ILLUZE: no ani ne paradoxně. Dlouhodné zneužívání, zejména v rámci rodiny nutně mění veškeré věci jako je sebepojetí, schopnost navazovat vztahy a především to, kdo mě bude přitahovat. Tudíž pokud jsem zneužívaná žena, je velmi pravděpodobné, že si (zcela nevědomě) jako životního partnera najdu zneuživatele. Pokud neprojdu značně heroickou bitvou o sebe samu. Pokud jsem zneužívaný muž, tak je pravděpodobné, že budu zneužívat.

V tomto případě zneužívání někým cizím - tedy pedagogem, trenérem, knězem ... - je paradoxně méně zničující, protože doma pořád zůstává relativně bezpečno, snáze se to odhaluje a hlavně se to dá snáze řešit, protože rodiče mohou snáze být na mé straně. Pravda, většina zneužívaných děcek stejně sebou nese nějakou zátěž z rodiny, vyrovnané a spokojené dítě se na takovéhleho člověka neupne tak, aby mohl dojít k závěru, že je vlastně v pořádku, když se podívá a to mu přeci nevadilo, tak je vpořádku, když si sáhne, a je v pořádku, když zastrčí... Kromě (velmi vzácných) násilných přepadení je zneužití součástí nějakého delšího vztahu. A čím důležitější a primárnější ten vztah byl, než došlo k jeho zneužití, tím více devastující vliv to má.


Opět - z toho co jsem napsala není možné vydedukovat myšlenku, tak když já budu spát s dítětem z mého oddílu a dostanu se k tomu postupně a nebudu dělat nic, co by se mu nelíbilo, tak to bude lepší, než kdyby ho znásilňoval jeho otec. Nebude to lepší, pořád půjde o zneužívání dítěte a dost mu to pochroumá duši.

_BENNY: mam pocit, ze tenhle blok se formuje nekdy v mladi ditete, tj. pokud treba otec dlouhodobe pracuje mimo a s dcerou se v dane dobe nevida, zvysuje se dost dramaticky sance na nasledne zneuzivani.

JELENA: podobně je tomu i u dětí, které vyrůstají spolu.
Pokud jde o zneužívání těch nevlastních dětí, myslím, že tam budou hrát důležitou roli i nějaké psychické faktory a nebála bych se teorie, že to zenužívání může mít i nějaký symbolický význam (což opět a samozřejmě není v žádném případě jeho obhajoba či omluva).

_BENNY: tohle by mělo být do velké míry zařízené biologicky (podobný genom = menší přitažlivost na základě čichových zkušeností, sledování vývinu dcery od miminka - tam snad budou podobné mechanismy jako u sourozenců). Samozřejmě mohou být biologické mechanismy narušeny, ale nebude to tak časté - taky tuším bývá častější zneužívání i týrání (u týrání jsem si tím naprosto jistá, u zneužívání si to myslím) nevlastních dětí.

K legálnosti: když se začalo před lety mluvit o tom, že je sice pěkný, že v přecivilizovanejch zemích je trestný fotit svoje děti na pláži (jedna američanka takhle dostala pět let natvrdo, že dala ten film vyvolat do minilabu), ale stahovat dětský porno z Ruska je legální stejně jako pohodlné, vzali to posranci zgruntu... a žádali, aby se v rámci ochrany reálných dětí (pro výrobu porna) zakázaly i kreslené manga-panenky.

Logika byla jasná: zakážeme ty odlišné pány tím, že jim zakážeme se bavit.
Nikoliv že ochráníme děcka.
Takže jako dycky v honu na čarodejnice... vo ty děti vlastně zase jde jenom těm hodným strýčkům, nikomu jinému... :-)

k detektorům: celkem dobře sipamatuju, jak jsme se tenkrát bavili, když vyprávěl jeden na netu, jak musel pro papíry na táborovýho vedoucího dělat test na sexuologii a jak tam šel jako na popravu... a odešel s razítkem, že je úplně konvenční a může se svými milovanými dětmi na ty tábory jezdit dál... :_)

PATISLAV:V jendé "novinové statistice" (rozuměj: minimální relevance) jem dokonce četl, že je těch domácích zneužití přes 3/4. Strejčkové, tatíci, dědové... Nevím nakolik je to věrohodné, ale z osobní statistiky (máme přes deset let takovej soukromej, nestátní "záchytný bod poslední pomoci") tomu věřím a bojím se, že je to ještě víc.
Vono tak čistě z pohledu toho co myslí poklopcem... když je kluk sociopat, a to se stává dost často a vyrůstá mu doma pěkný mladý maso, což se stává taky dost často, takže se to taky často sejde v jedný rodině... je vo neštěstí postaráno. Už z prostého počtu pravděpodobnosti. S tím snad ani sexuologie nemá nic společnýho... to je jenom matematika.