ALCATOR: To mi připomíná historku jak kolega zkoušel studenta z teorie pohonů. Když se student pořád nemohl dopočíst protože udělal botu a vycházela mu ve jmenovateli nula, na neustálé dotazy zda si opravdu myslí že proud odporem 10 Ohm může být nekonečný odpověděl: "Já jsem zvyklej to počítat na kalkulačce". "Dobrá, tak si ji vyndejte." Po naťukání zíral na hlášku Err. "Tak co si o tom myslíte? "Asi jsem to špatně zadal." Opět Err. "Asi mám vybitou baterku, nepujčil byste mi jinou?" Kolega se začal skvěle bavit, tak mu půjčil svojí. Opět Err. "Asi máte taky špatnou baterku!" "Tak to se omlouvám, tak přijďte příště s nabitou kalkulačkou...." odvětil s úsměvem kolega...

V matematice, hlavně v teorii množin a matematické logice, se vedou spory o to jak by to s nekonečnem mělo být. Část matematiků by chtěla dále pokračovat v podstatě v tom co dělal Cantor a pracovat s aktuálním nekonečnem. Jsou ale i snahy to odbourat a mít jen potenciální nekonečno a dokonce i nemít žádné. Není to totiž objektivní otázka, ale jde o výběr axiomů teorie množin, kde různé sady axiomů pak vedou k různým matematikám. Dokonce jsou lidé, kteří nechtějí mít jednu matematiku, ale prostě jich paralelně zkoumat několik.

Většina věcí které známe my (předpokládám běžné VŠ vzdělání max někde na PhD úrovni) používá nekonečno spíše jako symbol a zjednodušení zápisu a často by to šlo udělat i bez něj. Takže matematika bez nekonečna by byla prakticky stejná jak ji známe, jen jinak zapsaná.

SELECTOR_IX:Tak on HNILOB sice uvadi ze rikali ze v matematice, ale spis tam rikali, ze ve fyzice. V matematice je nekonecno "v pohode". Ale jakmile mas ve fyzice nejakou teorii kde je nekonecno, tak to realne znamena, ze ta teorie neni "uplna".

SEJDA: ...tak doktor Pšenička je to! Né černá díra, ale velký třesk. Su debil omlouvam se.

ENDER:

SIRIEN: spis si to predstavuju jako nakladak a celej stab :)

ENDER: kameraman skočí 5 minut před nim, letadlo udělá kolečko nebo dvě, pak skočí on, kameraman dole už má sbalenej padák a vybalenou kameru, ne? :)

MHO: trosku mi to pripomina kamarada, ktery v iraku na zakladne vedl diskusi s amikama o tom, ze bear grylls neposkytuje idealni navody na preziti v divocine. Trosku zabraly argumenty o tom, ze kdyz skace nahodne na padaku do divociny, je zvlastni, ze na zemi na nej ceka kameraman. Soucasne velmi casto neuveritelne plytva energii...

MHO: Pokud pamatuji, tak v knize je, že to za specifických podmínek lzeX. Ale je šance, že se zesereš. Když je teplo, nebo konzumuješ teplé, je to téměř jisté(konkrétně, že to někdo zkusil a prošlo mu to a jiný se jindy krutě zesral). Takže jste to experimentálně potvrdili. :-)
To že vás do toho navezl všechny není experiment, ale...

PJT: Velmi zajímavé. Není to vědecké, ale možná někoho pobaví, jak jsem se s existencí pana Pavlíčka seznámil já. Snad prominete mírný offtopic. Jenom chci potvrdit tu tezi o tom, že je to velmi svérázná postava. A nebezpečná.

Jezdili jsme na hory v partě. Takové ty přechody Rumunsko, Karpaty, Norsko, Rusko. Typicky týden až dva s batohem na zádech, kdy si neseme všechno. Vaření se ve skupině centralizovalo a většinou nákup zajistil jeden člen. Ostatní si nesli jen sušenky, čokolády a tak. Bohužel se stalo, že pověřený člen propadl před expedicí kouzlu knížky pana Pavlíčka "Člověk v drsné přírodě." Ovlivněn touto naučnou literaturou zkusil malý experiment. Konkrétně, že člověk potřebuje prakticky jen rostlinný olej a kroupy. A že je to velmi efektivní v poměru výživová energie/váha. Takže když jsme v Rumunsku vylezli z vlaku a přebalovali jsme batohy, tak každý dostal dvě lahve slunečnicového oleje. Bohužel jsme to prohlédli až večer při prvním vaření po nástupu nahoru. A to už bylo pozdě.

A tak jsme podle doporučení pana Pavlíčka přešli Fagaraš na oleji a kroupách. Většina z nás se zesrala způsobem, který nebudu popisovat. Naše večerní ležení smrdělo a já jsem měl pak asi rok averzi k oleji.

Knihu jsem pak přečetl a vlastně jsme dopadli dobře. Zaujal mne například experiment, kdy zkoušel přecházet tuším Grónsko na alkoholu. Ten je také energeticky vydatný.