„Sarah uvažuje, zda o tom Kovboj ví, jestli do toho jde dál jenom proto, že nic jiného nedokáže, nebo jestli si opravdu myslí, že má naději. Zvláštním způsobem mu přeje, aby nevěděl nic, aby ještě chvíli věřil ve svoji šťastnou hvězdu, aby neztratil najednou všechno, oč usiloval a o čem snil… Sama ten pocit zná až příliš dobře.
Ale pak si vzpomene na jeho výraz bezmoci a zoufalství, který se mu na tváři objevil jen jednou, za jejich posledního dne v tanku, a rázem je jí jasné, že Kovboj si je naprosto vědom toho, co ho na konci cesty čeká. Hraje hru sám se sebou, předstírá, že tam na něj čekají jen přátelé, peníze a naděje, která má smysl…že jde na západ, protože jinou možnost nezná.“
Citace z knihy
Walter Jon Williams - Hardware
Je možné, že tento materiál je chráněn autorským zákonem.