MEJLA77: No, to jsem rád, když jsem si to po sobě četl, tak jsem se trochu lekl, abych se tě nějak nedotknul.
Zkusím trochu probrat to, co píšeš a zkusím nějaké příklady:
- "Pokud jsem dostal za svůj obraz zaplaceno, pak ať si s ním jeho majitel provádí co chce, jinak bych mu přece omezoval jeho majetková práva, což mi přijde divné..." Tak a teď si představ, že k tomu člověku, kterému jsi ten obraz prodal, přijde jeho kamarád, který má shodou okolností funkci v nějaké velké nadnárodní firmě a může rozhodovat o reklamě. Ten obraz ho zaujme natolik, že by ho chtěl použít na etiketu jejich nového připravovaného nápoje. Domluví se s vlastníkem obrazu na tom, že si obraz nafotí ve studiu a agentura z něj zpracuje obal. I tak se stane a na trhu se objeví nový hit, který jde masivně na odbyt, motiv obrazu je nejenom na etiketě, ale na veškerých promomateriálech kolem (velmi široké spektrum užití). Firma na výrobku vydělává miliardy a všichni si mnou ruce - třeba i ten, komu jsi obraz prodal, protože mu jeho kamarád slíbil nějakou sumu za to, že mu ho "půjčil". Podle tvého vzoru by to bylo v pořádku - budeš sedět doma mezi složenkami za vodu, plyn, elektřinu a nájem a budeš přemýšlet, kde na to vzít, zatímco se ti příčí omezovat majitele tvého obrazu (nikoliv majitele duševní podstaty toho obrazu) a určit mu, jak může s obrazem nakládat a že v případě, že by se takováto situace vyskytla máš právo určit, jak a za jakých podmínek se obraz užije. A o tom celém je autorské právo a licence.
S tím, co píšeš o zneužití problematiky autorského práva coby záminky pro vyvinutí nového legislativního nástroje, který zasahuje hluboko do práv lidí naprosto souhlasím a myslel jsem, že to z toho příspěvku jasně vyplynulo. S celým tím odstavcem souhlasím.
Taky jsem jen řemeslník, a dělám prakticky jen komerční zakázky a krom toho pár věcí sám pro sebe. I přes to ale chci vědět, co se s těmi věcmi děje a v případě komerce chci mít jasně dané, co s tím dílem kdo může dělat a jak, viz první popsaný příklad. Vůbec nejde o to, že by člověk vytvořil zrovna něco tak úžasného a neopakovatelného, že by se za užití takové věci sekaly ruce. Já bych prostě nevydýchal, kdybych věděl, že se na mé věci někdo komerčně obohatil, aniž bych to mohl nějak ovlivnit, zatímco já tady sedím, a zvažuji, jestli tenhle rok vůbec jet na dovolenou nebo ne, protože na to nemám. To je celé. Proto když se to stalo, tak jsem podniknul právní kroky a kdykoliv se to stane příště, udělám to samé. Dokud jde o nevinné vylepování v tělocvičně nebo užití v přednáškách nebo článcích, tak je to ok, ale jakmile jde o to, že ta věc někomu pomůže k penězům a on nijak nezohlední autora, to podle mě prostě není fér a jinak, než licencemi pod autorským zákonem to vyřešit nejde - a myslím, že v současnosti je to dostatečně silný nástroj, i globálně, k ošetření většiny případů užití.
Další věcí je určité renomé a způsob, jakým se svými věcmi zacházet - proto si je licencemi a smlouvami držím pod kontrolou. Udělám dejme tomu logo a vizuální styl pro nějakou regionální firmu. Dostanu zaplaceno. Jak kolegové z oboru vědí, firma si po pár měsících začne s logem dělat co chce, pokud ho rovnou nezačne upravovat někdo od nich, tak to dá regionální reklamce, které se zrovna nevejde na materiály, tak ho normálně disproporčně zmenší... nebo nedodrží barvy, nebo ho vykuchá a přidá do něj ohavný nápis navíc... všechno tohle ničí práci a jméno toho, kdo to dělal. Můžu si říct - dostal jsem zaplaceno, ať si s tím dělají co chtějí. Ale tak to není - oni by měli dostat jasně daná práva k užití a zároveň určeno, co s logem mohou a co ne. Na základě tak jednoduchých pravidel, když přijedu do regionu a uvidím tam svoje zprzněné logo, tak jim můžu okamžitě zatrhnout jeho užívání v nové podobě, případně vyvodit jakékoliv sankce dané smlouvou. Je to zodpovědnost vůči tomu, co člověk dělá, i kdyby to bylo logo kavárny nebo klubu důchodců.