KAERO: Podle mě je ten obrázek fyzikálně v pořádku, jen je potřeba pár dodatečných předpokladů:
1) při házení míče plive nebo cáká tekutinu, která způsobuje ty čáry za míčem (případně míč je zapálen a kouří),
2) Medvěd má velmi elastické zadní nohy,
3) a na začátku je medvěd k útesu přilepen nebo nějak jinak uchycen.
Ve druhém obrázku naznačené čáry ve vzduchu nemohly při neexistenci tření vzniknout jinak, než že jde o nějakou tekutinu vylučovanou medvědem nebo míčem, případně kouřovou (či podobnou jinou) stopu od doutnajícího míče nebo dokonce medvědových tlap. Každopádně medvěd tím míčem mrštil, a kdyby se míč mohl volně pohybovat (a neskákal po něm ten medvěd), musel by tudíž dosahovat při obratu větších výšek, než jak vysoký je ten útes (ze kterého jej medvěd hodil). Z toho lze usoudit, že během překonávání propasti se od medvěd od míče jednak poměrně dost odráží, a jednak se odráží dosti specifickým způsobem. Má za tímto účelem tak elastické nohy, že se stoupajícího míče dotkne už zhruba ve dvou třetinách výšky útesu, a odráží se velmi "měkce", zpočátku skoro vůbec, a postupně došlap zesiluje přesně tak, aby trajektorie míče imitovala situaci, jako kdyby míč skákal volně, jen s nižší energií. (To je krásně vidět na třetím obrázku, kde svou elastickou nohu dokonce již stihl bleskově zastrčit zpět.) Čili míč by volně vylétával do o něco větších výšek, o část jeho kinetické energie ho ale připraví medvěd svou elastickou nohou (při tlumení svého pádu), aby ji míči opět vrátil odrazem. To ale znamená (zachování hybnosti), že hybnost udělená míči medvědem na začátku scény je dostatečná na to, aby udržela medvěda ve vzduchu. Pak by ale musel míčem mrštit tak silně, že by to jeho samotného mělo ve druhém obrázku nadhodit. Musí tedy být nějak přichycen (což ostatně musí stejně, protože bez tření by se z té rovné skály nedokázal odrazit k prvnímu skoku).
Dva dodatečné předpoklady lze také nahradit jediným, ale méně realistickým předpokladem, který by uvažoval míč o několik řádů těžší než je hmotnost medvěda. Pak by odraz medvěda jen zcela zanedbatelně zakřivoval trajektorii míče. Na začátku by tak míči udělil hybnost jen směrem dopředu, což tedy příliš nekoresponduje s kouřovými stopami naznačenými ve druhém obrázku. Možná ale, že všechny ty naznačené stopy (jak medvěda tak míče) jsou kouřové. Můžeme tedy také dovozovat, že hoří jak medvěd tak míč ...