JON: Některé moderní výtahy mají ty rozjezdy/dojezdy měkké.

Plus by se na tom dalo vypíchnout právě to zrychlení. Ať si všímá, že to cítí právě jen v tyhle momenty.

TEAPACK: vytah neni dobrej - poznas kdyz se rozjede a kdyz zastavi, takze vis, ze mezitim jede a potom stoji.

Dal by se na to imo pouzit takovej taborovej tricek:
Clovek si stoupne na prkno/sedne na zidli a zavaze si oci. Dva lidi chytnou prkno a reknou mu at jim da ruce na hlavu kvuli stabilite - pak ho zvednou - hlavy jim z jeho perspektivy klesnou a cejti zrychleni, jak je zvedanej, ale pak ho pomalicku spustej tesne nad zem (zrychleni z klesani se ztrati v nestabilnim vrteni prknem, jak ho drzej rukama), ale jsou u toho skrceny - hlavy/referencni soustava tak zustanou pro pokusnyho subjekta stale dole a on ma tak pocit, ze je furt vysoko nad zemi. Pak se mu rekne at seskoci dolu - on ceka ze je tak aspon 120 cm nad zemi, ve skutecnosti je tak 10 cm a vice ci mene vtipne se rozmazne.

S 4 letou dcerkou by to slo imho s zidli v jedom cloveku, zvedat ji opakovane, a ptat se ji, jak si mysli, ze je vysoko. Muze mit oci zavazany celou dobu a natocit to na telefon, takze sama pak uvidi, ze rika nesmysly - nema podle ceho poznat v jaje vysce zrovna je.

MEJLA77: ten výtah je na tohle ideální =) jen to chce něco novějšího - možná v nějakém OC, kde mají dvě patra parkovišť atp... =)

ALCATOR: A předtím si to vyzkoušej sám, ať ti při tom nezačne vřískat, že ta ručička poskočila, to by dost pokazilo dojem :)

SCHWAB:

Řekni jí, ať se dívá na hodinovou ručičku na velkých hodinách a sleduje, jestli si všimne jejího pohybu.

Hodinová ručička oběhne "planetu" (ciferník) jedenkrát za 12 hodin -- tedy DVAKRÁT RYCHLEJI než rotace Země (hodinová ručička je šílenec za volantem, který jede dvakrát rychleji, než je povolené!!!!! uááááá! -- zahrej divadlo)

Pokud nevidí pohyb hodinové ručičky, tak pak už zbývá jen uvědomit si, že Země se otáčí poloviční rychlostí.

SCHWAB: protože Země se neotáčí nijak rychle, dvakrát pomaleji než malá ručička na hodinách.

Samozřejmě lineární rychlost je ohromná, protože Země je ohromná, ale tu necítíme. Pokud bych musel vysvětlovat proč, asi bych zkusil zpochybnit to že spolehlivě cítíme pohyb: seděla už někdy ve vlaku když se rozjel vlak na vedlejší koleji? Protože tam já cítím že se rozjíždíme, i když to není pravda.
Případně ukázat, že (přímočarý) pohyb a klid je to samé, třeba takhle: https://www.youtube-nocookie.com/embed/zeqMsf66-mY

" proč necítíme, že se Země otáčí"
Když koukáme na jedoucí autobus, vidíme že jede, ale protože stojíme na zemi, zdá se nám, že země stojí.
Když jsme v autobuse, autobus nám neutíká pod nohama, ale okolí autobusu se kolem nás pohybuje.

BTW My to vlastně cítíme.
Tak jako otáčející se větrák dělá vítr, dělá ho i Země. To samé mořské proudy, nebo voda v opravdu velkých řekách a nestejně vysoké břehy.

A pak nastanou další otázky.

SULTHAN: když 4letá holčička říká, že to cejtí, tak to cejtí!

ASHLEY: to je dobrej princip! Jen budu muset najít nějaký, co jede fakt dlouho, aby v něm šlo konverzovat:)

ZCR: na základě dosavadních zkušeností: "on nic nepozná, vždyť je to jen plyšák. Hračka, víš?"


musí to jít nějak jednoduše na základě teze "když vědec nedokáže devítiletému dítěti vysvětlit, čím se zabývá, tak není vědec, ale šarlatán".

SCHWAB: hm, možná přes třetí osobu - například oblíbeného plyšáka: když ho vezme s sebou do auta, pozná ten plyšák jenom podle ní, že jsou v autě a jedou? No a stejně ona jenom podle Země nepozná, že letí vesmírem... (když to nepochopí, mohlo by ji to aspoň poplést :-D )

SCHWAB: Co výtah, ten by nepomoh?

SCHWAB: Protože je to stejný, jako necejtíme, že se hejbe vlak nebo auto, pokud se zrovna jeho rychlost nemění, ale za oknem vidíme ubíhat krajinu? Nic lepšího mě z fleku nenapadá.

ROBIN_SNNS: ne, jenom 3. Na pořítání od 0 do 7 (000-111) ti stačí tři prsty, můžeš si to zkusit :)
Ano, rychlost světla je absolutní maximum a i tak je to pomalé. V reálu ti data lezou skrz vodiče a tak, nestačí jen přelézt, ale musí přetlačit všechny indukčnosti po cestě a nabít všechny kapacity po cestě (a při těhle frekvencích má jak indukčnost, tak kapacitu naprosto VŠECHNO a co jsme se naužili z Papírového Elektrikáře tam už dávno neplatí). Ale světlo si dovede představit každý, tyhle problémy v plné palbě asi jen pár lidí na zemi, tak jsem se spokojil se zastropováním :)
Když buňka umí držet jeden z osmi stavů napětí, tak si ty stavy můžeš očíslovat 0-7 a podle toho, jaký stav je tam právě teď řekneš, že v té buňce je to číslo. Když tam je řekněme 5 dílků napětí, tak tomu přiřadíme binární číslo 101 (dekadicky 5) a hned je vidět, proč 1 TLC nahradí právě 3 SLC. (SLC udrží jen jeden ze dvou stavů napětí, buď 0, nebo 1, tak na to stačí jedna binární číslice.)
Ona ta buňka sama o sobě taky není tak úplně jednoduchá, protože musí jít adresovat, zapisova, číst, napájet, připojovat na sběrníce a vůbec je okolo potřeba nejrůznější administrativní bordel a tak. A když někam dokážeš narvat 10^12 SLC buněk i s administrativním bordelem okolo, tak je to jen 1 Tb a potřebuješ jich 8 pro jeden TB diskové kapacity (pro RAM bys potřeboval 8x1024^4). Pokud na podobné místo dokážeš nahňácat TLC, tak ti stačí třetina čipů a to už je hodně viditelný rozdíl.
600 přepisů nevypadá moc, ale jak dlouho ti v běžném provozu trvá, než zaplníš celý disk, pak ho celý smažeš, pak zase celý zaplníš, pak celý smažeš a takhle celkem 600x? Protože zase nic není tak jednoduché, jak se na první pohled zdá a i pokud budeš pořád dokola přepisovat jeden sektor, tak se řadiče postarají, aby se ošoupaly všechny sektory tak nějak rovnoměrně. Protože i když to pořád voláš se stejným číslem sektoru, tak se pořád dostáváš na jiné buňky. Takže místo aby ti jako u HDD hlavičky vyklepaly díru do vrstvy na jednom fleku, tak si to tady s tebou hraje na schovávanou a ošupáváš to více méně rovnoměrně. Takže pokud na 1TB disk můžeš v průměru zapsat 600TB dat, tak je celkem jedno, jestli to tam sypeš rovnoměrně, nebo jestli všech 600TB sypeš jen na jeden jediný sektor, nakonec budou ty buňky ošoupané tak nějak nastejno. A nějaký OS do toho nemá moc co mluvit, tohle si dělají ty disky uvnitř a nikomu neříkají jak.
(Jasně furt tu všude hrubě zjednodušuju, ale jinak to není na jeden přispěvek, ale na několikaleté studium.)