GAARQ: Omlouvám se, ale přecijen mi to nedá. Souhlasím sice, že stát by měl přispívat všem studentům stejně, ale zdůvodnění se mi úplně nezdá. A hned vysvětlím proč:
Výsledky poznání patří všem a možná z nich něco budou mít - dobře, přijímám pro další argumentaci, že každý občan má platit těm, kteří se snaží o poznání, za šanci, že výsledek jejich bádání mu bude jednou ku prospěchu.
Ale - "bez vzdělání není poznání". Pravda, jenže z tohoto vyplývá pouze to, že "aby člověk mohl přinést poznání, musí mít vzdělání", nikoliv, že "každý, kdo je vzdělán, přinese poznání, nebo se o to aspoň bude snažit". Tedy mi nepřijde tak jednoznačně správné, aby se ti, "kdo nemohou přispět přímo (nestudují vysokou školu?), podíleli na *vzdělávání* těch, kdo mohou a chtějí". Spíše mi přijde rozumné, aby se podíleli na financování *výzkumu*, což se děje (zda dostatečně, to dokážete zřejmě lépe posoudit sám).
Abych tu použil své oblíbené přirovnání s řidičským průkazem - bez řidičského průkazu nemohu řídit sanitku, když ho tedy mám, mám potenciál sloužit společnosti. Ale přesto nejsem při získávání ŘP podporován státem, protože stát vcelku rozumně předpokládá, že ne každý budoucí řidič bude řidičem sanitky, že spousta řidičů má ŘP pouze pro své vlastní účely, a odměňuje pak pouze ty řidiče, kteří své Béčko využijí k veřejně prospěšné věci (myslím, že analogie se studenty a pracovníky výzkumu, přinášejícími poznání, je dostatečně zřejmá). Drobný rozdíl tu sice je, již student může přispět k poznání, ale na takového člověka může snadno být zároveň nahlíženo jako na studenta (studuje, získává tím prospěch, platí školné) i na "výzkumníka" (přináší poznání, měl by být odměněn - stipendium, zaměstnání univerzitou...).