• úvod
  • témata
  • události
  • tržiště
  • diskuze
  • nástěnka
  • přihlásit
    registrace
    ztracené heslo?
    GREATDRAKEŠkolné na VŠ - diskuze o existenci a dopadech možných i historických u nás a ve světě
    GREATDRAKE
    GREATDRAKE --- ---
    SPEEDY: Velmi zajímavé, děkuji.
    SPEEDY
    SPEEDY --- ---
    V Anglii funguje sytsem tak, ze bakalarske studium je regulovane a skola muze chtit momentalne maximale £3 225 a da se na nej a dalsi vydaje pujcit od statu. Za magisterske studium muze skola chtit kolik chce a pujcky se nekonaji.

    Vyzkousel jsem si oba systemy a dosel jsem k nazoru, ze pokud bude skolne odlozene, tak to moc rozhodovani o VS neovlivni. Alespon u me ne a co jsem tak vypozoroval, tak u vetsiny Anglicanu taky ne. Nejspis proto, ze pred nastupem je odlozene skolne neco abstraktniho, co se bude resit az dlouho po skole, az se bude vydelavat, pripadne nebude resit vubec, pokud se vydelavat nebude. Rovnez se neukazalo, ze by se zvysil podil absolventu na ukor odpadliku, nebo ze by se zvysila kvalita. Kdyz pak ovsem prijde konecne vyuctovani, nova vlada navic oznami, ze se podminky pujcky a jejiho splaceni zmeni retroaktivne a hned na prvni strance zadosti o hypoteku je kolonka studentska pujcka, tak tepre pak covek pochopi, co to znamena dluzit.

    Pokud bude skolne vyzadovano predem, tak to ovlivni pomerne dost. Za prve clovek muze jit pouze tam, kde si to muze dovolit, a za druhe pujde tam, kde se mu to vrati, pokud teda neni tak bohaty, ze mu to je jedno, nebo tak nadany, ze to za nej nekdo zaplati. Z toho plyne, ze 50% magistru v Anglii jsou cizinci, na mem oboru (ktery je mimochodem jeden z nejlevnejsich, "pouze" £3 500 rocne) dokonce 95%. Za ty to vetsinou plati jejich vlada nebo nejake soukrome konsorcium a tato stipendia pokryvaji i zivotni naklady, takze jsou ve vysi nejakych £15 000 az £25 000 rocne. Toto uzce souvisi s motivaci, protoze pokud student skolu radne neukonci v terminu, musi tyto penize vratit, takze neni divu, ze uspesnost je nejakych 99% a to i presto, ze terminy zkousek vsech predmetu za cely rok jsou pevne dane, probehnou ve dvou tydnech a musi se udelat na prvni pokus. To 1% tvori vetsinou clovek, ktery si to zaplatil sam. Takze si myslim, ze pokud chce neko v Cechach zvysit motivaci studentu, tak misto zavadeni plosneho skolneho, stacilo by chtit po odpadlicich zaplatit veskere naklady na jeho studia vcetne zdravotniho pojisteni.
    GREATDRAKE
    GREATDRAKE --- ---
    HOOLIGAN: To je, při vší úctě, enormně zjednodušený pohled na situaci, který navíc předjímá dosti negativní osobnostní stránky aktérů diskuze - a k tomu není sebemenší důvod.
    HOOLIGAN
    HOOLIGAN --- ---
    Fakt se nemuzu ubranit dojmu po precteni cca 200 pristevku, ze naprosta vetsina tech co jsou "pro" zavadeni skolneho, skolne jiz (z ruznych duvodu) plati nebo platili. Takze se mi to zacina jevit jako otevrena skodolibost "proc ty neplatis, kdyz ja jo?"
    VFISA
    VFISA --- ---
    GREATDRAKE: Bohuzel nemam prakticke zkusenosti s VSE a myslim, ze u tohoto oboru je to presne hlavni dilema: jit na vse, mit skolu s lepsim jmenem, ale nepoznat tolik lidi (do budoucna dulezite), nemit takovou prilezitost studovat v zahranici a mit velkou pravdepodobnost toho, ze cloveka vylijou. Navic CVUT se ted otevrelo 21. stoleti a ta manazerska informatika je super vec. Kdybych ted vysel ss, sel bych tam a klidne i tech 10k platil..
    GREATDRAKE
    GREATDRAKE --- ---
    VFISA: zajímavé.. myslíš, že bys školy dokázal ohodnotit podobně jako jsou ty na homepage?
    VFISA
    VFISA --- ---
    Jenom bych chtel jeste dodat svuj pribeh, snad to nebude uplne OT:

    od x-nacti jsem delal pocitacovou grafiku, jak 3D, tak 2D a celou dobu jsem to chtel studovat. Na druhou stranu me bavila historie, politika a proste soc. vedy. Vedel jsem ale, ze to studovat nechci.

    Sel jsem na gympl na prirodovedne zamereni, pocital jsem s tim, ze pujdu na nejakou technickou skolu. Gympl jsem vysel s maturitu z CZ, EN, matiky a programovani. Finalista fyzikalni paraolympiady v Praze.

    Sel jsem an CVUT s tim, ze budu studovat pocitacovou grafiku..

    Po roce jsem CVUT vzdal (na pocitac jsem si tak s vyjimkou programovani za ten rok nesahl) a sel jsem na zemedelku, po doporuceni byvaleho spoluzaka na maly obor Verejna sprava a regionalni rozvoj, pze tam nebyly zemedelsky predmety a bylo to dost vztazeno na praxi. Pry me to bude bavit.

    Ve druhem rocniku jsem odjel na rok studovat do Irska na UCC, obory napric rozvoji a politologie. Za rok v IRL jsem dostal od EU cca 120k. Dalsich 120k jsem doplatil ze sveho, resp. pulku mi dali rodice. Irska ale nelituju, naucil jsem se tam snad vic, nez za 6 let v CR.

    Po navratu jsem obdrzel papir, ze studuji balkalare jiz 5. rokem a to se nesmi, cili ze mam platit skolne, 12k za semestr. To jsem zadosti snizil na 4k a druhy semestr se mi to nepodarilo, cili 12k.

    Po Bc jsem udelal a nastoupil jsem na anglicky obor (Ekonomie a management), kde jsem si vzal vetev (/zamereni) na ruralni rozvoj a environmentalni ekonomiku. To si platim, 15k za rok, za to, ze je cela vyuka v EN a ze k nam jezdi na tydenni bloky ucit lidi z celeho sveta, naposledy jsme meli cloveka s PhD z London School of Economy, coz si pomerne povazuju. Vyuka ma jinak sinusoidovou tendenci, nekdy je to vazne kvalita, nekdy naprd.

    Po navratu z Irska jsem vsak dostal praci v jedne organizaci radici verejne sprave ohledne dotaci EU. Pomohlo mi v tom zamereni VS, na kterou jsem puvodne ani nechtel a pak Irsko, ktere me stalo ranec (mimojine i malem vztah). Aktualne delam na 3/4 uvazek a k tomu ta skola (radne studium-ano, jde to, kdyz clovek dela do vecera a ma zaprah i o vikendu)), za kterou si platim 15k rocne.

    Pokud bych to tedy mel spocitat, Bc me stal 136k a magistr aktualne v ramci usle prilezitosti 135k za rok, tedy 270k (10k mesicne na platu plus 15k za rok skola x 2 roky). Niceho vsak nelituji.

    Abych se vratil k tematu: Zajimalo by me, jaky efekt pri rozhodovani by mi skolne zmenilo, kdyby bylo zavedene v dobe, kdy jsem skoncil SŠ?
    Jak se tak na to koukam, tak je to tezke urcit. 20k za rok je uz suma, kdy bych si rozmýšlel CVUT, vim ale, ze bych na zemedelku za boha nesel.. :))
    Je ale jasne, ze bych si skoly daleko vic v bakalari vazil a ostatne myslim, ze cca polovina zemedelky by byla buď vyhazena, nebo by odesli sami..
    CYBER_GEORGE
    CYBER_GEORGE --- ---
    JELENA: me se to srovnani tedy moc nelibi.
    GREATDRAKE
    GREATDRAKE --- ---
    O motivačních efektech při volbě studia

    Bylo by asi chybou myslet si, že se student nějaký ten třičtvrtěrok před podáním přihlášky rozhodne s prstem zapíchnutým do seznamu vysokých škol a oborů s výrazem "tudle (a nebo tudle)" jen tak ve vzduchoprázdnu. Zhusta se zde zrcadlí rozhodnutí rodičů, vliv okolostudujících, zpětná vazba těch, kteří na studium již nastoupili, lákání škol či zkušenosti absolventů. To ani nemluvím o tom, vždy má vůbec šanci si vybrat (kdy fyzická vzdálenost/obsazenost/náročost nejlákavějšího oboru vede k volbě něčeho uplně jiného). Výběr přesně toho co chce je doména relativně úzké skupiny těch, kteří na obor mají schopnosti, jsou schopni si volbu prosadit proti negativnímu vlivu okolí a mají na to příslušné materiální zázemí - a měli šanci alespoň průměrně zodpovědně vyhodnotit co vlastně chtějí.

    Školné nebude něco co "rozhodne za mně" an sich. Prostě se jen přiřadí k mnoha ostatním faktorům. ("do Ostravy? ses zbláznil, tady v Budějicích budeš!"). Pokud se dobře pamatuji, dal jsem měsíčně cca 600 kč jen za cesty na kolej a zpět za rodinou. Pokud bych byl z méně hmotně zajištěné rodiny, jezdil bych asi daleko méně a navíc volba studovat bližší školu či školu v méně finančně náročném městě nežli Praha by jistě měla větší váhu. A je to uplně ta samá motivační kategorie jako pozitivní či negativní oborové pobídky.

    Školné na tomto patrně mnohé usměrní trochu jinam. Nicméně na otázku "kam" není vůbec snadné odpovědět. Jedno bych si ale dovolil označit za velmi pravděpodobné:
    Daleko intenzivněji zohlední rozvažování nad náklady na studium do volby studia a zviditelní ty nepřímé (cestování, ubytování, strava, pomůcky....) protože student zvažuje výsledek - a tak škola se školným v místě bydliště se klidně může stát atraktivnější nežli škola zdarma na druhém konci republiky.

    V úvaze to pochopitelně naráží na to, co jsem zde již linkoval - často prosazovaný názor, že student by "měl mít možnost studovat to co chce a to co ho baví", jehož kořeny lze nalézt v pojímání studia jako nástroje pro osobnostní růst a lepší pojímání světa. Víme, že to prakticky není možné již teď (ekonomické faktory, obsazenost). A je zřejmé, že školné může být značným směrem OD tohoto ideálu. Jestli je to dobře či špatně opět závisí na tom, jak celé vzdělání pojímáme... a to, že každý jinak, je asi z rozpravy zřejmé.
    JELENA
    JELENA --- ---
    CYBER_GEORGE: já jsem si prošla pár škol, než jsem zakotvila u nás na PřF; všude se to dalo zařídit tak, abys za skripta a podobné věci zaplatil totální minimum. Půjčovné v rámci fakultní knihovny: 0, skripta a učebnice: sehnatelné z druhé ruky a za rok možno předat dál za (téměř) nezměněnou cenu, vázání knih? To jako diplomky? 1-2x za pět let? Dobře, asi většinou potřebuješ nějaký psací potřeby kolik stojí levná propiska - 5Kč) a něco, do čeho psát... (celkově tohle prostě jako "investici do vzdělání" příliš neberu. Samozřejmě že si magoři do knih jako jsem já nakoupí každou učebnici, která aspoň trochu souvisí s tématem, ale jako nutnou investici do vzdělání to fakt neberu.
    Co se týče druhotných nákladů a nákladů obětované příliežitosti: ano, existují. Ale i když je třeba nelze oddělit od "samotného vzdělání" z hlediska studenta (platí a nevydělává), z vnějšku oddělitelné pochopitelně jsou: nic z toho nejde škole, nic z toho nejde na materály, které spotřebováváš v rámci cvičení, nic z toho nejde na platy vyučujících, nic z toho nejde na údržbu školy a na to, že máš ráno v učebnách vysypané koše.

    Mně se tu nejvíc líbilo to srovnání s jazykovakama a dalšími kurzy: chci si zvýšit jazykové kompetence, zaplatím si jazykovou školu. Chci se naučit vařit, zapltím si kurz vaření. Chci mít oprávnění k řízení vozidla, zaplatím si autoškolu.
    x
    Chci mít lepší znalosti ekonomie? Chci se naučit deskriptivní geometrii? Chci mít oprávnění vyučovat biologii? - To si přece nemůžu platit, vždyť už takhle do toho budu investovat svoje úsilí, peníze za učebnice atd. (do výše zmíněných kurzů toto investovat nebudu a stát nemá kupříkladu zájem na tom, aby jeho občané byli schopni kváknout při styku s cizincem?)
    CYBER_GEORGE
    CYBER_GEORGE --- ---
    Jinak si tedy myslim, ze zbytecne slovickarime - nicmene at je videt, ze nektere me nazory se alespon castecne opiraji i o neco konkretniho... uz je to sice trosku starsi vec, avsak dle meho soudu (co se prave nasi debaty o "investicich" tyce) stale pomerne zajimava:

    http://dione.zcu.cz/content/vysoka-skola-investice-do-budoucnosti
    CYBER_GEORGE
    CYBER_GEORGE --- ---
    JELENA: odkazal bych se na to, ze ciste v tomto smeru mi dal za pravdu do jiste miry i MAZA (se kterym se jinak nazorove rozchazim), kdyz napsal v reakci na muj prispevek "...Co se týče druhé části, minimálně skripta investicí jsou. Stejně tak poplatky za vše možné, náklady na kopírování, půjčovné v knihovnách, vázání knih, materiál, pastelky atd. Tyto náklady by nevznikly, pokud by student nestudoval, jsou se studiem spjaty, a tudíž jsou investicí....".

    Co se tyce tzv. "druhotnych nakladu" (ubytovani, doprava), kdyz uz to tedy musime jednou odlisovat, tak ja osobne je zkratka povazuji za "investici" do vzdelani stejne tak (i kdyz vim, ze tady se mnou uz mnozi souhlasit nebudou), protoze je jako student zkratka nemam z ceho platit - zatimco kdybych se rozhodl do sve budoucnosti neinvestovat a na VS nejit, muzu proste nastoupit do prace a vydelavat v ni penize za ktere si to jidlo nasledne koupim.

    Na pojmu "samotne vzdelani" (co to ma vlastne byt, take uz jsem tu po tom zkousel trochu patrat) se asi neshodneme, jelikoz muj nazor je, ze tyto veci zkratka nelze takto striktne od sebe oddelovat. Pokud se jednou chci vubec zacit nekde vzdelavat, musim proste brat v potaz, ze v prubehu dalsich nekolika let nebudu mit zadny prijem a vyresit odkud budu ty penize na jidlo, obleceni atd. vlastne brat. Nemuzu si jen tak nastoupit do prvniho rocniku s myslenkou "do samotneho vzdelani prece nedam ani halir"...
    GREATDRAKE
    GREATDRAKE --- ---
    Anketa již nasbírala přes 100 hlasů, večer ji tedy uzavřu, přesunu na homepage a udělám novou. Zatím předpokládám, že se bude týkat šíře nabídky oborů a vztahu vzdělání k pozdější uplatnitelnosti. Pokud máte své návrhy, prosím ke mně do pošty.
    JELENA
    JELENA --- ---
    CYBER_GEORGE: ne, student své peníze investuje jenom do služeb spojených se vzděláním (ubytování, doprava atd.), do samotného vzdělání z jeho peněz nejde ani halíř. Pokud je opravdu dobrý, i toto je mu formou stipendia (nebo pokud mu to jde ve výzkumu, tak formou grantů) proplaceno. Podle mne by větší přenos nákladů na studenta umožnil větší podporu právě té motivační části - tj. stipendií a grantů.
    IKARIE
    IKARIE --- ---
    VFISA: k tomu poslednimu odstavci bych dodala, ze podobne to funguje v portugalsku - licenciatura (obdoba naseho bakalare, ale 4 roky studia a ve vetsine oboru krom mediciny a podobnych se to bere jako plnohodnotny titul) za nejakych 900E/rok. mestrado (obdoba naseho magistra, 2 roky studia, ale uz neco navic) za nejakych 2000E/rok.
    VFISA
    VFISA --- ---
    CYBER_GEORGE: vsak to taky nebyl uceleny navod na zmenu klimatu, jen si myslim, ze alespon jako zaklad by tohle z oblasti skolstvi stacilo..
    CYBER_GEORGE
    CYBER_GEORGE --- ---
    VFISA: ja si v prvni rade myslim, ze pro rozvoj podnikani je zapotrebi udelat spis ponekud jine veci, nez zrovna to o cem pises. Mlady clovek s chuti podnikat mj. zjistuje, ze jednou z prvnich "odmen" za tuto snahu je nutnost okamzite zacit platit zalohy na pojisteni. Dale zjistuje, ze je pro nej prakticky nemozne ziskat pujcku pro potreby startupu. Dale zjistuje, ze mu stat misto podpory bude prubezne spis hazet klacky pod nohy (zarnym prikladem je zcela stupidni novela zakonu o DPH, diky ktere nyni nemuzu poskytovat sluzby do zadne zeme v ramci EU). Obavam se, ze tohle vsechno neni dvakrat motivujici a nejaka povinna ekonomie to moc nevytrhne....
    VFISA
    VFISA --- ---
    Zdravim vsechny, diky moc za debatu. Mel bych par pripominek:

    BINARY_PARANOIC: Pokud tedy bude umozneno vsem tem talentovanym lidem vystudovat co je bavi, co budou potom delat? nebude to nahodou tak, ze pak stejne budou delat ten marketing, administrativu, atp? takze stat vyplacne penize kvuli jejich zalibe, bez pridane hodnoty, ktera se statu pozdeji (ve forme dani) muze vratit?

    Ja bych souhlasil, ze se jedna o to toje mrhani lidskym potencialem, ale stavajici system neni idealni. Co maji delat ucitele bez prace? co lidi z umeleckych skol, kteri skonci ve fabrice, kde pak na ne dupe nejakej blbecek manazer s eko vzdelanim?

    pokud zachovat stavajici, tedy bezplatny system, tak radikalne premenit obory, a to v povinnem zavedeni ekonomie podniku, zakladni vs matematiky apod. Bohuzel zavedl bych to i na umeleckych skolach (ostatne jako povinnou maturitu z matematiky).

    Ostatne pokud ted muzeme rict, ze jedine, co CR ma na urovni ve srovnani s EU, je mnozstvi technicky vzdelanych lidi a to bohuzel jen diky jasnemu soc. inzenyrstvi behem komunismu. Potrebujeme alespon polovicate reseni, ted uz jenom na ekonomickem zaklade.

    At si klidne lide studiji umeni, ale at jsou schopni si pak zalozit firmu, malou galerii, nebo si proste sami na sebe vydelavat. Tato vlastnost a ochota lidi zkusit riskovat musi byt vtloukana jiz na strednich skolach, jinak budeme jenom montovna s haldou ucitelu a umelcu naprd.. Ostatne je treba i zmenit celou spolecenske mysleni a byt vice tolerantni k neuspechu. Dneska kdyz nekdo zacne podnikat, a neuspeje, tak je to looser, a kdyz uspeje, tak je to gauner co okrada poctive pracujici. Ostatne kazdy uspesny podnikatel pred tim nekolikrat neuspel. V CR obecna nalada zpusobi, ze to mnoho lidi vzda a vicekrat se nepokusi.


    Navrhuju toto reseni: vyrazne odlisit skolne na bakalarovi a magistrovi tak, aby bylo velke mnozstvi bakalaru (klidne 50% absolventu SŠ), ale již málo magistrů. Třeba bakalar za 2-5k za semestr a magistr 10-15k. Stejne jsou ted tlaky na snižení počtu magistrů ve prospěch bakalářů. Ať jsou bakalaři víc praktičtí, se zavedením již zmíněné ekonomie, managementu, atp, a magistři ať si hloubají. Student bc umění by si měl být schopen buď najít práci, nebo začít podnikat a vydělat si ty peníze na magistra. Navic jsem pro zrušení věkového limitu pro statut studenta, ale i dobu studia tak, aby si člověk mohl po bc vydělat, jít pak na magistra a nebyl za to nějak terorizován ssz, okolním prosředím, atp. Tím by se zvedl počet VŠ i mezi dospělými (spolu s podmínkou, že studium se bude započítávat do důchodu)
    CYBER_GEORGE
    CYBER_GEORGE --- ---
    JELENA: ale vzdyt to nyni je prave tak jak pises. Stat pridava k investici dalsi castku jako odmenu za to, ze se clovek o neco snazi sam. Student investuje jak penize, tak sve usili. Uz jsem psal, ze nikdo po statu nechce aby ho platil cele se vsim vsudy a co jsem zaznamenal, tak v zadne diskusi na toto tema (ktere se ucastnim), takovy nazor/pozadavek snad ani nezaznel. :)
    JELENA
    JELENA --- ---
    Mně přijde, že se spousta lidí odráží od toho, že pro stát jsou potřeba vysokoškolsky vzdělaní lidé, tedy má stát vysokoškolské vzdělání podporovat. To je v pořádku, s tím naprosto souhlasím. Jenomže co je to "podporovat"? Většinou když stát něco podporuje, tak přidává k investici (v podobě financí, práce, porodu) nějakou částku jako odměnu za to, že se člověk o něco snaží sám. U vysokého školství to ale najednou neplatí. Aby stát "podporoval" vysoké školství, nemůže dávat část peněz on a část student sám - to je naprosto odporná politika, jíž stát dává najevo, že vysokoškolské vzdělání vlastně vůbec nepodporuje. Kdyby ho podporoval, platí ho úplně celé se vším všudy. - To mi přijde naprosto nelogické a srovnatelné s požadavkem, aby stát platil všechny výdaje na dítě až do jeho osmnácti let - když teda chce podporovat tu porodnost.
    Kliknutím sem můžete změnit nastavení reklam