Kdyz clovek nespi, ma moznost k uvaham (pripadne se muze zblaznit, ala Taxi Driver, nebo Fight Club, obe doporucuju, ale u me uz je to spis vlastnost, nez uchylka, a dobre vedet, ze rano moudrejsi vecera, a texty zapomenes (mozna) snadnej, nez opravdova rozhodnuti...
Kazdopadne, kdyz tak premyslim, na tema te invaze, co se ji bojim cim dal vic, tak nedochazim k zaverum, a dam si radej rict, i kdyz uz rymuju, ve stylu Kryla. (A to umyslne).
V obraze...
Nemuze se kazdy postavit,
a kazdy kousek napravit,
Tak v ustrety armadam, i hrdina vi
- nezvladam,
Tak i chytry bude otrok, a misto chleba obrok.
Co delat chces, v nocni ulici?
- Psat napisy, “tahni!”?
Vzdyt oni tu jsou za placku,
... S maslem,
A kvuli domum, Co nemaj strechu z hliny.
A hladu!
Tak co bude delat hrdina? I kdyz by byl jiny?
Co ceka se ze, dnes udelas? - ciny?!
Mlcet? Nebo konat? - a pro koho?
... ja vim, neni to poesie, ac uvaha rymovana, jen kazdy kdo tu zije, zmeni se snad ve vraha?
- nemyslim a nechci.
Tak co vidis? Snad reseni, ci z hladu impotenci?
A pazbou pravdu rozdavat? To umim ale nechci.
Tak jaka?
A koho budes zabijet, i kdyz mas co chranit?
A kdyz deset prijde hladovych, tak jak by ses chtel branit?
Ja cil jsem videl jediny, at kazdy ma co jisti, at to ze kazdy nazrany, mi noci jisti - a nespim mnoho.
Tak koncim tyhle uvahy, kdyz sypu zrnka na vahy, a pestuju si sime, jen... co bude v zime?
A ona prijde....