DEVCAGER: no nepitvá :) Přece tady nenechám takový odstavec bez odpovědi. Já jsem taky myslel, že to u té karkulky skončí, říkal jsem si, že je to každému jasné :) Neočekával jsem, že na tom bude potřeba zase něco demonstrovat.
Podívej, tohle je těžká a skoro nekonečná debata. Zhodnotit nějakou práci, ať je to kýč nebo vysoké umění, nelze na základě toho, jestli se ti to líbí nebo ne. To je subjektivní pocit, který nemá sebemenší vliv na to, jestli je to dílo kvalitní, nebo ne. Je to i celkem logické. Pokud něco hodnotíme, tak je nutné se od tohoto pocitu oprostit, úplně se vykašlat na to, jestli se to líbí nebo ne a zapojit analytickou stránku a hodnotit to objektivně, na základě jasných faktů, kontextů, znalostí atd. Bez toho není možné jakkoliv něco takového, jako uměnovědy, systematizovat. To, že dáváš vlastní pocit (to, jak to na tebe působí) nad úroveň faktů (autor je fakt machr, je to hustý (ee? co to?), že je to alternativní a že to má přesahy), tak nikdy nemůžeš zhodnotit to dílo objektivně, protože na to jdeš prostě úplně opačně. Nepřemýšlíš nad tím, proč je tedy tak uznávané, proč je významné, proč je cennější, než ostatní. Protože k odpovědi na tyhle otázky bys potřeboval přesně ty věci, které zahazuješ na úkor toho, jestli se ti to líbí nebo ne. "Řídím se dojmem, popř. důmyslností, zkušeností nebo zručností autora." no - to vcelku potvrzuje to, proč na tebe má kýč efekt (on ho má na každého, ale to ponechme stranou). Kvalitní kýč musý být vytvořený zkušeným, zručným autorem, který dokonale ovládá své řemeslo pro to, aby ten kýč byl co nejpůsobivější. Však ona zmiňovaná štěňátka jsou nejčastěji hyperrealistická, s každým chloupkem či odleskem ve vybouleném očičku :) To nezvládne každý. Na tom jen demonstruji, že zručnost autora v žádném případě automaticky nevede ke vzniku hodnotného díla. Tak jak to píšeš vpodstatě říkáš, že reaguješ na ty primární, na první pohled viditelné věci. Což je jedna z vlastností kýče a jsme v tom kruhu znova. Není to nic tajemného, existují dokonce i knihy, které ti říkají, jak se dívat na umělecká díla a pochopit jejich hodnotu.
Já tady nikoho neubíjím odstavci. To nemám zapotřebí, nemusel bych taky psát vůbec nic:) Ale tohle není debata o tom, jak je veknu pěkně, nebo jestli Lojza ještě chodí s Petrou. Tohle téma nelze uzavřít do jedné věty, je to rozvětvené, složité, na vysokých školách se to učí několik let. Než se vyjadřovat v holých větách a pomalu snad i jen v citoslovcích (hýk!) jak je dnes zvykem, tak to nepsat raději nic, Inu teorii umění prostě po twitteru nebo smskách nerozebereme. Zrovna tak to tady nepíšu proto, abych ti tady dokazoval to, co o mě píšeš :) To vůbec. Sám jsi dal najevo, že v tom tápeš, tak jsem se jen snažil nějak pomoct, nic víc. Sám se každý den učím něco dalšího a nového a hrozně mě to baví pak aplikovat a zjistit, že to funguje :) A ohledně vzdělání - jsem úplně mimo obor, ale to je myslím už celkem provařená věc. :)
A ta tvoje poslední věta - to je fakt těžký. Musíš zkrátka otevřít hlavu, zahodit svoje předchozí stereotypy a pokusit se na všechno kouknout jinak. Jako člověk, co se živí jako ilustrátor nemusíš o umění vědět vůbec nic. Stačí, když se naučíš kreslit člověka, pár zvířat, nějakou tu techniku, trochu z přírody a to ti v našich podmínkách vystačí na dlouho. Chceš to ale fakt takhle? Sebezdokonalování, absorbování nových věcí, poznávání atd. to všechno vede k posunům. Pokud chce být člověk dobrý, tak tohle nesmí odmítat. Je to určitá kultura toho řemesla, očekávám, že když si sednu na pivo s kolegou z oboru, tak můžeme od Photoshopu přejít k Monetovi nebo Caravaggiovi, od mizerných honorářů k historii vzniku federální rezervy v USA a podobně... to všechno je prostě rozhled, který si člověk postupně nahrabe. Naposled jsem si takhle výborně popovídal s Embryem :)) Díky za to :) Tak abych to neubíjel dalším sofistikovaným odstavcem, který už každého akorát sere :) tak jen řeknu, že pokud bereš svůj obor vážně, máš ho rád, chceš se mu věnovat co to půjde a něco v tom dokázat, tak musíš přijmout i všechno to ostatní, co se skrývá za dalšími dveřmi :) A že toho je strašně moc. Takže analyzovat každou věc, se kterou se setkáš, aplikovat na ní věci, které se postupně naučíš a hlavně - vykašlat se na líbí/nelíbí, pokud míš něco zhodnotit :)