QWWERTY: Dlužno podotknout, že se jedná spíše o menšího nebo unaveného komára.
Standardní normokomár (m=2mg, v= 0.5 m/s) má kinetickou energii 2.5e-7 J. Tedy 1.5 TeV.

A to zanedbáváme potenciální energii a vůbec neuvažujeme o energii v případě srážky s antikomárem.

[ ZCR @ Vědci objevili ... Sláva zítřku! ]
částice o energii 1 TeV zhruba odpovídá jednomu komáru v letu. 6,3 PeV se rovná 6 300 TeV, takže rekordní antineutrino neslo energii hejna 6 300 komárů. Anebo energii jednoho výrazně hypersonického komára, který by letěl rychlostí Mach 8,2.

Už se na ni těším 3 dni doufám že nebudu zklamanej :o)

Teď na Č24 představoval moderátor večerní Hyde Park s profesorkou extragalaktické astronomie a podařil se mu humorný přebrept. "studium gamma záplesků" :)

Otázka:
Mohou za nevěru geny mužské či ženské?

Odpověd:
Povazuji toto téma za potencionalně nebezpečné, protože to není v impaktovaných časopisech, ale v časopisech, které lidi čtou.

Marek Vácha

sorry, jestli stary, nahodou jsem objevil a pak si vzpomnel, ze je tu tahle diskuze, do ktere moc casto nenahlizim.

za 1 miliardu let od současnosti [sic!!!] bude Slunce zářit tak silně, že v atmosféře Země začne klesat obsah oxidu uhličitého. Jeho molekuly absorbují tolik tepla, že se rozpadnou.
:: OSEL.CZ :: - Pozemská atmosféra si udrží kyslík možná už jen 1 miliardu let
https://www.osel.cz/11630-pozemska-atmosfera-si-udrzi-kyslik-mozna-uz-jen-1-miliardu-let.html
(obdobně i na webu ČT, protože to nablábolili v New Scientistu a odtud to teď všichni kopírují. Samozřejmě žádný podobný nesmysl není ani v abstractu na Nature, natožpak preprintu na Phys.org; jasnou kauzalitu neudávají, ale zřejmě se má zvýšit subdukce v uhličitano-křemičitanovém cyklu)

KAMAHL: Citační kroužky. Ty ocituješ tuhle doktorku, ona zase později tebe.

ARCHIMEDES: Možná jste to zpracovali tak pěkně, že to prostě lidi citují kvůli tomu. Na to žehrají někteří kolegové, kteří ač jsou zakladateli stěžejní měřící metody v oboru, mají zlomek citací co jiné navazující články (nutno říct světoznámých profesorů), které metodu aplikovaly na specifický pod-případ, ale to jim umožnilo sepsat mnohem polopatičtější kuchařku (a ještě prý s chybami) :-) Mnohdy hraje roli čitelnost a srozumitelnost. A pak, jak jsi říkal, to prostě jede setrvačností.

ARCHIMEDES: dříve nebo později někdo na VŠE objeví kolo, a bude z toho nobelovka

KAMAHL: To se stává i jinde.
Před deseti lety jsem jednomu studentovi nabídl mikroprojekt, když jsme si chtěli ověřit funkčnost zpracování dat z kontaktních úhlů za použití více kapalin (kápneš na povrch, změříš úhel okraje kapky k povrchu, dostaneš v ideální případě povrchovou energii). Student byl šikovný (na doktorátu počítá černé díry), naměřil pár modelových případů a porovnal několik různých teorií zpracování, která se hodí pro který případ (stáří těch teorií bylo tou dobou 23-60 let, žádné novinky). Mělo to hlavu a patu, tak jsme z toho sepsali malý článek na studentskou konferenci (sborník mírně recenzovaný, volně dostupný).
Pár let nic (jak se dá čekat), ale pak tu práci někdo náhodou objevil a od té doby se to v nějakých kruzích zařadilo mezi takové ty "standardní" odkazy, co se opisují z publikace do publikace (impaktované), a když jsem dnes koukal do Google Scholar, pro tenhle neimpaktovaný, v podstatě nepříliš objevný článek hlásí 143 citací (a stále přibývají), což je skoro 2x tolik, než má podle stejné metriky můj nejúspěšnější spoluautorský článek impaktovaný :D
Tolik asi ke skutečné hodnotě scientometrie...

ZCR: funguje, jen když studenti nejsou čuňata a neprasí na záznam ;) pobryndané ruličky byly běžné, že jsme tuto metodu vůbec nepoužívali.

KAERO: no to já bych podlepování naopak nedoporučoval, protože nejsi schopný zajistit homogenní nanesení lepidla.
Jinak srandičky srandičky, ale ono se to takhle fakt dělalo, a vážení s přesností na desetiny mg je rutinní záležitost

ZCR: za ucelem snizeni nejistoty vazeni bych doporucil nepouzivat lehky papir plotteru, ale minimalne podlepit kladivkovou ctvrtkou. ti technologicky vyspelejsi samozrejme muzou peak vyfrezovat do oceli, to se pak da vazit i beznou kuchynskou vahou.

GAARQ: imho je úplně nejlepší pík vystřihnout a zvážit, stará dobrá analogová metoda...

Já bych ještě pochopil, že někdo "objeví Ameriku", to mi přijde něčím jako úplně lidská chyba. Jakš takš bych i pochopil, že to projde review procesem (občas se stejná chyba může holt stát dvakrát za sebou). Ale fascinuje mě ten počet citací, to je pro mě něco těžko pochopitelnýho.

KAMAHL: V disertačce jsem se zabývala aplikací zpracování obrazů na nejen medicínská data, prostě mimo obor. Takových "objevných" publikací není v medicínských časopisech úplně málo. Vážně myšlených. Doktorát jsem doklepala v roce 2015, takže se bavíme o publikacích 2010 a mladších. Dílem je to způsobeno i tím, že v lékařství se publikuje úplně vše a ještě ochotněji se to otiskne. Jednou jsem dostala radu, že jestli chci snadnou publikaci, ať si seženu medicínská data a je vystaráno.

KAMAHL: článek doktorky tai jsem si přečetl a podle odkazů v článku evidentně není první lékařkou (lékařem) znovuobjevivší integraci ;) vzhledem k tomu, že jsem studoval chemii v době před běžným rozšířením PC, také jsme museli integrovat třeba pejky^TM v chromatogramu zaznamenaném na ruličce zlomocné, ale rozhodně jsme dřív měli dva semestry matiky, nemluvě o gymplu.

snad sem patří...

Medical researcher discovers integration, gets 75 citations | An American Physics Student in England
https://fliptomato.wordpress.com/...id=IwAR2cK_KYVR0nHa1y8IA90xPY4pm9haTSAqrHvx9GEGikpemnNBmA9_2YjRQ