Chtěla bych se podělit o zkušenost s teď už bývalým spolubydlícím a pokud možno vás poprosit, abyste to info pustili i vy dál do světa, protože podle všeho ten člověk takhle postupuje systematicky od bytu k bytu.
K věci - hledali jsme s přítelem spolubydlícího do volného pokoje v bytě, který máme pronajatý (všechno oficiálně, se smlouvou i povolením majitele jak má být), nakonec jsme ze zájemců vybrali jistého Marka Posejpala, který se zdál být solidním pracujícím člověkem, který nemá po rozvodu kde bydlet.
Nastěhoval se, podepsali jsme smlouvu, ve které bylo řečeno, že při podpisu má složit první nájem a kauci. Všechno si prostudoval, odsouhlasil, podepsal a prohlásil, že si ještě ten den vezme v práci zálohu a vyrovná to (to je za mě první WTF okamžik), následně přišel "z práce" s tím, že mu zálohu dát nemohou, protože už jsou mzdy uzavřené a spočítané (logický argument na přelomu měsíce, to bych ještě pochopit dokázala), tudíž že si chtěl vybrat z účtu, ALE že prý mu zítra vyprší kontokorent a tak tam musí ještě dodat nějaké peníze, aby nám mohl tedy pozítří vrátit a vše zaplatit protože v Praze nikoho nemá a blablabla. Inu, řekli jsme si, bydlí tu, nikam nám s tím neuteče, a (i když ne s klidem) mu potřebné 3k půjčili. Následoval kolotoč výmluv na všechno možné, co se proti němu spiknulo, který vyvrcholil tím, že jsme si od něj nechali podepsat směnku na dlužnou částku a probydlené nájemné a řekli mu, že se má sbalit a vypadnout.
Jako třešnička na dortu pak je tu několik faktů:
a) Během stěhování (stěhovali jsme se do bytu ve stejný den jako on) se mi z peněženky ztratila tisícovka. Teď už tedy asi víme kam, že...
b) Dnes jsem zjistila, že si také pomohl z našich potravinových zásob (nějaké poměrně kvalitní masové a rybí konzervy "na horší časy", domácí zavařeniny a plechovka karamelového salka, na které jsem dnes kur** fix při všem tom splínu dostala chuť a nenašla, tudíž si to kafe holt dám hořké. grrrrr)
c) Hledali jsme nekuřáka, ale panáček nejen že kouřil a smrděl jak tabáková plantáž po požáru, ale dokonce si párkrát vypaloval pysk přímo v pokoji bez ohledu na to, že v bytě je mimino.
Takhle se zachoval, i když viděl a musel pochopit, že nejsme žádní boháči a že prostě tak akorát vycházíme, tudíž že nás takovým chováním může dost solidně ohrozit. Celou dobu se zaklínal dvěma mantrami - "se mnou si nedělejte starosti" a "já už to chci mít vyřešené/v pořádku/vyřízené", na tyhle dvě věty jsem si během dvou týdnů vypěstovala solidní alergii
Zpětně vzato, naprosto se nechoval jako člověk, který chce v tom pokoji bydlet, přinesl si jen pár svršků a deku (co se vešlo do jedné sporttašky), nijak se nezajímal o to si pokoj zútulnit, zabydlet, uklidit, nestaral se o to, jestli bude mít nějaké místo v kuchyni, do práce chodil (opět s všemožnými výmluvami) ve velmi prapodivném režimu, tudíž jsme došli k tomu, že práci nejspíš ani nemá a že u nás nechtěl bydlet ale prostě pobýt jen tak dlouho, než ho vyhodíme a pak si najít nějaké jiné hlupáky.
No a co teď? Směnku jsme postoupili vymahačům, podali trestní oznámení a nezbývá nám než čekat a doufat, že ho doženou. Kdybychom tak ještě mohli zajistit, aby to už nikdy nezopakoval nikomu dalšímu.
Tudíž kdo pronajímáte, sháníte spolubydlící v Praze - bacha na individuum jménem Marek Posejpal. Sice hledá "nekonfliktní spolubydlící", ale nejspíš si plete nekonfliktnost s blbostí a ochotou nechat si kálet na hlavu.
(podotýkám, nejedná se o jeho jmenovce, který podváděl v luzích a hájích pražských čajoven, toho přítel bezpečně pozná)