ARCHIMEDES: a teď si představ, že takhle přesný čísla generujou projektanti na základě vágních odhadů nějakýho kolíka u vrtačky, kterej se "snaží" posoudit geomechanický vlastnosti hornin, který lítají těch 20-30% minimálně. k tomu pak ještě přidají keofecient jistoty a staťák je na světě.
samozřejmě když jsou na to peníze a poptávka, dají se udělat laboratorní rozbory na neporušených vzorcích, jenže ten pak reprezentuje hodnoty pro nesmyslně velkou plochu/úsek. občas může reprezentovat i nepříbuzný materiály.
úplně stejně to funguje i v hydrogeologii. pokud nejsou peníze na hydrodynamickou zkoušku, tak se koeficient filtrace odhaduje v řádech podle "předpokládaných"/obvyklých vlastností materiálů. a pak z toho zase někdo počítá přesný čísla.

KENJIRO: Protože:

BROUKOID: já si ještě vzpomínám, že v nastavení koeficientů bylo potřeba zohlednit i to, jestli je daný prvek kritický pro funkčnost a jak snadno je nahraditelný (uváděli to na příkladu uchycení zrcátka tramvaje - že tam stačí koeficient těsně nad 1, protože bez zrcátka tramvaj furt jede a navíc jde jednoduše navařit nové - oproti třeba uchycení jeřábu, kde jsou ty koeficienty řádově vyšší).
Ale taky jsem do konstrukce nešla, takže praxi neznám.

MAKOSHARK: S těma kreativníma řešeníma někdy mívají problém učitelé. Na střední nám onemocněla profesorka matematiky a dostaly jsme jinou, která neuznávala postupy který neučila. Dostal jsem z několika písemek za 5 ačkoliv výsledky byly správně, jenže postupy jsem měl jiný, pro mě jednodušší, než nás učila. Do teď si vzpomínám jak mi vysvětluje že i²⁵ si musím rozepsat jako i² x i²...... x i¹ a pak to roznásobit. A já se ji marně snačil přesvedčit že stačí 25 vydělit 4 se zbytkem a ten zbytek představuje tu hledanou mocninu.

ARCHIMEDES: toleranci si nepamatuju.. je dost mozny ze vstupni hodnoty davaly nejakej "rucne spocitatelnej vysledek" typu 15.25 apod - to si zpetne domejslim podle toho, ze si nepamatuju ze bych se toleranci nejak trapil..

Jinak co se "empirickejch koeficientu" tyce - na strojarne sme meli na skoro kazdou konstrukci "bezpecnostni koeficient" - jeho hodnoty byly v tabulkach, nicmene taky takovejch "vagnich" (tj. neco jako "automobilovy prumysl", "zemedelstvi", "vojenska technika", atd) - nicmene to plati pro konstrukci.

Co bylo v ty pisemce z mechaniky tekutin byly spis veci fyzikalni - jako napr. (vymejslim si - nepamatuju si to):
- jakej bude pokles tlaku v potrubi ktery bude mit takovej a takovej tvar
- jaka bude rychlost plynu na vytoku z lavalovy trysky pri takovejch a takovejch podminkach
- atd.

- tj. tam byly hodnoty ktery bezpecnostnima koeficientama zatizeny nebyly (vetsinou) - spis to byly hodnoty, ktery by mohly bejt vstupem pro vypocet nejaky konstrukce, kde by se pak uz samozrejme bezpecnostni koeficienty pouzily..


A kdyz uz sem zase u "bezpecnostnich koeficientu" - hodnoty se bezne pohybovaly mezi 2-10, pricemz ta hodnota byla hodne ovlivnena mnoha faktorama:

* jak moc se da verit tomu, ze hodnoty vlastnosti materialu platej pro kazdej kus (napr. valcovana ocel podle normy XY ma vlastnosti stejny at je vyrobena v zime nebo v lete, v nemecku nebo v cesku; a napr. u betonu uz je rozptyl vlastnosti vetsi)
* jak moc zalezi na hmotnosti (letadla muzou mit 2-3, zemedelska technika klidne 20 (muj odhad))
* jak moc zalezi na bezpecnosti (vytah bude mit vic nez sekacka na travu..)
* v jakym prostredi (z hlediska namahani a opotrebeni) se to bude provozovat (laborator vs. zemedelstvi)
* jak moc dobre se da dana vec spocitat/nasimulovat
* atd, atd.

Nicmene to sou 20 let stary informace.. mozna je to dneska jinak.. ve strojarstvi sem nezustal..

BROUKOID: Jakou dal toleranci na výsledek? Inženýrský přístup je (co pozoruju, co se částečně mezi strojaři pohybuju) spočítat to, výsledek uvést na nesmyslný počet cifer (ve fyzikálním praktiku bych to studentům vrátil k zaokrouhlení) a pak kouknout do norem a přidat čistě empirický koeficient jistoty ve výši tak 30-400%. Funguje to, ale to lovení přesných hodnot mi stále nepřestalo připadat komické.

SUCHRE: ja sem znal 2 skutecny lidi, co meli podobny pristupy:

- jeden na zakladce - pouzival ruzny kreativni metody v geometrii a v matematice, ktery davaly spravny vysledky, aniz by musel pouzit to, co ucitelka zjevne chtela aby pouzil - napr. misto aby kreslil rovnobezky pomoci dvou trojuhelnikovejch pravitek ktery by posouval po sobe udelal jednu caru, na ni vycentroval trojuhelnikovy pravitko pres rysku a posouval ho po rysce (samozrejme za 5). Vim ze to neni nic "super-kreativniho", ale nesedel sem blizko nej a malokdy sem zachytil detaily - jenom to jak se hadal s ucitelkou ze vysledek ma spravne :)

- a druhej na stredni - vytacel matematikarku k silenstvi, protoze resil numericky ulohy, ktery sme mely vyresit symbolicky a pak dosadit hodnoty.. mel tehdy (cca 1991-1995) programovatelnou kalkulacku a slo mu to celkem dobre, i kdyz vysledky vetsinou byly cca o 1-5% jiny - taky neuspel, prestoze nektery metody byly opravdu kreativni (vesmes numericka integrace/derivace a "fitovani" na ruzny jiny funkce)
(mimochodem ted je programator.. zadny prekvapeni)

A mimochodem na CVUT strojarne sem zazil neco opacnyho - pri pisemny casti z mechaniky tekutin nam zkousejici rekl, ze pokud nebudeme mit numericky spravnej vysledek, naprosto nebude zohlednovat to ze mame treba dobre postup a jenom sme udelali numerickou chybu (tj. presnej opak nez u jinejch predmetu, kde sem klidne mohl mit za 1 kdyz sem nekde ke konci udelal "jenom" numerickou chybu). A nejzabavnejsi bylo, ze to oduvodnoval tim, ze jednou v iraku (za irako-iracky valky) byl u ropnejch poli a dozvedeli se ze relativne blizko rozbombardovali prehradu a musej rychle udelat hraz/zabranu, aby to nesmetlo vybaveni a lidi - a on mel spocitat jaky ma mit rozmery aby to vydrzela - a pokud by nevydrzela, tak to, ze mel spravne postup by jim vsem bylo na nic..

SUCHRE: Ano, podobně jako řešitel testu níže jako jeden z mála použil kreativitu oproti ostatním šprtům. Potřebujeme víc takových lidí!

KURE: Vsechny tyhle vymysleny historky (vcetne znamyho pripadu s teplomerem a vyskou budovy) jsou zalozeny na alternativnim reseni nepresnyho zadani. Jen nouma nepochopi vtip.

SUCHRE: a komise jsou uzkoprsý suchaři, neschopní pořádnýho zadání.

Pokud pominu, ze je ta historka s nejvetsi pravdepodobnosti vymyslena, tak dotycnej student je jako jeden z mala schopnej inovace a napadu. Ostatni jsou prumerni nerdi bez schopnosti myslet mimo nasprtany teritorium.

SEJDA: to neni citation, to je jen další Tvůj osobní názor. Tzn. stále platí - citation needed.

Co já vim, tak se za robota označuje jakýkoliv přístroj, který je schopný "autonomně" vykonat nějakou činnost, přičemž "autonomně" zde znamená, že přístroj v této činnosti není přímo veden operátorem (tj. nejde "jen o nástroj"). Tj. věc u které zmáčknu tlačítko a něco se začne točit (čepele, například) splňuje definici - a to dokonce i když tam není žádná elektřina (ale např. plynová bomba nebo jen pružina nebo závaží). Tj. stroj u kterého dojde k aktivaci a tento následně praští kladivem (aniž by tomu operátor dodal sílu nebo kladivo nějak vedl) definici splňuje taky. Je to primitivní robot, jistě, ale je to robot. (To mimochodem otevírá zajímavou otázku, kde je hranice oproti např. klasické pružinové pastičce na myši - což ukazuje, jak vágní hranice pojmů občas jsou, což je přesně ten ta věc, kterou v té storce dotyčný exploitnul a pointa celého vtipu.)

Btw. těch tvrzení kterými okolo máváš a které se mi hodně nezdaj je víc:
- "kontrolovaný počítačem" - proč by robot nemohl být čistě mechanický? S dost komplexními převody a tak by mohl i "reagovat na okolí". A vůbec:
- "reagovat na okolí" je nesmysl. Továrny sou plné robotů, kteří ani nemají žádné senzory, prostě je jen v nějakou chvíli něco spustí a oni něco udělají.

Tahle představa robota co má senzory, vnímá okolí a je vedený umělou inteligencí je dost redukcionistická a nesmyslná.


...a tohle téma tentokrát i mym přičiněnim už zas přestává bejt vtipný :/

kdyz si vemem puvodni Capkovou definici, tak zadny z tech robotu asi nebyl universalni, ergo meli je vyhodit vsechny.

GILHAD: tuhle jsme to počítali a kubík CO2 váží asi 2kg při pokojový teplotě. přirozeně k uhašení nepotřebuješ 100%co2 v atmosféře, stačí aby klesnul kyslík na 15%, tedy stáhnout jeho koncentraci o 5%.
SEJDA: robot může být jediný příkaz k přepážce CO2 z kontejneru. nemusí mít kolečka a anténky.