TRISSIE: 16,4 km :)
Ale mám dost času a když jedu aspoň kousek tím směrem, nedá mi to a zajedu.

MAR_TINA: od koho jsi objednávala? Bricol?
Má ten Sturz rovné stěny? Mě se podle výkresu zdálo, že má nahoře malej výstupek.

MAR_TINA: já už letos asi nepojedu... přeci jen to mám asi 20km, tak si většinou sjedu jednou pro deset kilo a to zpracuju do zásob (protože ta kvalita prostě je úplně jinde...) a zbytek sezóny už nakupujeme rychlospotřební normálně v obchodech. Ale ty to máš blíž, co si pamatuju...

TRISSIE: Vraňany dotrhávají odrůdu malwina a ta je tmavá a plná chuti. včera jsem jeden koš rozmixovala s minimem cukru (asi 12:1) a zamrazila jako nanuky, muffinové puky a jen tak v krabičkách. Na zimní koktejly.

Ale pozor, nevím, odkud jezdíš, ale prý jsou strašlivé fronty na silnici 16 na přemostí dálnice u Nové Vsi.

Jo a zjistila jsem, že i zželírovaný rybízový sirup jde zachránit - pokud se pořádně (ale fakt hodně) protřepe v lahvi, tak se docela hezky odželíruje a ve vodě se potom dobře rozpouští i zastudena.

MAR_TINA: já vyrobila rybízovou na linecké, rybízovo-jahodovou (geniální! tak akorát sladko-kyselá. A Vraňany ještě jedou), rybízový sirup a tu zbylou trošku hodila na mrazák do muffinů a koláčů.

A přemýšlím, co s červeným rybízem. Sklenice dvě marmelády jsou tu z roku 2013, používáme jen na vánoční linecké. A to jde udělat (a je skvělé) s černorybízovou.
Smíchat s něčím?
Nebo svařit na šťávu a zamrazit a v zimě brát jako tekutinu na želé na dorty. Bude toho tak litr.
Nějaké nápady?

TRISSIE: bílý, ten jsme měli dávno tomu. Ale už se mi keř asi nikam nevejde.

MAR_TINA: Já jsem taky docela rychlosběrač, i odrůda je dobrá, ale do červeného se ještě za zelena pustili kosi či co, takže nemalá část hroznů měla kuličky jen na horní půlce - takže víc práce a míň výnosů. Bílý nechali na pokoji, ten se sklízel daleko líp.

TRISSIE: já jak se mažu s domácíma pracema, tak venku jsem rychlosběrač. Rybíz si teda stopnu a zvážím :) Ale on mi táta vybírá odrůdy dobře trhatelné a zodpovědně mi ho stříhá. I když černý, ten byl, ten roste po kuličkách a ne po hroznech, a roste uvnitř. Hodina na dvě kila kuliček.

MAR_TINA: to by mě mohli milovat...
JEDEN keř rybízu jsem sklízela hodinu (měřila jsem si to, bylo zrovna šílené vedro a já se po patnácti minutách vždycky radši přesunula dovnitř vychladnout) a odstopkovávala při filmu další dvě...
Ten keř je úplrně šílenej, pak jsem to vážila, bylo z něj 4 kila odstopkovaného rybízu... druhej je naštěstí rozumnější, tam byly "jen" dvě kila.

TABBY: já sklízím tak, že to rovnou u stromku drhnu z hrozínků do mísy.

MAR_TINA: OK. Ted jeste sehnat otroka na to odstopkovavani... z destvi si to vybavuju jako nebetycny voser, a obavam se, ze vzpominky v tomto ohledu nelzou...

TABBY: jak to omyju, nesuším, ulpí trocha vody. Nasypu do hrnce, zapnu plotýnku tak na půl výkonu a pomaleji zahřívám. Dá se na začátku trochu pomačkat. Nechám po poklicí skoro vařit a hlavně popraskat. Je to za chvíli. Hodně šťávy a v ní slupky.
(Vařm bez listí a stopek, odrhnuté kuličky, ale extra moc to nečistím, tu a tam stopka nebo list je.)

Pak dám cedník po babičce (má díry, ne síťku, ale asi je to jedno) na velkou mísu, nalévám naběračkou a jejím dnem mačkám a tlačím. Lepší než ruční pasírka - tou mi to nějak nejde všeobecně, kdyby ji někdo chtěl... Občas stěrku otřu cedník zespoda, aby to víc teklo. DLe chuti a množství ovoce pokračuju do definitivního vymačkání. Odpad okamžitě vynáším ven, kvasí rychle a drozofily jej milují.

MAR_TINA: Dikes. Na to pasirovani jsem zvedava, budu mit premieru. Tipy, triky?

MAR_TINA: Mam rybiz! Jak ho zmarmeladovat s temi tresnemi, povarit a propasirovat? Je k tomu rybizu potreba jeste pridavat zelirfix?

MAR_TINA: já je nedělala deset let, ty dvě skleničky za rok, co bych snědla já (k šunkoflekům), stačí koupit... ale děti se na ně nějak najednou ulakomily a sežerou jich sklenici na posezení - a to zas jim radši udělám nějaké s "kontrolovaným složením", aka bez chemie a bez umělých sladidel.

Ale uvidíme, jak vyšly... třeba se pokorně vrátím ke kupovaným :-)

MAR_TINA: vy je neradi?
Taky jsem po letech zavařování naznala, že na to prdím. A po dvou letech jsem se k té "dřině" ráda vrátila. Žádné kupované mi nechutanají a vzhledem k mé spotřebě se jeden den v roce seknu a nadělám zásoby :)