RAINBOF: Mmchodem vis, ze v te lecebne, kde jsme byli (pod Sanci) se tocil Reqviem pro Panenku... pamatuju si to jako pekne husty film (jedina emoce-vjem, co mi z nej zustal...)
Jak jsme nemohli vyndat tu Zoju z podzemi, docela jsem se bal, bezic tech 300m podzemim a kotelnou z5. Kdyz je clovek na urbexu sam, i normalni mista se zmeni v dost silny horror...
Jak jsme byli ted v dole CSA, sel jsem do administrativni mistnosti a retizkovych saten sam, melo to patro a pak velike podzemi... kdesi tam kapala voda a pres odrazy to znelo, jako by si nekdo povidal...
Uplne jsem se zjezil hruzou, pac by mi odriz pristup-ustup. Rozhodnuti: co dal? Ztuhnu hruzou a neudelam nic?! Sevru v kapse klice, zavolam, ze jdu v klidu a miru a vyrazim z poza rohu...
Udelal jsem to druhe a byl jsem fakt uplne zjezeny, mit ocas, mam jim prikrytou ritodiru a usi bych mel sklopene podel hlavy, vycenene zuby....
S Krastym jsem se docela navzajem podporoval, takze v Ostravskem Pentagonu uz nam i parta cigosu, s kterou jsme se v objektu mijeli, pripadla docela lepsi, ale kdyz jsem nasel majzlik, nosil jsem ho v zadni kapse u dzin, jako zachranou brzdu, a vykracovat do ztemelych, zdevastovanych mistnosti jako prvni, to jsem delal fakt nerad...
Zas si rikam, ze mam aspon helmu, jen nechci nabehnout na nuz, ale zatim, kdyz clovek bezdaky nevydesi, k zadne agresi nedoslo... horsi by mohla byt pikarska spolecnost...
Jenze toho se vlastne taky nebojim...
Proste v ten moment je hruza naprosto iracionalni, asi se nebojim ani lidi, jako takovych, proste se bojim .. ale nebojim se strachu, to uz vim.
Proste sam bych na Urbex casto asi nemel koule, ale je to nekdy mocne, aspon nachvili zustat v ztemelych troskach jen s celovkou a duchy umirajiciho casu...