ROBIN_SNNS: ne, jenom 3. Na pořítání od 0 do 7 (000-111) ti stačí tři prsty, můžeš si to zkusit :)
Ano, rychlost světla je absolutní maximum a i tak je to pomalé. V reálu ti data lezou skrz vodiče a tak, nestačí jen přelézt, ale musí přetlačit všechny indukčnosti po cestě a nabít všechny kapacity po cestě (a při těhle frekvencích má jak indukčnost, tak kapacitu naprosto VŠECHNO a co jsme se naužili z Papírového Elektrikáře tam už dávno neplatí). Ale světlo si dovede představit každý, tyhle problémy v plné palbě asi jen pár lidí na zemi, tak jsem se spokojil se zastropováním :)
Když buňka umí držet jeden z osmi stavů napětí, tak si ty stavy můžeš očíslovat 0-7 a podle toho, jaký stav je tam právě teď řekneš, že v té buňce je to číslo. Když tam je řekněme 5 dílků napětí, tak tomu přiřadíme binární číslo 101 (dekadicky 5) a hned je vidět, proč 1 TLC nahradí právě 3 SLC. (SLC udrží jen jeden ze dvou stavů napětí, buď 0, nebo 1, tak na to stačí jedna binární číslice.)
Ona ta buňka sama o sobě taky není tak úplně jednoduchá, protože musí jít adresovat, zapisova, číst, napájet, připojovat na sběrníce a vůbec je okolo potřeba nejrůznější administrativní bordel a tak. A když někam dokážeš narvat 10^12 SLC buněk i s administrativním bordelem okolo, tak je to jen 1 Tb a potřebuješ jich 8 pro jeden TB diskové kapacity (pro RAM bys potřeboval 8x1024^4). Pokud na podobné místo dokážeš nahňácat TLC, tak ti stačí třetina čipů a to už je hodně viditelný rozdíl.
600 přepisů nevypadá moc, ale jak dlouho ti v běžném provozu trvá, než zaplníš celý disk, pak ho celý smažeš, pak zase celý zaplníš, pak celý smažeš a takhle celkem 600x? Protože zase nic není tak jednoduché, jak se na první pohled zdá a i pokud budeš pořád dokola přepisovat jeden sektor, tak se řadiče postarají, aby se ošoupaly všechny sektory tak nějak rovnoměrně. Protože i když to pořád voláš se stejným číslem sektoru, tak se pořád dostáváš na jiné buňky. Takže místo aby ti jako u HDD hlavičky vyklepaly díru do vrstvy na jednom fleku, tak si to tady s tebou hraje na schovávanou a ošupáváš to více méně rovnoměrně. Takže pokud na 1TB disk můžeš v průměru zapsat 600TB dat, tak je celkem jedno, jestli to tam sypeš rovnoměrně, nebo jestli všech 600TB sypeš jen na jeden jediný sektor, nakonec budou ty buňky ošoupané tak nějak nastejno. A nějaký OS do toho nemá moc co mluvit, tohle si dělají ty disky uvnitř a nikomu neříkají jak.
(Jasně furt tu všude hrubě zjednodušuju, ale jinak to není na jeden přispěvek, ale na několikaleté studium.)