• úvod
  • témata
  • události
  • tržiště
  • diskuze
  • nástěnka
  • přihlásit
    registrace
    ztracené heslo?
    FALUCIUSVědecké vtipy
    GUMBA
    GUMBA --- ---
    MAKROUSEK: No ale univerzity nikomu nic nezakazují. Univerzity by samy byly nejradši, kdyby studovalo co nejvíc studentů. Hele, máme systém studia, který je jeden z nejdostupnějších vůbec (to, že je sociální prostupnost v ČR nízká je chyba státu, že nedá významně víc peněz na sociální stipendia; univerzity nemají ani pořádně na provoz). A nejen Matfyz se dlouhodobě (a nejen na fyziku) snaží dostat maximum posluchačů, co lze. Před lety krátký experiment se zrušením přijímacího řízení skončil fiaskem, kdy se hlásili (a tedy dostali) i studenti, kteří (přesná citace) "měli problém s logaritmy". Současné náročné nastavení studia je možná náročné při srovnání s některými jinými VŠ, nicméně je zcela srovnatelné s běžnou úrovní těchto oborů v zahraničí (tedy, na Západě, kam chceme patřit, regionální univerzitu v Indii teď neřeším). Takže pokud chceme vzdělávat vědce, nelze to dělat nějak diametrálně odlišně. Výsledkem je, že z poměrně omezeného populačního poolu (10+5 mil. ČR&SR) je např. na fyziku přijato každoročně přes 200 posluchačů, víc zájemců, kteří by měli šanci studium dokončit, prostě není. A fakulta se opravdu snaží, aby jich maximum vystudovalo. Nicméně pár desítek z nich se nezapíše nebo zapíše, ale nenastoupí, dalších cca 80-100 se rozhodne v průběhu prvních dvou semestrů zanechat studia, pravděpodobně se záměrem volby jiného oboru. Vyhozeny jsou reálně nízké jednotky studentů. Každopádně do 2. ročníku takto "přežije" obvykle významně méně než 100 ks. A z toho jde zhruba polovina mimo akademický svět (finance, průmysl, ...), z toho zbytku se nám značná část nikdy nevrátí ze zahraničí, čast najde uplatnění v ústavech akademie věd a jiných výzkumných institucích no a ten zbytek, nízké jednotky, holt dokazují, že "cilem vzdelavaciho systemu je vygenerovat co nejvic profesoru"
    Holt aby jedinec měl šanci vůbec obsáhnout ten košatý a neustále rostoucí strom nějakého vědního oboru a dosáhl vědomostí a dovedností k tomu, aby případně někde přidal jeden malý lísteček, tak to stojí 10+ let náročného odborného vzdělání (MSc+PhD). Prostě to, na co stačila trojčlenka, už se dávno objevilo. Nicméně aby někdo neměl pocit, že "univerzita někomu zakazuje studium", tak např. na fyzice jsme 15 let akreditovali obor Aplikovaná fyzika, který byl nastaven primárně jako tříletý Bc. obor právě pro praxi. Obor pro fyzikálně-technicky zaměřené pracovníky v lékařství, průmyslu, atd. Průměrně do něj nastupovalo 5 studentů, takže se před několika lety pro nezájem akreditace neprodlužovala.


    SIRIEN: Mně to moc nejde, tak doufám, že Makroušek napíše ještě něco vtipného :)
    SIRIEN
    SIRIEN --- ---
    já vim že tu je OT běžný a klub je nebývale kultivovanej - ale stejně, nechcete se vrátit k vtipům?
    KAERO
    KAERO --- ---
    Delat jeden obor je fachidiotstvi... Stezovat si ze vyhodi moc lidi u prijimacek... Panove, mam trochu pocit ze melete o vecech o kterych jste slyseli jen z dalky, a proto navrhuji - ukoncete tohle nadavani na cely svet a zacnete sem strkat vtipy, klidne o fachidiotstvi.
    JON
    JON --- ---
    MAKROUSEK: ja teda nevim jak presne vypada vyuka na MFF, doufam ze lip nez co jsem videl u kamaradu. Mas pravdu, ze technicky skoly k tomu fachidiotstvi sklouzavaj (sklouzavaly) - proto si myslim, ze "takovej ten humanitni balast", by tam mel byt zaclenenej vic - ruzne managerske psychologie a marketingy bych do toho nepocital.
    MAKROUSEK
    MAKROUSEK --- ---
    ALDARION: Naprosty souhlas. Na jednu stranu tady vsichni proklamuji, jak chteji mit vzdelanostni ekonomiku a pak pri prijmackach vyhodi osmdesat procent lidi a v prvaku polovinu zbyvajicich. No, pak neni divu, ze jdou lidi vyplnovat tabulky do korporatu a nevymejslej zadny novy veci, kdyz jim to takhle ty univerzity z podstaty veci zakazou.
    MAKROUSEK
    MAKROUSEK --- ---
    JON: Ale vzdyt treba ta fyzika na MFF je presne pripad fachidiotstvi - delat jeden obor cely zivot. Obecne jsou potreba oba typy lidi, jak je oznacujou budhisti - lisky, co znaji spoustu malych veci a jezci, co znaji jedni velkou vec.
    WADER23
    WADER23 --- ---
    ALDARION: Ja zase ten francouzský model vůbec nechápu. Zakončením VŠ je, že si studenti hrají na práci? (Měl jsem tu čest, několik exemplářů pozorovat). První měsíc ve skutečném zaměstnání jim dá víc. Když už tak německý model, kde mají dva typy VŠ, Fachhochschule jako praktickou VŠ na fachu, a Universität na vědu.
    JON
    JON --- ---
    ALDARION: ja teda trochu nesouhlasim s tema praktickejma vysokejma skolama - hloupe zjednoduseno: vysoka skola by mela byt k tomu, aby si lidi mohli cist toho vergilia v originale, lepsi uplatneni ve sroubarne at si resej jinak. Vic za tim vidim tu kultivaci cloveka - on totiz i ten vergilia precetsi delnik bude spolecnosti prinosnejsi treba tim, ze sebou nebude chtit nechat vyjebavat, nez nekdo kdo hned po nastupu vytoci o 20 % vic sroubu za hodinu. Fachidiotstvi bych u nas radsi moc nepodporoval.
    ALDARION
    ALDARION --- ---
    MAKROUSEK: IMHO tady narážíme na celkovou "inflaci" vysokoškolského vzdělání a na rozdíl mezi vzděláváním pro vědu a vzděláváním pro praxi v komerční sféře. Gumbou popsaná výuka na MFF je prostě příprava pro vědeckou dráhu, pokud chce někdo být dobrý vědec, tak se asi bez takovéhoto tréninku obejde těžko. (To, že je české vysoké školství zbytečně hnusné na studenty a ČVUT tomu celkovým bizárem nasazuje korunu - v čemž mimochodem taky vynikají některé bizáry organizačně naprosto slehávající FF UK je pak jiné smutné téma.)
    Přijde mi zajímavý třeba francouzský model, v němž studenti některých spíše aplikovaných než vědecky a výzkumně zamšřených oborů, pokud nechtějí pokračovat na doktorát, zakončují své studium půlroční stáží v nějaké firmě a namísto magisterské práce pak prezentují škole výsledky ze své stáže, s jakými problémy se na ní setkávali a jak je řešili. To zní jako lepší řešení, než když v Čechách na mnoha školách nutíme studenty, aby vyráběli spousty hrozně špatných a hrozně zbytečných akademických prací. (Ale zas - pokud bych šel studovat fyziku na matfyz, tak bych tam asi spíš šel s vizí toho, že mne láká fyzika a chci dělat vědu, ne s vizí toho, že mne povede k úspěchu v korporátní sféře. Život pak člověka zavede leckam, ale pokud začal s vizí, že bude dělat vědu a podle toho si vybral školu a obor, neměl by se divit, že dostal přípravu pro vědu....)
    SUMIE_DH
    SUMIE_DH --- ---
    DAVIDOWITCH
    DAVIDOWITCH --- ---
    MAKROUSEK: Delam v komercni sfere, mam dostudovano a skola mi dala celkem dost veci co se mi v praci realne hodej. (Minus znacnej kus bakalare teda, ale to je prevazne tim ze sem mel prumku s tim zamerenim a bakalar bylo hodne opacko, pripadne jen trochu jinej spin na stejny tema)
    OMNIHASH
    OMNIHASH --- ---
    GUMBA: jako s pěti předmětama to plus mínus odpovídá. Tohle byla specialita FSv, předmět za dva kredity, jedna dvouhodinová přednáška tejdně, akorát si na každý dostal 2 výkresy, co sem smolil čtyři hodiny každej. To bylo poprvé v životě, co sem si během zápočtovýho tejdne experimnetálně ověřil, že spánková deprivace vede k full spektrum halucinacím a i cesta metrem k odevzdání výkresů může přinýst zážitky jak z Dračího Doupětě. Po druhým semestru jsem to zabalil a přesunul se na VŠE, kdy udělat bakaláře včetně sepsání práce zabralo míň času a námahy, než tady neprolízt prvním ročníkem.
    Ad psychohygiena, dobře pro vás, na tom FSv to bylo tak nesmyslně vyhrocený - studenti vs. profesoři, FSv vs. FA, geodeti vs. stavbaři, že moc nechápu, jakto že už tam dávno nepobíhal nějakej magor s pistolkou, mě tenkrát od nějaký podobný akce zachránilo jenom to, že sem si po roce v těžkejch depresí s tužkou v ruce každej den tak dlouho, až sem si z ní vyrobil mozoly od pravítka, našel před zkouškovým první vážnější známost, a myšlenky na vystřílení katedry mechaniky přebila vize pravidelnýho sexu.
    Vylítnul sem ve finále na tom, že sem z testu dostal 49.5 bodu z 50 potřebnejch na projití, páč zadání někdo kopíroval na kopírce, který docházela barva, takže jeden příklad ze tří neměl úplný zadání a nešel spočítat správně. Kdyby mě tenkrát Martinka neopětovala mojí nehynoucí lásku, už mám svůj článek na wiki, takhle sem si naštěstí jenom sbalil spacák a stan a jeli sme zewlit na měsíc do přírody, kde sem prvních 14 dní spal 12hodin denně+, abych dohnal půlroční deficit...
    KAERO
    KAERO --- ---
    MAKROUSEK: Treba ja se zivim na pomezi. Pulka prijmu z komercni sfery (sluzby), pulka z ruznych grantu.
    MAKROUSEK
    MAKROUSEK --- ---
    GUMBA: To jsem nevymyslel ja, to vymyslel tento vizionar:
    Ken Robinson: Ken Robinson říká: Školy ničí kreativitu | TED Talk
    https://www.ted.com/talks/sir_ken_robinson_do_schools_kill_creativity?subtitle=cs&language=cs
    GUMBA
    GUMBA --- ---
    MAKROUSEK: Pokud jsi chodil do školy jen kvůli titulu, drilu v time managementu a známostem, tak si dovedu představit, že takový dojem o funkci vzdělávacího systému můžeš mít. Každopádně ten systém má mnoho funcí, "naucit lidi, jak zit" v určitém smyslu může být jedna část, ale ne ta jediná ani nejdůležitější.
    MAKROUSEK
    MAKROUSEK --- ---
    GUMBA: Prave. To by licovalo s tim, ze cilem vzdelavaciho systemu je vygenerovat co nejvic profesoru. A ne naucit lidi, jak zit.
    GUMBA
    GUMBA --- ---
    MAKROUSEK: Z toho, co jsem napsal, je to poměrně zřejmé.
    MAKROUSEK
    MAKROUSEK --- ---
    GUMBA: A ty se zivis v komercni nebo v akademicke sfere?
    GUMBA
    GUMBA --- ---
    JON: Poslal bych naše studenty na týden do laborek na FEL, aby si vážili toho, co mají :)

    OMNIHASH: Myslím, že nejsi výjimka. Mnoho studentů v prvních ročnících s tím bojuje i dnes (nic nestíhám, nemám čas na koníčky ani kamarády atd.). Snažíme se to řešit, od covidových let mají prváci své skupiny s jedním pedagogem a jedním starším studentem, snažíme se jim radit, jak to zvládat (od organizace studia a jak se připravovat až třeba po psychohygienu), fakulta má k dispozici psychologa atd. Není to dokonalé, ale určitě je to výrazně lepší než třeba za mých studentských let - já jsem za svůj několikaletý pobyt na matfyzáckých kolejích zažil 3 sebevraždy.
    Objem práce vs. kredity to imho nijak nevybočuje, viz GUMBA.
    GUMBA
    GUMBA --- ---
    LYCO: Na to praktikum typicky nejsou potřeba nějaké dodatečné znalosti (drtivou většinu znají z přednášky, která tomu praktiku předchází), občas je tam něco navíc a je to pokryto studijním textem, kde jsou zavedeny základní vztahy, je tam nějaký obrázek atd. (cca 2-10 stran). Studijní text si student přečte a promyslí, většinu z toho opravdu zná (nebo by znát měl), takže to není 100 % nových informací. A pokud něčemu nerozumí, je na zařátku praktika prostor se zeptat vyučujících. (On je ale prostor se ptát i po praktiku i kdykoliv jindy.)
    Jako ukázku přikládám text k úloze měření viskozity.
    Zadání té úlohy je potom např. takovéto:
    1) Změřte dynamickou viskozitu destilované vody při pokojové teplotě metodou výtoku kapaliny kapilárou z Mariotteovy láhve.
    2) Určete teplotní závislost kinematické viskozity destilované vody v oboru teplot od 20 °C do 60 °C pomocí Ubbelohdeova viskozimetru.
    3) Sestrojte graf teplotní závislosti kinematické viskozity. Určete aktivační energii děje.
    ... takže dvě poměrně přímočará měření, data vynesou do grafu a nafitují modelovou funkcí, kterou znají z teorie (studijního textu), vyhodnotí jeden parametr a vše správně okomentují a odiskutují. Tohle opravdu není práce na 2 dny, spíše na 2 hodiny. Pochopitelně, první nebo druhý protokol člověk patlá déle, dvacátý už sype za zlomek času.
    Tohle mi přijde zcela srovnatelné s ostatními předměty. Ve druhém semestru mají fyzici:

    Elektřina a magnetismus 8 kreditů 4/2 Z+Zk
    Praktikum I - Mechanika a molekulová fyzika 5 kreditů 0/3 KZ
    Matematická analýza II 9 kreditů 4/3 Z+Zk
    Lineární algebra II 5 kreditů 2/2 Z+Zk
    Tělesná výchova II 1 kredit 0/2 Z
    Anglický jazyk 1 kredit 0/2 Z
    ... a poskládat 5 kreditů z předmětů o programování a případně si zapisují také nějaké výběrové (nepovinné) předměty.
    24 hodin čistého času týdně, k tomu srovnatelný čas věnovaný studiu ještě doma, holt podobně jako full-time job. Je to oproti jiným školám poměřně hodně, ale taky se jedná o spíše náročnější školu, prostě ne úplně typově škola pro MAKROUSEK, kam by si lidi chodili "pro titul".
    Pokud srovnáváme praktikum např. s lingebrou, obojí za 5 kreditů, tak lingebra má vyšší hodinovou dotaci (4 vs 3, 13 týdnů výuky vs 9 úloh v praktiku), je potřeba se učit na zápočet a na zkoušku, nějak fungovat na cvičeních, učit se průběžně, případně dělat domácí úkoly, jsou-li zadány atd. V praktikách je podobný čas holt nutno započítat na vypracování protokolu. Imho to vychází v součtu časově dost podobně jako u jiných předmětů. A dovolím si tvrdit, že znalosti získané v tom praktiku jsou opravdu potřeba (jak zpracovat data - bez toho se prostě fyzik neobejde).

    Kliknutím sem můžete změnit nastavení reklam