Napsal jsem jinam:
Vcera jsem poslouchal Hochy od Bobri Reky jako audioknihu, az jsem z toho usnul, zaroven ctu taleko mene patetickeho Posledniho Mohykana, kde se rika, ze to, ze ma nekdo jinou barvu kuze, neznamena, ze je zly. Taky odtamtud pochazi jmeno Hawkee tedy Hawk Eye, Orli Oko, kterak se jmenoval ten doktor z MASH 20477 (mobile army hospital)...
V Hosich od Bobri reky jsou sceny, kdy cervanky lnou k ulicim Stare Ctvrti, a chlapci, oslovovani jako kamaradi, se perou pod zelenym sycicim svetlem luceren.
Podobne jako RychloSipaci lezou kam nemaji, proste na pruzkum.
Uz chapu, ze mi pred 30 lety decka nerozumela, pokud jsem mluvil jak kamarad z techle pohadek.
Kdyzi kdosi na rybach, kdyz jsem poustel podmirku, mi rek, ze jestli budu mluvit, tak jako jeho deda, nikdo me nebude mit rad. Od te doby pouzivat ty koncovky -aj, -aj, -ou
Je zvlastni koukat se na svet, kde v roce 1932 zakazla Ceska Zemska Vyhlaska klukum nosit noze a revolvery.
Je zvlastni videt, ze krom Svedu, Finu a Slovaku jsme jedine EU zeme, kde kdyz prijdes na benzinku a u pasu mas 6” (palcovy) nuz, nebo se opiras o valasku (de jure bojova sekera), pani na kase ani nemrkne, proda ti cigara a rum...
Poetika mest s plynovymi lampami, a strzi, kde pod suchym stromem pohrbis smlouvu, kdy 13 (12 chlapcu a nacelnik) nikdy nezradi.
Co mi to trosku nici je to, ze Foglar byl prokazatelne pedofilni.
Kluci si hrali na valku, ona ta usarna je bojovy batoh z roku 1928, ktery navic stoji pekne za hovno.
Ale me to zivot nekazi, i kdyz radej plynove lampy, a misto vernosti radej odvahu.
Kazdopadne v prvni kapitole Posledniho Mohykana zariznou hribe, a Hawk Eye rika: kdyz jde o zivot, i lide blizci, nejsou cloveku vice, nez zver z lesu.
A tak.