GORYTHC: Restaurant na konci vesmíru :-)

TEAPACK: jen k tomu teda potřebuje magii a bylonebyliium.

MHO: a dokonce je i konzistentní ;)

PJT: Takže Pratchet vlastně vytvořil nejpropracovanější model plochozemě?

Dneska byl na Akademii věd Andrew Feustel a jedna otázka byla i na placatou zemi. Tak řikal (kromě jiného), že kdyby byla země placatá, tak by na okraji určitě byla vyhlídková plošina s restaurací.

QWWERTY: Taky máme slabší magické pole a slunce je dál, silnější a neobíhá nás:)

TEAPACK: dneska rano na me vypadlo z internetu tohle a tvrdili tam "They say there actually are heavily patrolled ice walls around the edge of the world."
bohuzel na FlatEarth wiki neni ani zminka o ozbrojene strazi a obranne linii, jenom ze je tam led a spatny pocasi :(

PJT: "Okraj je oblastí prosluněných ostrovů a pomalých, líných dnů. " vs. "Along the edge of our local area exists a massive 150 foot Ice Wall." :))

GAARQ: Možná to chce jen nastudovat příslušnou odbornou literaturu. K teorii ploché země existuje poměrně zajímavý článek publikovaný jedním z nejvýznamějších světových odborníků v tomto oboru [1], který rozebírá například problematiku ročních období a světových stran:

Na Zeměploše jsou samozřejmě dvě hlavní světové strany - Střed a Okraj. Plocha rotuje kolem Středu, a to rychlostí jedné otáčky za osm set dnů (podle teorie Reforgula z Krullu proto, aby se váha Zeměplochy rozložila stejnoměrně na každého ze čtyř obrovských býložravců), takže existují ještě dvě vedlejší světové
strany a to Posměr a Protisměr. Protože malé slunce ozařující Zeměplochu obíhá po stálé a kruhové dráze, zatímco se pod ním pomalu otáčí majestátní kotouč světa, každý snadno pochopí, že rok se na Zeměploše neskládá ze čtyř, ale z osmi ročních období. Léta jsou ta období, kdy slunce vychází nebo zapadá na nejbližším místě Okraje, zimy naopak období, kdy vychází a zapadá v místě posunutém zhruba o devadesát stupňů po obvodu Plochy.
Z toho plyne, že v zemích kolem Kruhového moře začíná rok Nocí prasečí hlídky, pokračuje prvojarem ke svému první slunovratu (Svátek malých bohů), dále proběhne prvopodzim a uprostřed roku přispěchá druhozima (známá také jako Pootočna, protože slunce vychází po směru otáčení), sedící obkročmo na dni Krutolivu (krutého přílivu). Následující druhojaro, v patách s druholétem, a přesné tři čtvrtiny roku označuje noc Všech ladem ležících - jediná noc, ve které podle pověstí všichni mágové, kouzelníci a čarodějnice zůstávají v posteli. Lijáky končí a mrazivé noci nás postrkují k prvozimě, neboli Protiotočně, v jejímž srdci hnízdí jako ledový šperk Den prasečí hlídky. Slabé slunce ovšem nikdy nestačí dostatečně vyhřát krajiny kolem Středu, takže ty jsou neustále sevřeny v krunýři permafrostu. Naopak Okraj je oblastí prosluněných ostrovů a pomalých, líných dnů. Samozřejmě, že poplošný den má osm dnů a poplošné světelné spektrum se skládá z osmi barev. Osmička je na Zeměploše všeobecně číslo nedozírného okultního významu a žádný čaroděj je nesmí nikdy vyslovit. Zatím nevíme přesně, proč jsou výše uvedené věci tak, jak je uvádíme, ale pomáhají nám alespoň zčásti pochopit, proč na Ploše nejsou bohové ani tak uctívání, jako spíš obviňováni.

[1] PRATCHETT Terry, 1983, The Colour of Magic, s. 8-9, ISBN 0-86140-324-X

GAARQ: tak jsme se studenty na semináři zkoušeli namodelovat aristarchův experiment na ploché zemi. mission impossible. člověk si teprve při takové činnosti uvědomí, jak zoufale nesmyslný ten model je. jak jim tam fungují fáze měsíce? jak vysvětlí polární noc a den? zatmění? jistě, člověk něco při tom gúglení najde, ale vysvětlení jednoho není konzistentní s vysvětlením druhého... takže zůstávám kuloblbem čiliž globetardem :)

oh, yeah

Dovolím si v rámci učené diskuse o plochosti planet jeden z mých nejoblíbenějších:

Nejrychlejším zvířetem Zeměplochy je výjimečně nervózní Nevyzpytatelný puzuma, který se pohybuje tak rychle, že téměř dosahuje rychlosti zeměplošského světla, které, jak víme, se v silném magickém poli Plochy pohybuje relativně pomalu. To znamená, že když vidíte puzumu, on tam už ve skutečnosti není. Většina samečků puzumy hyne velmi mladých na následky akutních vykloubenin, způsobených rychlými starty za samičkami, které tam nejsou, a velké procento z těch, kteří přežijí, páchá sebevraždu následkem frustrace z neschopnosti odpovědět na volání divočiny. Zbytek z nich pak umírá na základě Totenhorova zákona nejistoty, protože puzumové nejsou schopni současně zjistit, co jsou zač a kde se právě nalézají, a jejich rozkomíhané soustředění neblaze působí na jejich psychiku. Jediné chvíle, kdy si puzuma uvědomí vlastní identitu, jsou ty, kdy odpočívá zahrabaný deset patnáct metrů v hromadě štěrku, který zbyl z hory nebo kopce, do nichž narazil rychlostí světla. O puzumovi se říká, že je velký zhruba jako leopard s velmi zvláštní černobíle kostkovanou kožešinou, i když pozůstatky těch několika jedinců, objevených zeměplošskými učenci a filozofy, sváděly vědce k prohlášení, že puzuma je obvykle plochý, velmi tenký a mrtvý.

SALVATOR: Hello, Salvator! -> Hell-o-salvator -> Hell-o-salvatore -> Pekelný zachránče! Neboli každý anglický pozdrav je pekelný! :)

SALVATOR: Myslel jsem, že pro obyvatele 17.století je z piekla každý kotek...

SALVATOR: Jsou okamžiky, kdy lituju, že rozumím polštině...