BINARY_PARANOIC: Řekl bych, že by bylo záhodno oddělit od sebe financování výzkumné a pedagogické činnosti vysokých škol. Výstupem výzkumné činnosti je právě ten pokrok, o kterém mluvíš a který využívají i ti, kteří na VŠ nestudovali. Ten financuje "společnost", protože "společnost" z něj má přínos (nebo ho financuje soukromý subjekt a nechá si za jeho využívání "společností" zaplatit). Výstupem pedagogické činnosti jsou lidé, kteří:
a) z jednoho pohledu jsou "nositelé vzdělanosti", mohou například pracovat v tom výzkumu, jejich práce je společensky prospěšná (a jsou za ni placeni, promiň, ale tak to prostě je, odměnou i za společensky prospěšnou práci je na finanční úrovní plat, stejně jako za každou jinou práci)
b) z druhého pohledu získali studiem na VŠ nějaký osobní prospěch
ad a) školné neeliminuje státní podporu studia, rozpočet pro pedagogickou činnost VŠ ze zdrojů ČR byl, pokud vím, v roce 2007, nějakých 20 mld. Kč a studentů kolem 400 tisíc, tedy náklady na jednoho studenta vychází asi 50 tisíc na rok (navrhované školné pokrývá 20 tisíc ročně, tedy stát stále platí většinu "obecně prospěšného" studia)
ad b) tady přichází do hry školné a říká "Vystudoval jsi, baví Tě práce/máš za ní vyšší plat než kdybys nevystudoval, ale nebylo to zadarmo, takže bychom byli rádi, kdybys nám z toho něco vrátil, protože stát tu přeci není od toho, aby Ti platil požitky, které ostatním neplatí..."
A co se týče prospěšnosti "vzdělanosti" pro společnost... To asi dost záleží na tom, co si pod tím pojmem představíš. Jestli je to procento vysokoškoláků ve společnosti, tak si nemyslím, že by byla pro společnost až tak důležitá - mít 100% vysokoškolsky vzdělané populace je sice "chvályhodné" (můžeme si říkat, jací jsme my Češi kabrňáci), když ale stejně bude víc jak polovina nevyhnutelně pracovat v úplně jiném oboru, tak je to prakticky k ničemu. A pokud tím myslíš úroveň "chytrosti" populace, ochoty se zajímat o svět kolem, číst filozofická díla a obdivovat vysoké umění... tak to sice má pro společnost (viděno očima sociálního inženýra) hluboký význam, ale nijak to nesouvisí s vysokým školstvím, nebo způsobem jeho financování.
Myslím, že pro "společnost" má hluboký význam nikoliv abstraktní pojem "vzdělanost", ale konkrétní lidé, kteří jsou ochotni a schopni ve svém oboru "statečně kráčet, kam lidská noha nevkročila". To skutečně nemá nic společného s "MD-D", ale s osobní motivací těch jedinců. A školné je nemá od jejich cílů odrazovat, má však reflektovat to, že někdo jiný jim zaplatil možnost svoje cíle uskutečnit (protože, řekněme si to upřímně, ani dnešní vysoké školství NENÍ zdarma - platí ho každý jednotlivý daňový poplatník).