JORIM: kdyby někdo věděl jak to dělat správně, je to na nobelovku ve všech oborech současně. jediné, co víme jistě, že současný model je tak špatný, že na sebe začíná nabalovat skoro masovou kriminalitu - predátorské časopisy a konference, podvodné společnosti prodávající recenzenty a posudky, hekování internetových stránek časopisů a následné podvodné publikování, nemluvě o podvodech samých výzkumníků při publikování pod silným publikačním tlakem. jako všechny sociální problémy má tohle jen špatná a ještě horší řešení, teď se snaží všechny zainteresované strany hledat to špatné řešení, protože to stávající je velmi špatné.

MAKROUSEK: jasně, dokládá to třeba fakt, že tak ženy mají o 15 % kratší platy

JORIM: Ve statni sprave se odmenuje podle delky vousu? Zajimave tvrzeni.

JORIM: Kafemlejnek neměl sloužit k výpočtům typu "Franta je o 15% výkonnější než Pepa", ale k odlišení aktivní špičky od spících krasavic. Jemněji to hodnotit z roku na rok je pitomost. Je to pak jako hodnotit víno v lahvi předem podle cukernatosti hroznů v půli srpna.
Rozdělovat peníze na vědu lze mnoha způsoby, rozdělovalo se i před kafemlejnkem. Kafemlejnek byl ovšem z původně dobrého nápadu "dotažen" tak, aby ho uměla použít i cvičená úřední opice a ještě si mohla pochvalovat, jak "objektivně hodnotí vědu". Objektivně to lze (možná) dělat s odstupem tak 20-50 let, podle oboru. Počítat ale přes posledních třeba 5 let vědecký "výkon" jemněji než dobrý-běžný-slabý je číselná magie.

JORIM: uděláme z vědy náboženství a přihlásíme univerzity jako církevní objekty. následně zažádáme o nějaké ty restituce.

JORIM: Zaplatí se to ze vtipů

JORIM: Hmmm, ktere slovo nechapes ve slove zrusit?

JORIM: Není třeba nic vymýšlet, spíš rušit. Zejména u nás by pomohlo zrušit kafemlejnek v podobě otrocké tabulky pro úředníky a nechat ho jen jako vodítko, tak, jak byl původně zamýšlen.
Ale to by znamenalo odebrat nějaké pravomoce úřednímu šimlovi a to se v teorii proklamuje, ale v praxi nenosí...
Stejně jako myšlenka, že není dobré nechat poklesnout institucionální prostředky na výzkum pod 1/2 až 2/3, to je dnes pro spoustu lidí něco jako neslušný návrh.
Ale asi jsme OT.

RAGUPKI: Já v tom systému vycházím přinejmenším obstojně. Ale to neznamená, že mě nesere - například proto, že nutnost honit publikace vede k tomu, že i skupiny, které před 15 lety publikovaly jeden-dva pořádné souhrnné články do roka, jich teď publikují třeba pět, kde je potřeba pak složitě hledat, co je sakra zrovna na tomhle nového. A to i když si ta skupina drží dlouhodobě stabilní úroveň. A velmi mi vadí, že mě systém nutí stejně hovadsky jít po "malých/nejmenších publikovatelných jednotkách".

ARCHIMEDES: Názor na systém hodnocení vědy vždy silně koreluje s tím, jak z toho dotyčný subjekt vychází. Nalezení argumentů pro a proti je jen prostředkem :-)