To mi připomnělo mého kamaráda, když si šel kupovat salám.
On: "Prosím dvacet deka Herkula."
Prodavačka" "Snad dvacet deka Herkulesa?"
(následuje delší výměna názorů, prodavačka se nenechává zviklat, kamarád má hlad)
On: "Tak jestli Herkulesa, tak jenom deset deka!"

naopak, navrhuju, aby se jezdilo nikoliv autobusem, ale autobem.

GENTIANA: Uz se mi to mnohokrat hodilo rozlisit u dat, ktera obsahovala radky s datumy a dalsimi daty, zvlast pokud ty datumy byly formatovany dle ruznych konvenci a bylo potreba je znormalizovat.

GENTIANA: nikdo, vyjma učitele češtiny, nebude po slovem dat, nebo data, chápat datum.
pravidla pravopisu jsou jako výdy pozadu za tím, jak se mluví.

GENTIANA: je hezké, že tě to tak nakopává, nicméně užitečné to určitě je. A pokud to někdo používá, tak si ve světle těchto nových poznatků (netuším, jak dlouho tomu je, co se v UJČ shodli na téhle změně) určitě nezaslouží rady o strkání si věcí někam a oslovování "barbaři". Pro mě to byla taky novinka a být tebou se spíš kaju, namísto dalšího výlevu tohoto typu ;)

GENTIANA: Ta věta, která může dělat komunikační problém, může být i dost jednoduchá. Například "máš v tom requestu špatná data" vs "máš v tom requestu špatný datumy". A jako vážně chceš v jazyce diskutovat, jestli je něco užitečné a elegantní? Běžně se to používá a je to mluvnicky správně. Další diskuze je zbytečná.

GENTIANA: ale to se podívejme ;)
https://prirucka.ujc.cas.cz/?id=263

U podstatného jména datum lze v některých typech textů (zvláště těch, v nichž je třeba rozlišit kalendářní a počítačová data) tolerovat i tvary mužského rodu, zejména v množném čísle, tj. datumy, datumů, datumům, datumy, o datumech, datumy, např. V uložených datech (‚údajích‘) se bude nejčastěji vyhledávat podle datumů (‚kalendářních dat‘).

ERGOSUM: Jéje, moje oblíbené antologie z totalitních dob.

Dovolím si volně citovat z jedné SciFi.
"Znáte čtvrtý prostorový rozměr?" zeptal se náhle.
Zamyšleně jsem mlčel. Pak jsem nesměle pronesl "Možná."
Popravdě jsem znal dvanáct rozměrů, ale netušil jsem, zda má na mysli některý z nich.

Najděte si hru Echochrome
zajímavá i ve formě videa.

HOWKING: Asi po obědě potřebuju pauzu, ale nevidím problém...

HOWKING: Záleží na přesnosti. Ale v principu ano.
BTW Přinesl jsem do soustružny plánek ďáblových vidlí s metricko-palcovými rozměry včetně Mobiových matiček, s tím, že jsem našel tenhle výkres a jestli by to zvládli. Zábava na celý den. (Tedy ne že by na to pustili mašinu :-)

SEJDA: Ale připomnělo mi to výborný vědecký humor z Wikipedie:

Air is the name given to the atmosphere of Earth. … dry air contains 78.09% nitrogen, 20.95% oxygen, 0.93% argon, 0.04% carbon dioxide, and small amounts of other gases.

Což se ovšem posčítá na 100,01. O kus vedle jsou podrobnější čísla, kde je dusíku 78,084 , a v poznámkách pak:

Two recent reliable sources cited here have total atmospheric compositions, including trace molecules, that exceed 100%. They are Allen's Astrophysical Quantities[5] (2000, 100.001241343%) and CRC Handbook of Chemistry and Physics[4] (2016–2017, 100.004667%), which cites Allen's Astrophysical Quantities. Both are used as references in this article. Both exceed 100% because their CO2 values were increased to 345 ppmv, without changing their other constituents to compensate. [zase, drtivá většina přibývajícího vznikla z kyslíku a ostatní složky zůstávají stabilní] This is made worse by the April 2019 CO2 value, which is 413.32 ppmv.[2] […] Two older reliable sources have dry atmospheric compositions, including trace molecules, that total less than 100%: U.S. Standard Atmosphere, 1976[6] (99.9997147%); and Astrophysical Quantities[7] (1976, 99.9999357%).