SMRGL:

V tomhle ma Klaus pravdu. Proc by mel nekdo (v tomto pripade stat) sypat penize nekam, co absolutne nema pod kontrolou? Samozrejme, ze v nasem prostredi neschopnych a zkorumpovanych politiku zde existuji rizika, ale na druhou stranu jsou to porad zvoleni zastupci vsech danovych poplatniku, narozdil od akademickych senatu.

Jinak ty akademicke senaty jsou take dobra parodie. 50% je studentska komora, ale vetsina studentu je na skole par let a zajima je, jak skolu skoncit, a ne nejaka vnitrni politika. Clenove senatu jsou pak zvoleni vicemene na zaklade fotky a nahody.

IVANA_ANAVI: "...zažila jsem lidi, kteří sice byli kapacitami ve svých oborech, nicméně sami své znalosti neuměli druhým předat..." - tohle je IMHO jedna z veci, ktere bud proste zvladas a nebo se vzdycky budes vice ci mene trapit, protoze se to zkratka dost dobre "naucit" neda (respektive casto by to vyzadovalo spis zmenit osobnost/zpusob mysleni onoho cloveka).

Umim si ale predstavit, ze treba v pripade specialni pedagogiky je to uz o necem trochu jinem.

Ja jsem si vzdycky myslel, ze pseudopredmety jako pedagogika nebo psychologie se uci na pedagogickych skolach nebo odbornych skolach v ramci ucitelske aprobace jen kvuli tomu, aby lide, co neumi nic jineho nez zvatlat, meli praci. Docela me prekvapuje, ze je zde rozsireny spis opacny nazor.

To mi pripomina, ze sestra meho kamarada chodila jeden rok na pedak a znacna cast jejich ""spoluzacek" byly ucitelky stredniho a vyssiho veku, ktere si to studium musely udelat z duvodu "zvysovani kvalifikace". Legracni pry bylo, ze tyto damy pri studiu nejvice podvadely a opisovaly.

SMRGL: uf, tuhle vetu (ze to neni jednoduche) jsem slychal tak casto od ucitelu na ZS (kterou jsem musel zmenit cca 4x), ze...

Ja tu nechci zacinat nejaky flamewar, ale nikdy mi proste nepridalo slozite nekoho naucit... nikoliv ovsem "neco", ale veci z oboru, kteremu se ja sam dlouhodobe venuji. Slo mi to jak u mensich deti (v krouzku), tak kdyz jsem napr. chvili pripravoval stredoskolaky k prijimacim zkouskam na VS. O dospelych nemluve. Zadne pedagogicke vzdelani nemam a ani jsem se o pedagogiku sam nikdy nezajimal. Jedine co umim je proste jen vysvetlovat veci, kterym rozumim - tak, aby to kazdy pochopil. Pripoustim ovsem, ze ve vsech mnou zminovanych pripadech jsem pracoval s lidmi, kteri meli sami zajem to pochopit (neb je to bavilo... nebo to minimalne potrebovali).

Chapu ovsem, ze muze byt znacne problematicke snazit se nekoho naucit neco, o cem toho v konecnem dusledku sam prilis nevim (pripad vetsiny mych ucitelu/ucitelek prirodopisu). Hlavne kdyz musim mit vzdycky pravdu, moji autoritu nesmi uz z principu nikdo zpochybnit tim, ze by me v necem opravil (nedejboze dokonce pred zbytkem tridy) atd. Obcas jsem premyslel nad tim, zda prave tomuto chovani se na pedagogice nahodou neuci. :)