SUMIE_DH: To by byly ovšem krásné slovní úlohy! "V kuchyni je osm zásuvek, každá o napětí 230V. Kolik je v kuchyni napětí celkem?" "Jeden radiátor vytopí obývací pokoj na 20 stupňů Celsia. Na jakou teplotu vytopí tentýž pokoj tři radiátory?"

To tak jednou vystupovali u nas nějací komedianti s vodníma živočichama a slibovali "Úžasnou podívanou v nádrži o objemu 20 000 litrů!!!". Lidi kupovali lístky jak vzteklí a pak byli zklamaní, že to bylo mrňavý. Kdyby tam poctivě napsali "o objemu menšího dětského brouzdaliště", že jo... přesné číselné rozměry jsou často nepřehledné a matoucí.

TRISSIE:

Neco jako https://eurozpravy.cz/...cky-uderi-vybojem-o-sile-az-tri-zasuvek-lovi-i-mimo-vodu-a-vdechuje-kyslik/ ?

Já se na rovinu přiznám, že i když jsou ty přirovnání takový blbý klišé, tak sem za ně docela vděčnej. Mám voko jak z kašparovy krávy a mám problém odhadnout i jen desítky metrů, ještě větší problém pro mě je představit si plošný míry v řádu desítek nebo nižších stovek metrů, natož 6000 km², to mi prostě fakt už nic neříká (a to nemluvím o objemech, to sem úplně prdeli). Ale mám jakž takž představu o velikosti Vysočiny, takže přirovnat ten ledovec k ní mi ho dá do souvislostí, který znám. Z pro mě abstraktního čísla se stane něco s konkrétním významem. Takže já bych to nezatracoval byť za cenu občasného sčítání teplot.

TRISSIE: to... je asi jako kdybys tvrdila, že jen protože nějakej blbec použije výraz "2000 miligramů" místo "2 gramy", tak nemá smysl používat řády odlišující předpony. Tzn. to že někdo něco používá špatně není zrovna dobrý argument pro to že by se to nemělo používat vůbec.

TRISSIE: což při inteligenci onoho trouby (teploty sčítáme, ž'áno) dává teplotu horkovzdušné trouby

a) 11,6 K (teplota, při níž 9 z 10 eskymáků zlomí psa v zatáčce o ostrosti rovné přemostění mezi Bělou p. B. a Ml. B.)
b) 11 °C, což je tepelná hranice pitelnosti piva Osratvar
c) 20 °F, což je teplota, kdy nemá cenu jít z hospody domů bez rumu na cestu

SIRIEN: protože jakmile tuhle Pandořinu skříňku otevřeš, tak ti někdo začne plodit přirovnání typu "Slunce má povrchovou teplotu jako 500 horkovzdušných trub" - tento konkrétní článek se mi už nedaří najít, ale opravdu jsem ho četla.

Psychics: Last Week Tonight with John Oliver (HBO)
https://www.youtube.com/watch?v=WhMGcp9xIhY

A mathematician walks into a bar, orders a pint. A second boffin walks in, orders a half pint. Third one walks in, orders a quarter pint. Fourth walks in and ... "Hold it right there, jokers," says the bartender, and pours two pints.

Takovej šťouravej dotaz... za předpokladu, že:

- lidé mají fakt špatné intuitivní chápání abstraktních jednotek, zejména, když těmto předchází mnohaciferné číslo, o tom když se k tomu případně ještě přihodí nějaká předpona ani nemluvě
- kvalitní novinář (resp. autor obecně) se snaží i o co největší srozumitelnost textu a co nejsnazší představitelnost předávané informace
- v těhle článcích obvykle nejde o nic exaktního, ale bohatě stačí když si čtenář odnese nějaký rámcový dojem rozměru / hmotnosti / množství atp. přičemž požadovaná přesnost je spíš "správnej řád" než cokoliv jemnějšího

...cože je vlastně na těch fábiích, stadionech, slonech atp. špatně, že se do toho pořád posílá taková hrozná kanonáda jízlivostí a sarkasmů?

ATUARFIK: Vysocina se prestala pouzivat loni na doporuceni Ceskeho metrologickeho institutu, protoze dochazelo ke kolizi s vedlejsi jednotkou hmotnosti "jeden salam Vysocina" (roven 1 kg).

Ja si teda myslim, ze to s tim Karlovarskym krajem je blbost. Protoze Karlovy Vary a okoli jsou zname svymi mineralnimi prameny, a na takovem ledovci to bude spis sladka voda. Takze by to mel byt spis jiny kraj, treba liberecky kraj, viz Jizera a Machovo jezero. Ti novinari fakt nic nevi...

NEON5: Netuším, vy jste tady vědci, vy musíte vědět, jestli je Karlovarský kraj jednotka objemu nebo délky. Dřív se používala Vysočina, to byl obsah plochy, tak nevím, jak se to převádí.

ELIJEN: Kolik myší?

AXTHEB: Ne, všechny šatny mají vedle na Plzeňsku.

ELIJEN: To mají na Karlovarsku slušný zázemí, vejde se tam mimo těch hřišť ještě něco?

ATUARFIK: To je přibližně 200 tisíc fotbalových hřišť. Nemáte zač!

To vy jste si tady tuhle stěžovali, že se jako jednotky používají fotbalová hřiště? Tak je to dobrý, už mají nové.

LYCO: K tomu pochopeni je dobre si uvedomit, ze slapove sily nezpusobuji jen priliv/odliv, cele to kosmicke teleso se deformuje. A kazda deformace muze byt plasticka (tedy nevratna, ta mechanicka energie se ztrati do tepla) nebo elasticka (planeta/mesic se "napruzi" a chce se vratit zpatky do puvodniho tvaru). Ja do techle veci nedelam, takze nedokazu rict, v jakem pomeru ta plasticita/elasticita je (tipuju, ze elasticita bude mala, ale asi uplne zanedbat nepujde). At tak nebo tak, tyhle deformace tuhych planet zpusobuji brzdeni tech planetarnich pohybu tak dlouho, dokud se nedostanou do rezonance. (Kdyby ta planeta byla z kapaliny s nulovou viskozitou, tak zadna brzdna sila nevznika.)

S tim Merkurem je to slozitejsi, ale celkem rozumne je to vysvetleno na wiki ( https://en.wikipedia.org/wiki/Mercury_(planet)#Spin%E2%80%93orbit_resonance ). Ve zkratce je to diky velke excentricite Merkurovy obezne drahy: kdyby mel skoro-kruhovou (jako ma Mesic), tak by mel spise vazanou rotaci (1:1), nez to co ma (3:2).
Obecne (jako s kazdou rezonanci ve fyzice) jsou pomery malych celych cisel stabilnejsi, takze ten pomer 3:2 proto asi bude celkem vzacnost - tipuju, ze by bylo snazsi Merkur z takove rezonance vytrhnout, nez kdyby mel 1:1.

TEAPACK: Naše placatá Země žádnou gravitaci nemá. Jen díky obvodové rychlosti (při pohybu kolem Slunce) se držíme na povrchu.

Proto jsou taky lidé jen na jedné straně. Z té druhé už opadali, protože je nic nedrželo na povrchu.

PAN_ILFORD: Vsechna obihajici pevna telesa k tomu maji tendenci, protoze to je proste dusledek toho, ze na privracenou stranu pusobi vetsi gravitacni sila nez na odvracenou (slapove sily), takze tak vznika moment, ktery rychlejsi rotaci brzdi a pomalejsi zrychluje. Telesu s vazanou rotaci se vlastne nemeni slapove pusobeni (kdyby na Mesici byla more, tak by tam nebyl periodicky priliv a odliv, proste by byl napr. na privracene porad priliv). Tohle plati hodne u pevnych planet a mesicu, u hvezd to logicky nebyva tak vyrazne, ale taky jsou takove, co maji takhle vazanou rotaci.
Dokonale by to bylo jen pro presne kruhovou obeznou drahu a bez pusobeni dalsich teles atd., pak by slapove sily zadny moment nevyvolavaly. V realu se ale Mesic celkem vrti a vykonava hned nekolik modu techto pohybu, rika se jim librace.

PAN_ILFORD: Nemaj. Zalezi na rotaci. Navic neni to tak, ze se nepohne ani o milimetr.

Měsíc je v synchronní rotaci se Zemí, což znamená, že jedna strana Měsíce („přivrácená strana“) je stále obrácená k Zemi. Druhou, „odvrácenou stranu“, z větší části nelze ze Země vidět, kromě malých částí poblíž okraje disku, které mohou být příležitostně spatřeny díky libraci. Většina odvrácené strany byla až do éry kosmických sond zcela neznámá.[3] Tato synchronní rotace je výsledkem slapových sil, které zpomalovaly rotaci Měsíce v jeho rané historii, až došlo k rezonanci oběhu a rotace (vázané rotaci).