ALDARION: Naprosty souhlas. Na jednu stranu tady vsichni proklamuji, jak chteji mit vzdelanostni ekonomiku a pak pri prijmackach vyhodi osmdesat procent lidi a v prvaku polovinu zbyvajicich. No, pak neni divu, ze jdou lidi vyplnovat tabulky do korporatu a nevymejslej zadny novy veci, kdyz jim to takhle ty univerzity z podstaty veci zakazou.

ALDARION: Ja zase ten francouzský model vůbec nechápu. Zakončením VŠ je, že si studenti hrají na práci? (Měl jsem tu čest, několik exemplářů pozorovat). První měsíc ve skutečném zaměstnání jim dá víc. Když už tak německý model, kde mají dva typy VŠ, Fachhochschule jako praktickou VŠ na fachu, a Universität na vědu.

MAKROUSEK: Delam v komercni sfere, mam dostudovano a skola mi dala celkem dost veci co se mi v praci realne hodej. (Minus znacnej kus bakalare teda, ale to je prevazne tim ze sem mel prumku s tim zamerenim a bakalar bylo hodne opacko, pripadne jen trochu jinej spin na stejny tema)

GUMBA: To jsem nevymyslel ja, to vymyslel tento vizionar:
Ken Robinson: Ken Robinson říká: Školy ničí kreativitu | TED Talk
https://www.ted.com/talks/sir_ken_robinson_do_schools_kill_creativity?subtitle=cs&language=cs

MAKROUSEK: Z toho, co jsem napsal, je to poměrně zřejmé.

GUMBA: A ty se zivis v komercni nebo v akademicke sfere?

LYCO: Na to praktikum typicky nejsou potřeba nějaké dodatečné znalosti (drtivou většinu znají z přednášky, která tomu praktiku předchází), občas je tam něco navíc a je to pokryto studijním textem, kde jsou zavedeny základní vztahy, je tam nějaký obrázek atd. (cca 2-10 stran). Studijní text si student přečte a promyslí, většinu z toho opravdu zná (nebo by znát měl), takže to není 100 % nových informací. A pokud něčemu nerozumí, je na zařátku praktika prostor se zeptat vyučujících. (On je ale prostor se ptát i po praktiku i kdykoliv jindy.)
Jako ukázku přikládám text k úloze měření viskozity.
Zadání té úlohy je potom např. takovéto:
1) Změřte dynamickou viskozitu destilované vody při pokojové teplotě metodou výtoku kapaliny kapilárou z Mariotteovy láhve.
2) Určete teplotní závislost kinematické viskozity destilované vody v oboru teplot od 20 °C do 60 °C pomocí Ubbelohdeova viskozimetru.
3) Sestrojte graf teplotní závislosti kinematické viskozity. Určete aktivační energii děje.
... takže dvě poměrně přímočará měření, data vynesou do grafu a nafitují modelovou funkcí, kterou znají z teorie (studijního textu), vyhodnotí jeden parametr a vše správně okomentují a odiskutují. Tohle opravdu není práce na 2 dny, spíše na 2 hodiny. Pochopitelně, první nebo druhý protokol člověk patlá déle, dvacátý už sype za zlomek času.
Tohle mi přijde zcela srovnatelné s ostatními předměty. Ve druhém semestru mají fyzici:

Elektřina a magnetismus 8 kreditů 4/2 Z+Zk
Praktikum I - Mechanika a molekulová fyzika 5 kreditů 0/3 KZ
Matematická analýza II 9 kreditů 4/3 Z+Zk
Lineární algebra II 5 kreditů 2/2 Z+Zk
Tělesná výchova II 1 kredit 0/2 Z
Anglický jazyk 1 kredit 0/2 Z
... a poskládat 5 kreditů z předmětů o programování a případně si zapisují také nějaké výběrové (nepovinné) předměty.
24 hodin čistého času týdně, k tomu srovnatelný čas věnovaný studiu ještě doma, holt podobně jako full-time job. Je to oproti jiným školám poměřně hodně, ale taky se jedná o spíše náročnější školu, prostě ne úplně typově škola pro MAKROUSEK, kam by si lidi chodili "pro titul".
Pokud srovnáváme praktikum např. s lingebrou, obojí za 5 kreditů, tak lingebra má vyšší hodinovou dotaci (4 vs 3, 13 týdnů výuky vs 9 úloh v praktiku), je potřeba se učit na zápočet a na zkoušku, nějak fungovat na cvičeních, učit se průběžně, případně dělat domácí úkoly, jsou-li zadány atd. V praktikách je podobný čas holt nutno započítat na vypracování protokolu. Imho to vychází v součtu časově dost podobně jako u jiných předmětů. A dovolím si tvrdit, že znalosti získané v tom praktiku jsou opravdu potřeba (jak zpracovat data - bez toho se prostě fyzik neobejde).

• txt_112.pdf