INK_FLO: keci v kleci, dalsi text je jeste o HODNE MOC zajimavejsi, bude snad zitra rano... pise se v nem treba to, jak se zachazi s detma v detskych domovech, a jak se nelisi zivot v Rusku v civilni spolcenosti od zivota v base, taky o tom, jak se Rus podvoli autorite a uz vubec nema dojem, ze jeho zeme a to co v ni je a ro co v na ni zije a roste ma byt chraneno a zaroven ze patri jemu, jako obcanu, ne statu jako masinerii a institiuci...
popravde kazdeho, kdo shazuje to, ze se ty holky NECHALY na 2 roky zavrit aby mohly delat radikalni propaganu, povazuju za kretena, kterej si prihriva polivcicku na necem k cemu by vetsina z vas/nas nenasla odvahu. neni dulezite ze byly odsouzeny, dulezite je to co rikaji, pisu a to, za cim si stoji, i kdyz je to bude stat 2 roky, ktere by jinak meli a mohly venovat svemu diteti.
Mocne je to, ze cely svet rika, ze jsou nevine, ale soud, ktery ma zastupovat rozhodovani lidu v tom, co lidu ublizuje nebo neublizuje, rozhodl, podle logiky vykonstruovaneho politickeho procesu.
Kazdej srac, kerej rekne, ze jsou to jen kundy, co se chteli ukazat ve svetle reflektoru a zazit pet minut slavy zapomina na vlastni minulost, na minulost sve zeme, kdy sedeli v basach ruzni Havlove a Jirousove a takovej srac by mel z prominutim tu dobu znova zazit, pac si takovou zaslouzi....
========================
Toto je první, pracovní verze překladu prohlášení členek Pussy Riot.
Originál (ENG) je umístěn zde:
http://nplusonemag.com/pussy-riot-translators-statements
a zatím ještě stále nemám povolení N₊1 k šíření překladu, proto jej prosím berte jako pracovní text určený ke korektuám. Doufám, že N₊1 se zachová solidárně a pirátský překlad jim nebude vadit... Pokud chcete překlad vylepšit, prosím pište mi na tpetru@gmail.com
Další části textu budou zachvíli následovat
Yekaterina Samutsevich
V závěrečném prohlášení, se od obžalovaného očekává pokání, vyjádření lítosti za spáchané činy nebo výčet polehčujících okolností. V mém případě, stejně jako v případě mých kolegyň ve skupině, je to zcela zbytečné. Místo toho chci vyjádřit několik myšlenek o tom, co se s námi stalo.
To, že se Katedrála Krista Spasitele se stala významným symbolem v politické strategii státních orgánů bylo zřejmé mnoha uvažujícím lidem poté, co se bývalý kolega Vladimíra Putina (KGB) stal hlavou ruské pravoslavné církve. Poté, co se tak stalo, Katedrála Krista Spasitele se stala místem otevřene používaného jako honosn= pozadí pro politiku bezpečnostnostních sil, kteríé jsou hlavním zdrojem rpolitcké moci v Rusku.
Proč Putin cítí potřebu využívat ortodoxní náboženství a jeho estetiku? Koneckonců, mohl by využívat své vlastní, mnohem více sekulární nástroje moci, například státem kontrolované podniky, hrozivý policejní aparát nebo poslušný soudní systém.
Je možné, že přehmaty v době Putinovy vlády tvrdé ruky, jakými byla havárie ponorky Kursk, bombové útoky na civilisty za bílého dne a další nepříjemné momenty v jeho politické kariéře, jej donutili, aby přemíšlel o tom, že je nejvyšší čas odstoupit aniž by čekal, že jej sesadí ruská občanská společnost.
Zdá se však, že místo toho pocítil potřebu více přesvědčivé, od vyšší moci odvozené, záruky dlouhého setrvání na vrcholu moci. Tohle právě je moment, kdy se zřejmě rozhodl hledat oporu v estetice pravoslavného vyznání, kteréžto je historicky spjaté s vrcholem rozkvětu Imperiálního Ruska, kdy moc vezdejší nepocházela z demokratických mechanismů jako jsou volby nebo občanská společnost, ale naproti tomu moc pocházela od Boha nejvyššího.
Jak se to Putinovi mohlo podařit? Koneckonců máme tu přeci sekulární stát a jakékoliv překrytí náboženství a politiky by mělo být přísně postihováno naší bdělou a kriticky vnímající společností.
Je to tak? Zde však moc úřední zřejmě šikovně využila jakýsi pocit nedostatku pravoslaví v době sovětu, kdy bylo pravoslaví vnímáno s aurou ztracené historie, něco co bylo roztříštěno a poničeno sovětským totalitním režimem a proto bylo vnímáno jako kultůra opoziční. Orgány státní moci se tedy rozhodly přivlastni si tento efekt ztráty a prezentovat se jako politický projekt, který má obnovit ztracené spirituální hodnoty, projekt, který ale zároveň má jen velmi málo co do činění s opravdovou starostlivostí o uchování historie Ruské pravoslavné kultury.
Zcela logicky také ruská pravoslavná církev, se vími dlouhými mystickými vazbami na moc podporoval projekt a jeho hlavní exponenty v médiích. Bylo rozhodnuto, že na rozdíl od Sovětské éry, kdy církev stála především proti brutalitě státní moci, by se Ruská Pravoslavná Církev dnes měla postavit proti všudypřítomnému zhoubnému vlivu masové kultury se jejím pojetím rozmanitosti a tolerance.
Samotná realizace tohoto velmi zajímavéh politického procesu si vyžádalo značné množství profesionálního osvětlení, televizní techniky, hodiny a hodiny vysílacího času na národních kanálech, na pozadí vznikající spousty morálních a výchovných článků, kde patriache prezentuje své umě zbudované projevy, aby tak pomáhal věřícím učinit správnou politickou volbu v obtížné době předcházející Putinovo zvolení. A coo víc, show musí pokračovat, obrázky musí být vypáleny do paměti a neustále aktualizovány, musí vytvořit dojem něčeho přirozeného, stálého a povinného.
Naše nenadálé hudební vystoupení v Katedrále Krista Spasitele s písní „Matko Boží, zbav nás Putina“ narušilo integritu mediálního obrazu o který se úřady tolik snažily a odhalilo jeho nepravdivost.
V našem vystoupení jsme se odvážili, bez dovolení patriarchova, bez jeho požehnání, sjednotit vizuáaní metafory pravoslavné církve a její kultury s kulturou protestu, aby se ukázalo, že kultura pravoslaví nepatří pouze Ruské Ortodoxní Církvi, Patriarchovi a Putinovi, ale že je také spojena s občanskou neposlušností a duchem protestu v Rusku.
Možná nepříjemné a dalekosáhlé účinky našecho mediálního vniknutí do katedrály byly pro autority překvapením.
Zpočátku se snažily prezentovat náš výkon jako žert bezcitných militantních ateistů, což byl z jejich strany zásadní omyl,, protože v té době jsme již byly známé jako anti=Putinovská feministická punková kapela, která provádí mediální útoky proti hlavním politickým symbolům země.
Kdyz byly zváženy všechny nevraté politické ztráty způsobené naší nevinou tvořivostí, rozhodly se autority chránit veřejnost před naším nekonformním myšlením. A tak zkončilo nasše složité punkové dobrodružství v Katedrále Krista Spasitele.
Mé pocity ohledně tohoto soudu jsou smýšené. Na jedné straně očekáváme verdikt viny. Ve srovnání se soudní mašinerií jsme Nikdo a prohrály jsme. Na druhou stranu jsme vyhrály. Celý svět nyní vidí, že trestní stíhání vedené proti nám je vykonstruovaný. Systém již nemůže více skrývat represivní povahu tohoto procesu. Konečně jednou vidí celý svět Rusko jinak než jak se jej snaží prezentovat Putin na svých každodenních mezinárodních setkáních.
Je teď zřejmé, že žádný z kroků, které Putin slíbil učinit, aby se z Ruska stal právní stát, nebyl učiněn. Jeho výroky o tom, že tento soud bude objektivní a bude vynesen spravedlivý verdikt, je jen další klam pro celou zemi a pro mezinárodní společnost. To je všechno. Dekuji.
Do ENG přeložil Chto Delat News (
http://nplusonemag.com/pussy-riot-translators-statements ), do CZ přeložil Tomáš Petrů