Jako předškolní mrně jsem ze spaní strašně křičela, s někým se hádala a často prý nebylo možný mě ani pořádně vzbudit. Tyhle noční můry či co to bylo trvaly asi dva roky co si pamatuju, nepomáhaly ani nějáký pilule na spaní od doktorky. Měla jsem společný pokoj se starším bráchou a když odjel do lázní, rodiče se báli, že to bude ještě horší. Paradoxně byl ale klid. Pak to tak nějak samo přešlo.
Až celkem nedávno mi došlo, z čeho celá tahle sranda asi vznikla. Brácha je starší o pět let a dostal k devátým narozeninám od dědečka švýcarský zavírací nůž. No a jednou jsme se hádali o nějakou ptákovinu a on mi řekl, že mě v noci zabije. A pak se mi o něm docela často zdávalo no. Ani nevím, kdy přesně to přestalo, mám pocit, že když jsme začali chodit do školy a on na mě musel cestou dohlídnout.