SEJDA: Tak abych přispěl k znevtipňování: Elektronový měsíc se bude skládat z cca 10^53 elektronů (měsíc cca 10^23 kg / elektron cca 10^{-30} kg). Náboj elektronu je cca q=10^{-19} Coulombů, náboj měsíce tedy bude cca Q=10^34 Coulombů. Odhadněme elektrostatickou potenciální energii: Bodový náboj q ve vzdálenosti r od náboje Q má potenciální energii kqQ/r, kde k je cca 10^10, elektron na povrchu měsíce (poloměr r cca 10^6 m) tedy bude mít potenciální energii cca 10^19 J, všechny elektrony v měsíci dohromady tedy 10^72 J (tohle je dost odhad, ne všechny jsou na povrchu, ale pár řádů sem nebo tam ve výsledku nebude hrát roli). Dle formulky E = mc^2 tedy elektrostatická potenciální energie dodá elektronovému měsíci váhu cca 10^55 kg. Pro srovnání, naše galaxie má nějakých 10^42 kg. Tj. když tuhle hmotnost narveme do rozměrů měsíce, černá díra vypadá jako rozumný výsledek. Poznámka: Všechny výše uvedené výpočty jsou zcela jistě nesprávné, v těchhle energiích nejde použít nám známé fyzikální zákony a co přesně se stane záleží na tom, jak funguje kvantová teorie gravitace, což nikdo neví.

SEJDA: Ty pořád trváš na tom, že nějaké elektrony budou odlétat. Nebudou. Představa, že nějaké elektrony uniknou (a navíc se budou pohybovat jen radiálně), není OK. Neuniknou ani z běžné černé díry, natož z takhle supermasivní.
Prostě ty elektrony se pohybují téměř rychlostí světla (nebudu to počítat, ale těch devítek v 0.9999... bude fakt hodně), melou se tam, sráží, vzniká záření, z něj páry částice-antičástice, které zase zanikají, atd atd ... ale nic ven nemůže, ta gravitace všechno udrží stejně jako u každé jiné černé díry.


No, každopádně myslím, že už stačí. Prosím zavolejte mě i příště, rád opět vypomohu s odborným znevtipněním nějakého vtipu :-)

SEJDA: Přesně tak, urychlená částice může mít velmi významně vyšší hmotnost než je její klidová hmotnost. ( https://en.wikipedia.org/wiki/Mass_in_special_relativity#Relativistic_mass ) Takže hmotnost toho elektronového Měsíce bude daleko daleko větší než součet klidových hmotností všech těch elektronů, které ho tvoří. Protože ty elektrony budou muset mít obrovskou energii (což podle teorie relativity přidá celkové hmotnosti Měsíce).

STARE_CASY: kdyz pise o tom, ze protony jsou nezajimave. Ale elektronu bide radove vice. Tak mu jde o hustotu castic .. koncemtraci. Nemuze jit o klasickou hustotu, protoze ta, je ze zadani stejna jako ta soucasna.
Takze ma urcite pravdu GUMBA, kdyz pise o kvantovych jevech .. srazky elektronu by tam asi nebyly nic vyjmecneho.
Problem je, ze my nevime nico cernych dirach, donedavna jsme ani nevedeli, ze 2-3 hmotnosti Slunce (99% hmotnosti Slunce jsou protony) muzou byt dost .. Navic nikdo ani nevi co to cerna dira je, zname jenom jeji vnejsi vlastnosti .. takze mi v podstate cele to tvrzeni pripada jako vtip. Tedy vlastne podle teorie tresku tusime, ze cerne diry budou asi protony .. ale jiste to neni.
Nicmene, muzeme si takovy elektronovy mesic predstavit jako prak, ze ktereho jsou elektrostaticky vystrelovany elektrony velkymi rychlostmi, no a kdyz se srazi dva elektrony velkych rychlosti, premeni se jejich energie na svetlo. Svetlo by zase excitovalo jine elektrony atd. Nevim, proc by se to nemelo hnedka rozpadnout, a melo by to kolapsovat. Mne pripada, ze kazdy okamzik je vnejsi vrstva cim dal tim od spodnich vrstev. Nevidim nic, co by tyto vnejsi elektrony tlacilo nazpet.

HOWKING: ve skutecnosti jenom cca 21.5 roku, nicmene fskutecnosti 13.8 miliard let, protoze Heebicka je supersymeticky partner celyho vesmirku..

a tričko FAT EARTH SOCIETY furt nic :(

HOWKING: to asi nutně potřebuji...

bmw. mysleli jste někdy, že budete o věcech z internetu říkat, že jsou čtvrt století staré? :)

BROUKOID: Tyjo. To je tak čtvrt století staré! To je dávno, co jsem to neviděl!

takovyto zpusob vedeckych vtipu, zda se mi nestastny, tady to lip vysvetluje modifikovana libenska koule (Heebicka):

STARE_CASY: Ten princip je imho pořád stejný jako u těch kvarků a gluonů v protonu: i ta interakční energie mezi elektrony přispěje k celkové (relativistické) hmotnosti takového elektronového Měsíce. Je celkem jedno, jestli ty elektrony budou v klidu a interagovat spolu (mít obrovskou potenciální energii a žádnou kinetickou), nebo se rozpohybují (část té interakce se převede na kinetickou energii) atd. (V reálu se vždy rozpohybují, statický soubor elektronů není stabilní - to plyne už z klasického Earnshawova teorému.) V příspěvku do hmotnosti je to podle teorie relativity jedno a totéž.
Každopádně jak je elektron o víc než tři řády lehčí, takže jich tam bude podstatně víc než protonů, tím víc interakcí, větší energie, větší hmotnost...
Nevím, jestli se na tom nepodepíše i fakt, že zatímco u protonové Země by ty protony držely pohromadě kromě gravitace i díky jaderným silám (v reálu by možná ale asi zkonvertovaly na neutrony a vzniklé pozitrony někam vyfičely pryč, jako u neutronových hvězd), tak u elektronů žádná taková krátkodosahová přitažlivá interakce není a držely by pohromadě jen gravitací. (Nemám teď rozmyšlené, jestli přítomnost té jaderné interakce sníží energii. To by se muselo spočítat, jaké budou v obou případech rovnovážné vzdálenosti mezi těmi částicemi. Protože teoreticky může být energie elektronového Měsíce větší také z toho důvodu, že elektrony v tomto hypotetickém případě "zkondenzují" do výrazně menšího objemu než protony - a tím ještě více vzroste ta energie a potažmo hmotnost. Tipuju, že to roli hrát bude, když jim vyšla tak výrazně větší hmotnost - jinak by to bylo oproti protonům jiné jen o cca ty tři řády)
Ale jak je psáno v tom what if, klidně se může v takovém stavu už fyzika porouchat a bude se to chovat úplně jinak :)