• úvod
  • témata
  • události
  • tržiště
  • diskuze
  • nástěnka
  • přihlásit
    registrace
    ztracené heslo?
    GREATDRAKEŠkolné na VŠ - diskuze o existenci a dopadech možných i historických u nás a ve světě
    DUNAR_
    DUNAR_ --- ---
    JELENA: treba v nemecku bys jako PhD dostala za stejnou praci, co delas tady, treba 1500 E / mesic...
    DUNAR_
    DUNAR_ --- ---
    JELENA: doktorandu by se mela vzit polovina a platit jim dvojnasobek. neni to ale realne, protoze na VS jsou dost casto manazersky nekompetentni, takze potrebujou tu levnou pracovni silu, aby to, co neumi lepe zorganizovat, odedrela.

    SPEEDY: doktorand ma mit normalni plat. kdyz dostane grant nebo uci, tak se te skole vyplati.
    JELENA
    JELENA --- ---
    SPEEDY: měli by se podílet všichni doktorandi = všichni by měli dostat zaplaceno (byť imho ne 15000). Pokud by platili školné, peníze by se jenom přesouvaly tam a zase zpátky - není lepší jim nechat současný mizerný plat a na oplátku nechtít peníze od nich? Nevím, jak je to nastaveno v zahraničí; u nás musí student na řadě škol povinně odučit nějaká cvičení a těžko po něm můžeš chtít, aby si platil za možnost pracovat. Pokud by magisterští a bakalářští studenti také ve škole zároveň povinně pracovali, imho by bylo nevhodné chtít školné i od nich - svou investici by si odpracovali.
    DUNAR_
    DUNAR_ --- ---
    FLIXONASE: haha, mam podobne zkusenosti, takže mohu pouze inteligentne prohlasit, ze to je na hovno a nelepsi se to.
    SPEEDY
    SPEEDY --- ---
    JELENA: Doktorand je stale student, jestli se podili na vyuce, ma za to dostat zaplaceno, jestli se podili na vyzkumu, ma mit podil z grantu. Ale jako student stale vyuziva sluzeb skoly. V zemich, kde se plati skolne, se plati skolne i za doktorandske studium zcela bezne.
    JELENA
    JELENA --- ---
    SPEEDY: doktorand se už podílí na chodu školy (vede praktika, bakalářky, pracuje ve výzkumu). Tam už školné není na místě - naopak, je to levná pracovní síla :)
    SPEEDY
    SPEEDY --- ---
    FLIXONASE: Jsi i pro skolne pro doktorandy?
    JELENA
    JELENA --- ---
    FLIXONASE: To teda nevím, kdo by třeba u nás vedl bakalářky. Mně ji vedl profesor a jsem tomu ráda. Pokud chce, proč ne. Btw. já jsem si napsala grant a přiklepli mi ho s 60.000 na rok jenom na můj plat. Jde to... A články, no, my bojujeme s mezioborovostí našeho výzkumu, ale stejně čas od času něco někam procpem - já jsem teprve ve čtvrťáku, ale už bych měla mít jednu publikaci společnou s mým školitelem na cestě a na dalších dvou se pracuje s dalšími kolegy... asi to taky občas chce trochu sebezapření a práci na něčem jiném, než je primárně mojí oblastí. Já letos psala žádost o GAČR na svého šéfa a kolegovi jsem ji celou překládala - takže když aspoň nějakou dostaneme, budu na výplatní pásce. Taky bych si mohla říct, že to není moje práce, a dělat jenom na svém výzkumu, ale pak nemůžu fňukat, že nemám peníze... Mně se tohle vůbec tak nějak nelíbí - přece pokud se seženou grantové peníze pro laborku, tak není problém, aby šéf přerozděloval peníze i podle toho, kolik práce mu díky snaze doktorandů ubylo s bakalářkami. Ale nařizovat to shora? Proboha proč?

    Osobně bych byla velmi nakloněná tomu, aby se zvýšil příliv peněz právě do těch grantů atd. - aby lidi, co skutečně dělají rozumný výzkum, mohli být slušně zaplaceni (a aby si šéfové laborek mohli držet své výzkumné doktorandské týmy). To by mělo jít ze školného a jistě by to velmi zlepšilo situaci. Ale defaultně to rozhazovat doktorandům ani náhodou (a to se na doktorandský sama chystám za rok nastoupit).


    GREATDRAKE: Promiň, už jsem to měla rozepsané, když jsem si všimla tvého příspěvku, tak to ještě odešlu (protože si myslím, že to s tématem přeci jenom souvisí), ale dál už mlčím :)
    FLIXONASE
    FLIXONASE --- ---
    GREATDRAKE: Chci tím vyjádřit pouze to, že jsem pro školné, které nebude nahrazovat peníze od státu, ale bude doplňovat tyto prostředky a zároveň půjdou tyto prostředky do rozvoje lidských zdrojů a podporu studentů - stipendia (pokud nemáš peníze, tak buď makej a nebo se dobře uč) a snížení poměru pedagog:student.
    GREATDRAKE
    GREATDRAKE --- ---
    FLIXONASE:
    JELENA:

    je to sice dozajista zajímavé téma, ale z hlediska školného na VŠ poněkud okrajové.
    JELENA
    JELENA --- ---
    FLIXONASE: do velké míry s tebou souhlasím, ale 15.000 bych doktorandovi defaultně fakt nedávala (ne na každé škole je toho k vedení tolik a aktuálně mám zkušenosti třeba s doktorandy, kteří dělají kulové a mají tu z nás nejvíc, právě kvůli tomu stípku) - spíš bych rozšířila možnosti získávání grantů. Když má někdo dobré téma na dizertaci, měl by mít šanci na to dostat peníze a doktorandské stipendium mít právě jako odměnu za to, že se mimo dizertace věnuje i nějaké té činnosti navíc (vedení bakalářek) apod.
    GREATDRAKE
    GREATDRAKE --- ---
    V záhlaví je nová anketa...
    Stará, uzavřená je k nalezení na homepage.
    FLIXONASE
    FLIXONASE --- ---
    Pokud bych se k tomu mohla vyjádřit z pohledu doktorandky v druhém ročníku.
    Problém s VŠ je v málo penězích. Kdyby nastala situace, že škola dostane stejné množství peněz a k tomu si studenti budou dle školy "dofinancovávat" vzdělání, tak by se kvalita určitě zvedla. Dám pár postřehů.

    - Jako doktorandka se dostanu na stipendium 6 750 kč (při složení všech zkoušek). Z toho se opravdu vyžít nedá, takže musím ještě pracovat. Čim více budu pracovat, tim méně se budu věnovat své disertační práci a vědecké činnosti. Na starosti mám 3 bakaláře a 2 diplomanty.
    - Ostatní na katedře mají cca 35 bakalářek a 30 diplomek (na plný úvazek) - kvalita tím velice klesá, ale problém je, že nejsou peníze na další lidi a dát to doktorandům nejde, protože za ty peníze to po nich nikdo nemůže chtít.

    Jako řešení tohoto problému bych viděla více peněz pro doktorandy - min. 15 000 měsíčně a přesunout na ně všechny bakalářky. Pedagogové na plný úvazek by měli mít pouze diplomky (předpokládá se vyšší kvalifikace) a témata vypisovat na téma disertačních prací, případně předmětů, které učí.

    Teď jsem četla, že škrty nejvíce zasáhnout doktorandy. Tohle opravdu neni dobrý nápad. Doktorandi by se měli věnovat disertační práci a psát články. Pokud nebudou mít mín. 15 000 měsíčně, tak buď jsou živený rodičema (což v 28, kdy se končí) neni asi ideální a nebo u toho budou pracovat a pak se disertační práce a články (hodnocení školy dle VaV) nepíšou.

    Dle mého je na VŠ pro potřeby provozu peněz dost, ale je potřeba přifinancovat v oblasti peněz pro lidské zdroje. (S tím související kontrola - články do impaktovaných časopisů, publikace, další studium PhD. atd. )

    Já to vidim tak, že je málo peněz, proto se nabere co nejvíce studentů na které neni čas a zkoušení atd. je formou testu a to ještě ze znalostí a ne z porozumění, protože na osobní zkoušení při takovém počtu studenti : lektorům neni čas.

    Takže já jsem pro školné (ne vysoké), ale nenahrazovat tim peníze od státu, ale dofinancovat lektory, kteří budou vykazovat svoji činnost (veřejně na stránkách školy).
    Tim se bude moct student i více rozhodnout, ke komu půjde na přednášku, ke komu půjde na školu atd., ale v současném stavu, kde vyhodíme studenta z předmětu ve 4. ročníku a pak už za něj nemůžeme tedy dostat jako katedra peníze v 5. ročníku u další zkoušky je prostě nesmysl.
    MYS_USATA
    MYS_USATA --- ---
    T_O_M: souhlasím. na této škole jsem strávila rok a půl života, a poté studium vzdala. brigádničit se absolutně nedá, škola zabere veškerý volný čas.
    JELENA
    JELENA --- ---
    RUDOLF: není to jen problém podfinancování škol - ta pravidla jsou takto nastavena i proto, že stát má zájem, aby studovalo co nejvíc lidí. Chce to tak. Imho je to celé řešené špatně.

    To je samozřejmě otázka praktického provedení výběru školného. Imho by to mělo být tak, aby peníze přecházely z velké části tam, kde se o nábor studentů zasloužili (například kvalitou pracoviště). U nás (PřF UK) bych to viděla na peníze za bakalářské studium rovnoměrně rozdělit po fakultě podle toho, jak se které pracoviště podílí na výuce, potom za magisterské studium - peníze tam, kam studenti reálně nastupují (včetně přerozdělení části peněz na AV, pokud student dělá diplomku tam.)
    RUDOLF
    RUDOLF --- ---
    IKARIE: btw.. není to zuzka?:-)
    JELENA: není nutnost nabírat kvanta studentů právě problém podfinancování škol?

    A další obecná připomínka, bude katedra skutečně motivovaná k zlepšení práce, když vůbec není jasné jaká část z oněch 10k k ní dorazí? Např. u hum.oborů se sníženým koeficientem na studentu dorazí zanedbatelné minimum. Tj. půjdou peníze skutečně na moji katedru? A nespolkne je náhodou univerzitní přerozdělování?
    JELENA
    JELENA --- ---
    HOOLIGAN: Kazdy ma pravo jit studovat co chce a naopak nikdo nema pravo ho v jeho svobodne volbe jakkoli omezovat.

    Tohle je krásný, leč v reálné společnosti naprosto nedosažitelný ideál, který by znamenal mj. zrušení přijímacích zkoušek, právo na vysokoškolské vzdělaní i pro osoby s notně sníženou inteligencí, povinnost státu zaplatit druhotné výdaje spojené se vzděláním studentům, kteří nemají finance ani na ně (ubytování na koleji pro studenty z chudých poměrů zdarma) a povinnost státu zařídit dostatečnou kapacitu všech oborů (včetně těch, jejichž absolventů je třeba zcela minimálně), aby je mohl studovat každý, kdo chce (v extrémním případě když se najednou 100.000 lidí v jednom roce rozhodne jít studovat egyptologii, stát musí povinně rozšířit kapacitu českých kateder egyptologie, aby to těmto lidem bylo umožněno - nemáme přece právo jejich svobodnou volbu VŠ vzdělání narušit jenom kvůli tomu, že jsou naše kapacity v tomto oboru nedostatečné).

    Přesně k tomuto v současnosti směřujeme rušením či zjednodušováním přijímacích zkoušek v honbě za studenty a státními dotacemi na zapsaného studenta. A když se potom člověk rozhlídne po prvních ročnícíh - ach bože! Mě by, pokud zachováme současný trend snižování průměrné inteligence nastupujících studentů, docela zajímalo, kdo je bude v budoucnu učit. Protože co tak slýchám kolem sebe, řadu vyučujících přednášení přestává bavit (neb kdo má překřikovat tu naprosto nesoustředěnou bandu bez zájmu o předmět - ani sebelepší přednášející nestačí na někoho, komu je celá látka upřímně fuk). Já mám od příštího roku začít učit v rámci cviček z evoluční biologie a fakt se na to netěším - myslím, že mám na svých přednáškách pro laiky například v rámci festivalu fantazie soustředěnější a zvídavější publikum, než budu mít tady.

    - právě tohle podle mne může školné změnit. Pokud si budu školu platit, budu za to chtít něco dostat (vzdělání) a pokud nejsem úplnej pitomec, tak mi dojde, že vzdělávání se není jednostranný proces: potřebujeme obě strany, studenta a školu. Škola má dodat co možná nejlepší prostředky ke vzdělání (skripta, přednášky, cvičení, konzultace), student má dodat aktivní zájem, pozornost, čas. Zatím mám pocit, že jsme přesně na úrovni "tsche, já mám právo si tu dělat co chci, a vy mne nemůžete omezovat. Nedokončím? Moje věc. Ale teď mne tu nechte pár let o přednáškách svačit a probírat milostný život." - Netýká se to všech, je tu stále spousta opravdu inteligentních studentů, kteří mají zájem a skutečně tu něco dělají (možná, že by jim ale více financí do školství umožnilo dělat ještě víc - třeba by mohli dostávat peníze za práci v laborce, místo aby odpoledne prodávali hamburgery), ale s otevíráním přijímačkových vrat dokořán zastoupení flákačů a "méně inteligentních" lidí roste. Když budou vědět, že je čekají splátky za studia a že tedy potřebují dosáhnout kvalitního vzdělání, které jim umožní získat lépe placenou práci, bude jejich přístup jiný. Alespoň u některých. Alespoň doufám.
    TALVI
    TALVI --- ---
    BINARY_PARANOIC: Řekl bych, že by bylo záhodno oddělit od sebe financování výzkumné a pedagogické činnosti vysokých škol. Výstupem výzkumné činnosti je právě ten pokrok, o kterém mluvíš a který využívají i ti, kteří na VŠ nestudovali. Ten financuje "společnost", protože "společnost" z něj má přínos (nebo ho financuje soukromý subjekt a nechá si za jeho využívání "společností" zaplatit). Výstupem pedagogické činnosti jsou lidé, kteří:
    a) z jednoho pohledu jsou "nositelé vzdělanosti", mohou například pracovat v tom výzkumu, jejich práce je společensky prospěšná (a jsou za ni placeni, promiň, ale tak to prostě je, odměnou i za společensky prospěšnou práci je na finanční úrovní plat, stejně jako za každou jinou práci)
    b) z druhého pohledu získali studiem na VŠ nějaký osobní prospěch

    ad a) školné neeliminuje státní podporu studia, rozpočet pro pedagogickou činnost VŠ ze zdrojů ČR byl, pokud vím, v roce 2007, nějakých 20 mld. Kč a studentů kolem 400 tisíc, tedy náklady na jednoho studenta vychází asi 50 tisíc na rok (navrhované školné pokrývá 20 tisíc ročně, tedy stát stále platí většinu "obecně prospěšného" studia)
    ad b) tady přichází do hry školné a říká "Vystudoval jsi, baví Tě práce/máš za ní vyšší plat než kdybys nevystudoval, ale nebylo to zadarmo, takže bychom byli rádi, kdybys nám z toho něco vrátil, protože stát tu přeci není od toho, aby Ti platil požitky, které ostatním neplatí..."

    A co se týče prospěšnosti "vzdělanosti" pro společnost... To asi dost záleží na tom, co si pod tím pojmem představíš. Jestli je to procento vysokoškoláků ve společnosti, tak si nemyslím, že by byla pro společnost až tak důležitá - mít 100% vysokoškolsky vzdělané populace je sice "chvályhodné" (můžeme si říkat, jací jsme my Češi kabrňáci), když ale stejně bude víc jak polovina nevyhnutelně pracovat v úplně jiném oboru, tak je to prakticky k ničemu. A pokud tím myslíš úroveň "chytrosti" populace, ochoty se zajímat o svět kolem, číst filozofická díla a obdivovat vysoké umění... tak to sice má pro společnost (viděno očima sociálního inženýra) hluboký význam, ale nijak to nesouvisí s vysokým školstvím, nebo způsobem jeho financování.
    Myslím, že pro "společnost" má hluboký význam nikoliv abstraktní pojem "vzdělanost", ale konkrétní lidé, kteří jsou ochotni a schopni ve svém oboru "statečně kráčet, kam lidská noha nevkročila". To skutečně nemá nic společného s "MD-D", ale s osobní motivací těch jedinců. A školné je nemá od jejich cílů odrazovat, má však reflektovat to, že někdo jiný jim zaplatil možnost svoje cíle uskutečnit (protože, řekněme si to upřímně, ani dnešní vysoké školství NENÍ zdarma - platí ho každý jednotlivý daňový poplatník).
    GREATDRAKE
    GREATDRAKE --- ---
    SPEEDY: Nu... s představou hrozivého snížení počtu studentstva (kterou lze tu a tam zaslechnout) to pak (touha škol po studentech) zas fungovat začne :)) Ale to je samozřejmě spíše jen humorné věštění z lógru, nežli cokoli jiného.

    Ale vážněji.. nečekám, že bude nějaké "standardizované" školné a za fakultu metařství v Klacíkově pod Veverkovem se bude platit to samé jako za fjfi. A i v rámci daného oboru půjde nalézt rozdílu v cenách školného (a celkových nákladů na studium). Naopak školy se do jisté míry začnou chovat (pokud dostanou tu šanci (a to doufám)) adaptivně vůči studentské poptávce.
    Tzn. ta zpětná vazba od studentstva nebude na činech jednotlivců, ale spíše na statistickém chování nově přibyvších členů akademické obce.

    To není nic nového, to školy dělají i teď - dostanou však zhusta novou motivaci a přesnější podněty. Zkráceně řečeno - pokud špatně nastavené školné bude mít silný negativní dopad na studenty, školy ,které tak učiní, to skrze zpětnou vazbu poškodí taktéž. Připouštím však, že jsem co se týče adaptability českých škol poněkud optimistou a je možné, že mnohé obory/fakulty/školy na nemožnost či neschopnost v takovém případě změnit svůj přístup doplatí. (a zrovna na toto chci udělat příští anketu, ale zatím jsem se k tomu skrze práci a debaty zde nedostal :) )
    SPEEDY
    SPEEDY --- ---
    GREATDRAKE: Dokazi si predstavit, ze to muze fungovat na skolach, ktere opravdu studenty musi lakat, jak se da, ale pochybuji, ze to muze mit uspech u uznavanych instituci, o ktere je obecne velky zajem, coz si myslim, ze je v ceskych podminakch vetsina verejnych univerzit.
    Kliknutím sem můžete změnit nastavení reklam