BOBR:
Taktez zdravim,

Ad Dvorakova. To, zda se jedna o protest AO organizovany studenty nebo o protest studentu povazuji za marginalitu. Stejne si myslim, ze sefka AO by se takto verejne vyjadrovat nemela a svuj pripadny nazor by mela sdelovat primo odpovednym osobam na ministerstvu nebo organech VS. Nicmene chapu, ze nekdo muze mit nazor jiny. Pokud jsem dobre videl, tak Vilhelm se nejake debaty zucastnit ma - to k tomu, ze zastupci ministerstva nechodi.

Ad humanitni obory. Nevidim jediny duvod, proc by zastupci humanitnich oboru meli byt kompetentnejsi nez ostatni (prirodni a technicke vedy) v otazce vysokeho skolstvi v CR. Nazory lidi z prirodovednych a technickych oboru jsou, pripustme, stejne relevatni jako nazory protagonistu humanitnich studii, protoze se jich pripadna reforma dotyka uplne stejne. Paralelu s autem povazuji za absurdni.

Ad Cervinkova - omlouvam, ale studia v oboru "Gender ve vede" apod. uz jsou v mych ocich natolik za hranou pseudovedy, ze se je tak odvazim i otevrene nazvat. Ale opet se o tom nechci hadat, ponechte si svuj nazor.

Za extremisticke nazory (ve vztahu k onomu tydnu neklidu) povazuji nazory anarchisticke, trockisticke a jinak extremne socialisticke. Za extremni povazuji i nazory, ze v demokraticke spolecnosti by mely existovat nejake statem (tj. z vseobecnych dani) financovane slozky (verejne vysoke skoly, popr. akademie ved), ktere maji udajny narok na jakasi privilegia (akademicke svobody), spocivajici predevsim v takrka uplne samosprave.

RUZOVYKOLOUSEK:

Tak obe tyto damy patri hlavne do te prvni skupiny, zeano.

Co mi vadi u Dvorakove, je ten stred zajmu. Ona, jako predsedkyne akreditacni komise, by mela stat zcela mimo spor studenti vs ministerstvo skolstvi v otazce zakona o VS. To znamena, ze by bylo minimalne eticke, kdyby se neucastnila jako recnik na techto akcich, byt (se) muze tvrdit, ze tam bude vystupovat jako nezavisla odbornice.

Co se tyce Alice Cervinkove, tak jsem mel moznost vyslechnout jeji projev prave pri jednom protestu ohledne financovani akademie ved nekdy pred 3 lety (snad si ji teda s nekym nepletu). Prislo mi to presne podle zmineneho myslenkoveho konstruktu - my delame vedu, takze nam dejte penize, nebo se z nasi zeme stane narod ignorantu a hotovo. To mi prijde jako docela politicky extremni pohled.
Sam s ni mam takovou drobnou nedobrou zkusenost, ale to se tyka spise jejiho neprofesionalniho pristupu ke sve praci nez politickeho presvedceni.

Nechci tady do detailu rozebirat jednotlive osoby, ale kdyz vidim ten seznam recniku, tak mi to prijde velmi velmi nestastne.

GAARQ:

Co s nimi maji udelat? Nezvat je na tyto akce jako recniky.

DLOUHA_POTVORA:
Tak skoro polovina akci tam vypada jako dobry peklo. Jestli tam nekdo pujdete, tak sem pak muzete napsat, jestli se tyhle aktivisti opravdu nebrani zmenam z principu, ale jde o ten konkretni spatne napsany zamer. (Vizte nazvy prednasek jako: Univerzity a alternativy k neoliberalismu, Krize jako systém vládnutí. Zahraniční příklady útoků na veřejný sektor a společenské protesty, Cesty akademickým labyrintem: vzdělání, věda a gender)

Zacina mi to pripominat tu hysterii okolo AV CR pred par lety. Tehdy zcela diletantska rada vlady pro vedu navrhla absurdni system evaluace vedy na kvantitativni bazi. Nasledovaly protesty, kde zacala exhibovat predevsim nejruznejsi individua, kterym bych ze statniho rozpoctu na jejich pseudovyzkumy nedal ani bura. Odpor vuci nesmyslnemu systemu se nenesl ve vecnem duchu, ale v duchu: "veda = kultura = zavedeni evaluace vedy znamena, ze se z CR stane narod pitomcu a automechaniku = dejte nam prachy a nic po nas nechtejte."

A ted otazka na ty inteligentnejsi z Vas, kdo vyjadrujete nesouhlas s vecnym zamerem zakona. Opravdu chcete, aby verejnymi protagonisty (a tim padem i neoficialnimi mluvcimi) studentskych protestu byli lide jako O. Slacalek, Petr Uhl, Alice Cervinkova, Vladimira Dvorakova (neni tak trochu ve stretu zajmu?)...?

Cim to, ze opet nejvice krici lide spjati s humanitnimi obory a politicti extremiste?

Ok. Tak jsem si to prosel (zbezne, ale uz nejsem tak nemocny, abych nemel lepsi zabavu nez cele dny studovat tyto materialy), takze se ted mohu vyjadrit k te reforme (pozorni ctenari vedi, ze jsem se pred tim vyjadroval k necemu jinemu).

Takze, co skolam na reforme vadi (strukturu si pujcim z toho pruvodce UK)?

1) Je to nekonzistentni a odflaknuty paskvil.

Tady maji asi pravdu. Nicmene je to jen zamer, uvidime jak pripadne bude vypadat navrh zakone.

2) Skoly odmitaji, aby rektorem byla osoba se silnymi pravomocemi, ktera by byla dosazovana ve vyberovem rizeni vedenem externi radou VS.

Takze je pravda, ze to skoly odmitaji. Ne, ze ne. Nechteji, aby jim tam nekdo vyvetral (ted odhlizim od nekterych nedomyslenosti - viz bod 1).

Jak jsem rikal, situace, ze stat posila penize a nekontroluje, nerozhoduje a nestanovuje priority je absurdni. Kdyby mezi skolami existovala realna konkurence, tak by to slo vyresit posilenim pravomoci AK a nejakym kontrolne-motivacnim mechanizmem. Skoly by byly hlidany a soutezily o penize. Ale ty velke skoly maji dnes de facto monopol. S kym si konkuruje takova UK? Takrka s nikym.

Zamestnanci Ceske televize si take nevoli sveho reditele, a to se jedna o instituci, kde je pozadavek na nezavislost mnohem mnohem vetsi. Na univerzitach velmi casto probiha tvrdy boj - mezi fakultami, mezi katedrami, mezi jednotlivymi akademiky. Nekdy tvrde bojuji o kazdy metr ctverecni. V tehle situaci si akademici nezvoli nikoho, kdo by do toho riznul, ale cloveka, ktery se bude snazit byt se vsemi zadobre a udrzet tak status quo.

3) Omezeni studentu v senatu.

Dokud bude AS resit neco zasadniho (napr. podilet se na volbe rektora), tak je to jedine dobre. O tom uz jsem psal.

4) Profesori a docenti

Je pravda, ze problematika docentu a profesoru by se mela resit. Protoze casto si lide tyto hodnosti proste vycekaji. Zejmena docenturu. Na druhou stranu tento navrh jen zavadi velkou zmenu bez jasnych prinosu.

5) Zavedeni skolneho

Nemyslim, ze by skolne samo o sobe neco resilo. Bylo by politicky pruchodnejsi, kdyby misto skolneho bylo jednorazove zapisne (cca 10 000 CZK) v prvaku, coz by odfiltrovalo mrtve duse, soucasne se zrusenim studentskych vyhod (ubytovaci stipendia, slevy na dopravu, danove slevy atp.). Penize by se tak usetrily a nemuselo by se zavadet skolne ani podporne pujcky a slozita pravidla pro jejich splaceni.
Dalsi moznost by bylo nechat platit na drevo (bez nejakych odkladu a pujcek) a penize pouzit na stipendia, tak aby Ti nejtalentovanejsi byli v cistem zisku a ostatni platili Zaroven by se melo zavest skolne pro studenty, kteri pretahuji normalni dobu studia, byt jen o semestr.

6) Hodnoceni kvality

To maji pravdu - to je opravdu blabol.

Zaverem bych chtel rict, ze zcela nesouhlasim s tim, ze univerzita je neco principialne odlisneho od ostatnich ziskovych nebo neziskovych spolecnosti. Univerzita pusobi na trhu vzdelavani, vytvari vystupy (vzdelani a vedu) a tyto vystupy jsou po kvantitativni i kvalitativni strance meritelne a hodnotitelne. Prestoze na vecnem zameru reformy zakona o vysokych skolach lze kritizovat mnoho konkretnich veci, z argumentace univerzit je citit i takove to "my jsme univerzita, politici nam do toho nemaji co mluvit, vime nejlepe, jak to delat, a tady jde o badani/vedu/kulturu, takze nejsme zadna firma, abyste mohli hodnotit, kolik toho udelame. Tak nam dejte prachy a nestarejte se."