Tak po téměř pěti letech jsem se odhodlal si dát Havajskou růži. Tenkrát poprvé to byl pro mě do té doby nejintenzivnější psychedelický zážitek a neměl jsem doteď potřebu to opakovat, protože to bylo hodně tělesný a přísný – fyzicky i psychicky pekelnej očistec, ale bez zvracení. Tenkrát jsem aboslutně nevěděl do čeho jdu a nebyl jsem připraven – taková prudká iniciace zčistajasna, ze který se dá hodně čerpat.
Tentokrát jsem si před sezením dal dietu a den předtím Tabák. Dávku jsem z původních 8 semen z Madagaskaru snížil na 5. Hlavní účel sezení byla očista kvůli nemoci ve který se plácám (borelióza atd.) a poradit se kvůli dědovi, který je v nemocnici na LDN v kritickým stavu po srdečním selhání (+ těžká demence atd.) a rodina chce, abych se o něj staral jako fyzioterapeut více intenzivně denně a já na to kývnul.
Příprava Růže:
Takže jsem semena oloupal, opiloval pilníkem, hodil do horký vody s citronem, nechal pár hodin odstát, důkladně rozžvýkal a vypil. Do pokoje jsem si připravil kýbl na zvracení, doufal jsem, že se pročistím.
Prožitek:
Já věděl proč jsem 5 let neměl potřebu to jíst!
Zkrátka jsem se na cca 6-7 hodin napojil na dědu, který podle mě umírá a je to jen otázka času.
Takže peklo, se vším všudy. Bylo mi fyzicky hodně špatně, vize jsem měl třeba tak jako na 1,5 sušicích, žádnej extrém, ale tělesně je to velkej hardcore i s dietou. Ty semena jsou prostě do určitý míry toxický, obsahují kyanid atd. Celkově jsem byl hodně slabej, pohnout rukou bylo těžký, oči jsem měl přivřený a panenky protočený dozadu a cítil jsem se jako děda. Už za ním chodím 2,5 měsíce a jak se ho dotýkám a dělám s ním různý věci, tak jsem na něj očividně dost napojenej. Plus hodně dělá podvědomej záměr ho „vyléčit“ – určitá forma léčitelství, kterou nechci vědomě dělat. Hlavní čočku jsem dostával za to, jak k celý tý situaci přistupuju. Myslel jsem si, že jsem vyrovnanej s tim, že děda může umřít, ale viděl jsem různý cituace z dědovo perspektivy, to že ho třeba nutím do cvičení a sezení i když nechce (to v podstatě člověk dělá v tom zaměstnání fyzioterapeuta, lékaře atd. povinně stále a podle mě to hodně škodí, že musí „léčit“ lidi kteří nechtějí, protože je za to přeci placen), nebo jak ho rodina chce pořád krmit, ale ten žaludek to prostě nezvládá pobrat, to jak mu říkám „dědo, musíš cvičit, abys mohl jít domu“. Ale děda nechce, děda chce -možná- umřít (nechci to posuzovat, jen můj názor), bohužel někteří rodinní příslušníci nejsou schopní ho nechat odejít. Takže jsem byl rozporuplný z toho, v jaké jsem situaci, něco se ode mě trochu očekává, ale nadruhou stranu vím, že ho nemůžu nutit, protože tím škodím jemu a hodně i sobě. Nadruhou stranu, někdo musí nemocné motivovat a kdyby se bral ohled na pacienty, tak by se moc necvičilo, protože oni často nechcou, ale někteří to pak díky té dřině rozchodí. Tento paradox mého povolání řeším už od začátku co to dělám. Dřív jsem se snažil každému pomoct, ale z toho jsem dávno vyléčen, přesto jak vidíte není jednoduchý si vždy udržet jasný stanovisko, hlavně jedná-li se o blízké. Kdo chce pomoci, tomu pomůžu je-li to v mých silách, ale chce to bejt na lidi trochu přísnej, aby dodržovali určitý pravidla.
No zpátky k tripu, modlil jsem se ať už to skončí. Nejvíc mi vadilo to, že jsem se nemohl vyzvracet, stejně jako když jsem jí bral poprvé, vím že by se mi ulevilo, ale prostě to nejde. Se zvracením při očistách jinak nemám problém. Přemýšlel jsem o tom, přidat k Růži nějaké purgativum vyvolávající zvracení, jako je třeba Tabák, v tom stavu mi to přišlo jako dobrej nápad, foukal jsem si Tabák pod nos, pil jsem hodně vody, strkal si prsty do krku, ale nic. Měl jsem ještě Tabákovej vývar na stole. Když jsem si představil, že si dam pár loků, tak jsem si říkal že by to asi šlo se vyzvracet, ale nějak jsem na to neměl. Budu to muset zkonzultovat s nějakým šamanem (wspirite?).
Havajskou růži řadím jako učitele hodně vysoko, pro tu reálnost a tělesnost toho prožitku a to jak to napojuje na smrt. Stačí to párkrát za život, opravdu očistec. Houby můžou být peklo, ale za pár hodin je člověk doma, aya může být peklo, ale člověk se vyzvrací a je dobrej, ale tohle je na mě osobně fakt hardcore, zamává to s celým člověkem, nejen duší, ale i tělem ale ulevit si zvracením mi na ní nejde.. Někomu Růže nedělá skoro nic, účinky jsou hrozně variabliní, bacha na to. Já snesu docela dost, ale dokážu si představit někoho, kdo to zbaští a bude mít problém, protože bude zaskočen (asi jako já před pěti lety :-)).
Byly to velice zajímavé vhledy do situace v rodině, jelikož to co se děje dědovi, hýbe úplně celou rodinou a vztahy v ní. Postupně se ukazují různé charaktery a vyplouvají různé věci na povrch. Dědovi budu nadále pomáhat, ale opatrně, spíše formou zmírnění utrpení.
Cenný prožitek, ale nemám potřebu to opakovat, možná třeba jen dvě semena někdy, anebo zkombinovat s něčím, co opravdu vyvolá zvracení. Ocením jakékoliv postřehy a vhledy od lidí, kteří mají s touto rostlinou zkušenosti, jak jí správně používat, tipy, atd.