Jojo, statistika. A jak statistiku vnima bezny obcan?:
"Každá pátá nehoda s chodcem, cyklistou či motorkářem byla v Brně v první polovině roku 2024 smrtelná nebo s vážným zraněním.... Je to statistika poněkud ošidná, může se lišit každý rok. ... a například v Brně loni za celý rok nezemřel na silnici žádný chodec či cyklista."

Zdroj: https://www.idnes.cz/brno/zpravy/doprava-brno-srazky-chodci-zraneni-smrt-riziko-statistika.A241022_823248_brno-zpravy_krut

KAMAHL: Všechny kvantity nebudou bezrozměrné, naopak budou mít normálně svůj rozměr v té jediné základní jednotce (ačkoli budou často vyjádřeny nějakými obskurními mocnimami té jednotky). Obecně lze zavést systém jednotek s jakýmkoliv počtem základních jednotek - adekvátně tomu se změní počet univerzálních konstant. S tím, jak uberu nějakou základní jednotku, budou další a další fyzikální zákony pokládány za definiční vztahy pro další a další odvozené jednotky (které už nebudou základními), bude tak v systému ubývat univerzálních konstant - budou v takové definici pokládány rovny 1. Podobně jako v CGS je permitivita vakua (včetně racionalizace 4π) rovna jedné. Lze si tedy zavést klidně i systém s ještě menším počtem základních jednotek a univerzálních konstant než CGS. Třeba v systému se dvěma základními jednotkami délkou (d) a časem (t) může mít hmotnost rozměr d³t^-2, práce d⁵t^-4... je patrné, že jsou to jabka a hrušky, a tedy je nesečtu.

KAMAHL: no ano, neuzitecnost je ten problem, a hlavne jak si s tim pak poradi obecne softwary a budouci UI.

KAERO: kdyz mas problem scitat jabka s hruskama, je nacase nazavat to "model".

KAERO: V CGS soustavě jednotek máš jen 3 základní mechanické jednotky, a všechny ostatní, včetně třeba elektromagnetických lze vyjádřit jejich pomocí. Pak ale můžeme zapojit relativitu a říct že nechť jedna sekunda = jedna světelná sekunda. Pak naoříklad rychlost je jen bezrozměrné procento z rychlosti světla, což zní i celkem rozumně. Pak obdobně z e=m získám identifikaci hmotnosti se vzdáleností. Tudíž všechno v principu lze reduovat na poměry vůči jediné arbitrárně zvolené jednotce, takže všechny kvantity můžu chápat jako v jádru bezrozměrné. Nejen, že můžu sčítat Machovo číslo s indexem lomu, můžu takto klidně sčítat hmotnost se vzdáleností a s elektrickým nábojem a bude to matematicky validní. Užité? To asi moc ne. :D

Pořád musím myslet na páteční seminář, kde kolega mluvil o digitalizaci v metrologii, a ukazoval články které řešily vztah mezi hodnotou a jednotkou. Problém se víceméně dá redukovat na dva názory: výsledek měření "5 🍎" se dá chápat jako "5 jablek", ale taky jako "5 krát jablko", přičemž to "krát" se nepíše jen ze zvyku. A sémantika tohoto problému dělá problém v digitalizaci měření, aby počítače byly schopny rozumět čemukoliv změřenému teď i za 20 let. Vede to totiž k problémům bezrozměrných veličin typu zda je možné sčítat index lomu a machovo číslo.

Jako on to je asi fakt nějaký sémantický problém, ale pořád mi to vlastně přijde jako vtip. Asi už jsem starý a cynický. No vlastně se pořád neumím rozhodnout, zda to je opravdový problém nebo je to jen důsledek oborové idiocie křížence metrologa a programátora.

ERGOSUM: dost by pomohlo, kdyby ses napříč Nyxem přestal pokoušet o tyhle humoty.

Rada pro klimatickou rovnost chce vedle větrné smršti zavést i větrného nafoukni.

ze stejneho jako toto.

VOYAGER: Jednoho večera na koleji Matematické fakulty:
"Mám chuť dělat něco nemožnýho...."
- "Tak pojď, budeme dělit nulou."

KAERO: naopak - více motoristů pak bude moci jezdit nadsvětelnou rychlostí!