dokazují, že školné nemá reálný vliv na úroveň vzdělávacího institutu. Zato ze strany těch, co horují pro zavedení školného dočkal jsem se prozatím pouze argumentů ve smyslu, že to bude pro studenty finančně zvládnutelné (+ důkazy ze zahraničí o této zvládnutelnosti, které jsou sice hezké, ale nijak neobhajují vlastní existenci školného). Ostatní důvody jsou na čistě ideologické, neoliberalistické rovině (i zde)...
    TRAVIX
    TRAVIX --- ---
    RUDOLF: Ano, ten postoj bude trochu jednotvárný, ostatně ta kniha se ani jinak netváří. Prostě popisuje školné z pohledu liberálních ekonomů. Není to moc dlouhé, je dobré to pročíst celé.

    Z liberálních ekonomů se školným zabývají i jiní, např. Milton Friedman. Ten pro základní školy navrhuje tzv. kupónový systém - peníze jsou vázané na žáka, jdou té škole, do které dítě chodí. A je jedno, jestli je státní nebo soukromá. Pokud je to luxusnější škola, stejně dostává peníze na dítě a rodiče doplácejí zbytek. Ale není problém vybrat takovou školu, které státní peníze pokryjí celé náklady a rodina neplatí nic.
    Tím protestuje proti zavedené praxi, kde děti buď chodí do státní školy (a mají školu zadarmo) a nebo do soukromé, kde si ale musí zaplatit celé školné a od státu nedostanou ani korunu (a jsou tak znevýhodněni).
    JELENA
    JELENA --- ---
    RUDOLF: reflexe moderní turecké zkušenosti, hmmm - to ale moc s vysokým školstvím nesouvisí, že ne? Já mám pocit, že mícháme hrušky s jablky. Turecko je od nás hodně odlišné v mnoha směrech a řekla bych, že skutečně jenom minimum z nich má co dělat s vysokým školstvím. Ostatně moje čerstvá zkušenost: začínáme s Turky spolupracovat na poli biologického výzkumu, který je na hony vzdálen jakékoli aplikaci, a vypadá to slibně. A ti Turci, s nimiž jsem v rámci navazování spolupráce před týdnem hovořila, mi nepřipadají jako nekulturní barbaři...


    BINARY_PARANOIC: Jako zásadní problém vidím, že většina argumentů pro zavedení školného je postavená na vodě, na jakýchsi osobních zkušenostech typu "to já bych neutáhl, takže to tak přeci být nemůže". Přitom není jediný nezpochybnitelný důkaz, že si lidé skutečně vyšší vzdělání nebudou moci dovolit a dopad na úroveň a dostupnost škol bude mít negativní efekt. Ano, jistě by se našly i takové školy, kde mělo zavedení školného efekt negativní, ale těch pár ojedinělých případů není žádným argumentem proti zavedení školného ve smyslu prostředku k zvýšení úrovně škol. - tohle je bez uvedení konkrétních argumentů, které jsou postavené na vodě, a konkrétních argumentů z druhé strany, které jsou podle tebe platné, jenom plácání prázdné slámy. To, co jsem napsala, má naprosto stejnou výpovědní hodnotu, jako to, co jsi napsal ty. Nulovou. Vyjadřuje to jenom náš postoj. Ale argumentem se to fakt nazývat nedá.
    BINARY_PARANOIC
    BINARY_PARANOIC --- ---
    Jako zásadní problém vidím, že většina argumentů pro zavedení školného je postavená na vodě, na jakýchsi teoretických konstruktech, že „tak by to přeci mělo být“. Přitom není jediný nezpochybnitelný důkaz, že školné na nějakém institutu opravdu zvýšilo úroveň. Naopak je dost důkazů o tom, že privatizace vysokých škol (přičemž školné je faktickým krokem k privatizaci těchto škol) nemá buď žádný efekt na úroveň škol či efekt negativní (ano, jistě by se našly i takové školy, kde měly efekt pozitivní, ale tak či tak to znehodnocuje argument pro zavedení školného ve smyslu prostředku k zvýšení úrovně škol).

    Za zmínku jistě stojí, že striktněji ekonomický pohled na vzdělávání, který (ne zcela překvapivě) je např. na VŠE, končí tím, že je zde možné si zde titul (z části) normálně koupit jako krabici bot (aneb opět narážím na NF VŠE, kde je možné si legálně až 18 kreditů zakoupit). O tom, že úroveň soukromých vysokých škol v ČR není ani náhodou natolik významná, aby to bylo dostatečným důkazem o souvislosti školného (potažmo privatizace) vysokého školství a vysoké úrovně dané školy školy ani nemluvě. Myslím, že současná koexistence soukromých a veřejných vysokých škol a jejich úroveň je docela průkazným experimentem, kdy si v totožných podmínkách můžeme ověřit, jaké důsledky privatizace vzdělácích institutů má. Na předních příčkách žebříčků škol se – ó jaký to div – pohybují samozřejmě ty veřejné (viz např. nedávné srovnání hospodářských novin). Kdyby byly všechny soukromé školy v ČR svou úrovní o třídu výše než ty veřejné, tak se můžeme bavit o tom, že model veřejných vysokých škol je třeba změnit. Ale tak tomu prostě není.
    RUDOLF
    RUDOLF --- ---
    TRAVIX: nelze si nevšimnout jednotného postoje.. ale projdu si, máš nějaké doporučení?


    YMLADRIS: na uk, vidím hlavní problém v ustrnulosti struktury, hiearchie, rozhodování etc. Imho není v kompetenci státu do toho zasahovat, samotná uk by podobnou revoluci měla iniciovat ze svých řad ale jak je dlouhdobě patrné, zatím iniciuje nezásadní úpravy (ano velmi laický pohled). Samotné školné nepřináší žádný apel na proměnu struktury uk. Ani pořádně nevím jak definuje naložení s penězma. Imho peníze opět skončí ve stejném pro humanitní studia neefektivním způsobu financování. Současně a to je můj předpoklad, vláda v příštím rozpočtu sníží dotace na školy v rozsahu placeného školného. Můj předpoklad je postavený na tom, že vzdělání a výzkum je neustále z daní podfinancováno.


    JELENA: Turecký trh je obrovský! V knihkupectví najdeš spoustu literatury, ale jakmile se dostaneš k reflexi vlastní turecké moderní zkušenosti, ke kurdům, arménům, zjistíš že většina textů byla napsána turky v zahraničí. On ten tatíček ataturk je modla napříč generacemi. Lidi co jim to smrdělo jsem našel, ale že by měli přesně nastudováno čím, to už ne.

    Strategie pro implementaci kritického myšlení se týká vyššího vzdělání. Právě až na vš máš dostatek prostoru k studii problematiky z různých úhlů. Na zš/sš získáváš širší vědomosti a ideálně se začínáš specializovat až na vš. Ano kritické myšlení je třeba osvojovat od útlého vzdělání, ale např. zavedení normovaných maturit zrovna o nějaké podopře názorové pluraity nesvědčí.
    JELENA
    JELENA --- ---
    RUDOLF: Probůh, ale Turecko...
    máma měla nakladatelství, spolupracovala s cizinou a zrovna v Turecku - tam vycházelo tak málo knížek, že s nimi nemělo vůbec cenu jednat. V září jsem byla v Istanbulu a překvapil mne knižní veletrh na nádvoří Modré mešity - úžasný! Takových knih a nejrůznějších žánrů (beletrie, knihy o umění, filosofie, rozhovor přírodnch věd s náboženstvím...)! A lidí kolem jak much - měli zájem! Tohle se zrovna tam podle mne výrazně lepší.
    Plus ohledně zájmu o literaturu, kritického myšlení atd. nelze vynit vysoké školství a ekonomické myšlení u lidí na prahu dospělosti - o to se mají postarat základní a střední školy.
    BINARY_PARANOIC
    BINARY_PARANOIC --- ---
    Dne 3. června 2010 vedení univerzity omylem rozeslalo přísně tajný strategický plán, v němž rozdělilo manažersky existující katedry podle množství peněz, které škole přinášejí, na „zlaté“, „stříbrné“ a „bronzové“ a připravilo razantní restrukturalizaci. Jejím účelem je zrušit ty obory, které škole nepřinášejí miliony a ušetřené peníze investovat do těch oborů, které miliony přinášejí, aby vydělávaly ještě více. Hrozí naprosté zglajšchaltování práce univerzity a likvidace velkého množství oborů; odborový svaz univerzitních pracovníků odhaduje, že ohroženo je až 600 učitelů z cca 1500 akademických zaměstnanců univerzity.
    Právě v důsledku tlaků, aby škola co nejvíce vydělávala na školném a na grantech, na úkor všeho ostatního, včetně péče o studenty, byla zlikvidována demokratická struktura britských vysokých škol, které se staly obětí kabal manažerů, kteří školy vandalizují způsobem, neslučitelným s akademickou praxí.
    Generální tajemnice odborového svazu vysokoškolských učitelů ve Velké Británie University and College Union Sally Hunt však schůzi informovala, že akce odborového svazu proti propouštění univerzitních učitelů byly dosud úspěšné a vyjmenovala asi deset britských univerzit, kde bylo vedení školy donuceno od násilného propouštění akademických pracovníků upustit.
    V souvislosti s těmito zkušenostmi ze současného britského vysokoškolského systému je velmi naivní představa, že „zavedení vysokoškolského školného“ povede ke „zkvalitnění výzkumu a výuky“ na českých vysokých školách. Naopak to povede k obdobné proměně českých vysokých škol v mlýnky na peníze a k likvidaci všech „nevýdělečných“ nebo „nedostatečně výdělečných“ oborů. Zavádění vysokoškolského školného se tak, podle britské zkušenosti, jeví ve svém důsledku naprosto drastickým útokem na ideu univerzity, akademického výzkumu i nezávislého pluralitního vzdělávání.


    http://www.blisty.cz/2010/6/10/art53008.html
    BINARY_PARANOIC
    BINARY_PARANOIC --- ---
    Silná káva.
    TRAVIX
    TRAVIX --- ---
    Pokud jde o školné a vzdělání, tohle je zajímavé čtení:
    http://www.libinst.cz/etexts/rothbard_vzdelani.pdf
    Je to sborník s texty Murraye Rothbarda, Jamese Tooley, Josefa Šímy, Radima Valenčíka a Petra Matějů na téma Vzdělání a trh.
    YMLADRIS
    YMLADRIS --- ---
    RUDOLF: Můj největší apel proti školnému je v tom že nijak školy nedonutí změnit svojí strukturu, nepřinese víc financí

    toto neni zrovna pruhledne, rozvedes nejak vic?
    RUDOLF
    RUDOLF --- ---
    RUDOLF: oprava.. né dva čtyři..
    RUDOLF
    RUDOLF --- ---
    YMLADRIS: ehm.. já opět zcela nevhodně použiju jednotlivý příklad: dvě mé školy vedli majitelé vlastních firem s velkou tržní praxí. Své schopnosti uplatinili hlavně ve schánení sponzorů, aby byl barvy do tiskárny, případně počítač pro zaměstnance, na který z rozpočtu neměli aj. Jeden z oboru má dokonce hodně studentů, ale jelikoj ff má nejmenší koeficient přídělu na žáka dostanou stejně směšné peníze, narozdíl od přírodních věd a medicíny - které jsou pochopitelně ceněny více.

    Ale můj názor: myslím že je samozřejmé že se na pozici šéfů oborů s větší návazností na praxi dostávají lidé s praktickou tržní zkušeností a myslím že to se školným nemá nic společného. (A věřím že vyjimkou je estetika, filozofie aj. - které přesah do tržní praxe nemají) Všichni měli jasný názor že stabilně zaměstnávat kvalitní osobnost a uspojivě je zaplatit je problém při nedostatku zdrojů. Doktoranti skutečně nedostanou adekvátní odměnu za svojí výuku. U nás se najímají lidé sézoně, ale například nyní má naše katedra dva stabilní zaměstnance. Prof. kteří stojí jako garanti oborů raději k výuce nepouští, protože oboru nerozumí, bez nich by zase ústav nefungoval.

    Můj největší apel proti školnému je v tom že nijak školy nedonutí změnit svojí strukturu, nepřinese víc financí a čistě ideoligicky stát šetří na špatném místě.


    YMLADRIS: rozmět vš je také kultivace člověka, stačí si poslechnou přísahu na uk.

    V turecku se většina studentů rozhoduje ekonomicky, tolik lidí co studuje různé inženýřské obory, ba zastoupení žen v inženýrských oborech mně bralo dech. V podstatě humanitní vzdělání bylo velmi okrajové. A je to na lidech poznat, nikdo u nich nerozvíjí kritické myšlení, pořádně neznají literaturu. A mezi univerzitou na firmou je jasná návaznost. Tj. oni studijí pro firmu. Přitom vědí že budou dělat práci která je nebaví, ale zaplatí jim pohodlný život. Jasně mají výběr, ale reálně není společnost o tom, budovat prostředí kde se jedinec může snáze rozvíjet a naplňovat svůj potenciál, spíš než si dělat továrnu na pracanty.
    YMLADRIS
    YMLADRIS --- ---
    BINARY_PARANOIC: ad ti "nemotivovani" - tak presna cisla nemam, ale z moji zkusenosti tyhle konickove obory lidi zpravidla studuji jako paralelni VS, tj. dela nejaky obor kterej ho bude zivit a k tomu chodi na umenovedu. Za prachy by asi nechodil (mozna, tezko rict)
    YMLADRIS
    YMLADRIS --- ---
    BINARY_PARANOIC: Chapu, tak to se rozchazime v zasadnich filosofickych predpokladech. ja to beru tak, ze poslanim skol je a) pomahat lidem aby se lepe uplatnili v zivote b) vyzkum. To prvni poslani se naplnuje blbe, kdyz se ucitel zasadne identifikuje s tim, ze je ikonograf, ale vubec s tim, ze jeho studenti se taky musi v zivote pak uzivit.

    Z meho pohledu ano klidne at jsou dva typy VS: vyzkumne orientovane univerzity, kde jsou spickovi akademici a kde se sice poskytuje vzdelani prakticke pro zivot, ale soustreduji se tam i studenti ze kterych pak nejspis bude dalsi generace vedcu atd. A profesni VS, ktere si neresi ikonografii. Ale opet, tuto diferenciaci nemuze provest nic jineho nez trh.

    Filosoficky neverim ze by mel nekdo shora to rozhodovat. Ty to beres tak, ze je tu nejaky statni rozpocet a nekdo, kdo rozhodne centralne, zda mame penize na vyzkum ikonografie? A neni vhodne to regulovat zespoda?



    BINARY_PARANOIC
    BINARY_PARANOIC --- ---
    YMLADRIS: to jo, ale já si prostě nemyslím, že by měla VŠ fungovat jako firma. Primárním cílem VŠ by neměl být finanční zisk (firma), ale kvalita výstupů (akademická půda). Ještě jednou tě odkážu na tento článek: http://www.blisty.cz/2010/6/10/art53008.html – tam je jasně dokumentováno, že „firemní“ chování vzdělávacíh institutů má (či může mít) negativní dopad na akademický charakter vysokého školství. Snaha „za každou cenu vydělávat” povede k eliminaci méně ziskových oborů, populrizaci (v negativním slova smyslu) těch výnosných a tím degradaci úrovně vysokoškolského vzdělávání (zbyde jen mnoho „továren na peníze“ a několik málo elitních škol).

    Mimochodem – z čeho uvozuješ, že nyní na těch humanitních oborech studují studenti, kteří nejsou motivování (pokud jsem dobře pochopil poznámku, že po zavedení školného se odfiltrují a zůstanou právě jenom ti motivovaní)? Motivováni rozhodně jsou, páč nejsou zas tak (ekonomicky) blbí, aby si nespočítali, že jejich obor jim zrovna moc jistot pracovních příležitostí do budoucna nedává. Ale to přeci nemůže být důvodem pro zrušení studia historie nebo tebou zmiňované religionistiky...to by byl přeci útok na zákady naší kultury.

    Zužovat přínos vzdělávání jen na finanční zisk je velmi krátkozraké...
    YMLADRIS
    YMLADRIS --- ---
    BINARY_PARANOIC: Asi nejsem srozumitelne: JASNE, ze AKADEMIK je AKADEMIK ;-). Taky jich znam mnoho a mam je rada. Tak svet funguje. Ja nekritizuju akademiky za to ze nejsou podnikatele, ja jenom konstatuju, ze VS jsou rizeny akademiky. Protoze neni 'opravdovy' konkurencni tlak.
    Kliknutím sem můžete změnit nastavení reklam